Zemědělci hospodařící šetrně k přírodě by mohli dostávat více peněz

Finský ministr zemědělství a lesnictví Jari Leppä a komisař pro zemědělství Phil Hogan [© European Union, 2019]

Ministři členských států opět diskutovali o budoucnosti zemědělství po roce 2020, zejména s ohledem na ochranu klimatu. Česko je environmentálním aspektům budoucí zemědělské politiky EU nakloněno, volá však po vyšším rozpočtu, zjednodušení a flexibilitě.

Požadavkům v oblasti ochrany klimatu, které se v posledních měsících a letech těší v Unii stále větší pozornosti, se nevyhne ani agrární sektor. Přestože environmentální opatření jsou již dnes součástí společné zemědělské politiky (SZP), do budoucna by měly hrát daleko větší roli.

Zástupci členských států, kteří o této otázce diskutovali na zasedání Rady minulý týden, podle informací EURACTIV.com sice souhlasí s tím, že zemědělský sektor musí být v souladu se zásadami ochrany životního prostředí, nedokáží však zatím najít konsensus ohledně toho, jak by takový cíl měl vypadat v praxi.

Současný princip greeningu (tzv. ozeleňování) by měl být podle loňského návrhů Komise nahrazen v prvním pilíři SZP tzv. ekoschématy. Jejich prostřednictvím by zemědělci měli daleko více dbát na životní prostředí. Budou jim navíc ve větší míře podmíněny přímé zemědělské dotace. Jaké konkrétní požadavky a standardy budou muset farmáři splnit, však zatím není zcela jasné. Ministři se na nich nedokáží shodnout. Návrhy Komise považují za nedostatečné také europoslanci.

Životní prostředí „hlavním bojištěm“ v EP? Přes výbor ENVI jde třetina agendy

Evropský parlament jako celek prosazuje aktivnější boj za zmírnění dopadů klimatických změn. Oporu pro své plány může nalézt také u nové předsedkyně Komise, která téma zařadila mezi své priority. Ozývají se však také hlasy, které s nasazeným ambiciózním kurzem nesouhlasí.

Spornou otázkou zejména je, zda by ekoschémata měla být povinná či dobrovolná.

„Pokud chceme, aby reforma fungovala, ekoschémata musí být povinná,“ citoval EURACTIV.com francouzského ministra zemědělství Didiera Guillaumea. Sám usiluje o „jednoduchý nástroj“, který by každý rok nabídl co nejvíce zemědělcům adekvátní pomoc pro environmentální opatření.

„Naši farmáři podstupují agro-environmentální tranzici a dělají toho mnoho, aby změnili své agrární praktiky. Mají ale stále pocit, že za to nedostávají nic nazpět,“ dodal Guillaumea. Francouze v jejich ambicích podporuje i Německo nebo Španělsko.

„Ambiciózní environmentální rámec má být základem pro novou zemědělskou politiku,“ zdůraznila na zasedání německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová.

Proti je naopak Itálie, která je spíše nakloněna dobrovolnosti nového nástroje.

Právě nepovinná opatření by podle řeckých zástupců mohla být lépe implementována v jednotlivých členských státech, které se vypořádávají s různými problémy a mají odlišnou strukturu zemědělství.

Česko zase volá po flexibilitě ekoschémat, jejich adekvátní finanční podpoře a odstranění nadměrné byrokracie. Podle ministra zemědělství Miroslava Tomana je navíc důležité přijmout dostatečná opatření, která by zajistila hladký přechod mezi současným a budoucím systémem.

„Zemědělci hrají důležitou roli při tvorbě krajiny, je naprosto klíčové, aby měli na péči o ni dostatečně silný rozpočet. Jedině tak se dokážeme vyrovnat s nastupující klimatickou změnou a splnit všechna očekávání, která veřejnost od zemědělství očekává,“ uvedl v tiskové zprávě český ministr zemědělství. Dodal, že se to netýká pouze produkce potravin, ale jde také o plnění řady environmentálních cílů, jako je lepší zadržení vody v krajině, boj proti erozi půdy nebo zlepšení biodiverzity v zemědělské krajině.

Pavel Sekáč: Reforma zemědělské politiky EU se nestihne schválit včas

Zjednodušování formou omezení kontrol nebo náhrada principu greeningu takzvanými ekoschématy. Novinky, které může přinést reformovaná společná zemědělská politika EU, o jejímž současném vyjednávání redakce hovořila s náměstkem ministra zemědělství Pavlem Sekáčem.

Pokrok do konce roku?

Udržitelnost a klima jsou také hlavní priority současného finského předsednictví.

„Budu dbát na to, aby se touto zásadou (udržitelnosti) řídila veškerá naše činnost v oblasti zemědělství a rybolovu,“ prohlásil finský ministr zemědělství a lesnictví Jari Leppä. Právě ve finských rukou bude ležet snaha dokončit, nebo alespoň výrazně pokročit, v jednáních o reformě SZP po roce 2020.

„Zamýšlíme předložit alespoň upravenou verzi nařízení a pokud to bude možné tak také dosáhnout pozice v Radě,“ uvedl Leppä. Upozornil však, že klíčový bude postup v jednáních o budoucím víceletém finančním rámci po roce 2020, který byl minulý týden rovněž na programu Rady, tentokrát pro všeobecné záležitosti. Na dlouhodobý rozpočet Unie je totiž reforma SZP navázaná.

„Finské předsednictví je plně odhodláno dodržet harmonogram stanovený vedoucími představiteli EU a usnadnit konečné fáze jednání o víceletém finančním rámci. Jsme připraveni na tvrdou práci a na jednání přijdeme s konkrétními čísly. Naším nejdůležitějším úkolem je vytvořit vyvážený základ pro vedoucí představitele,“ uvedla na zasedání finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová.

Finové se také chtějí v agrární oblasti zaměřit na biohospodářství, lesní hospodářství, rybolov nebo mezinárodní obchod.

„Budeme se zasazovat o takovou společnou zemědělskou politiku, která bude schopna lépe reagovat na ochranu životního prostředí a změnu klimatu a zároveň zajišťovat bezpečnost potravin,“ dodal Leppä.

Diskuse nad reformou SZP budou pokračovat na podzim.

Opomenutá budoucnost zemědělství nové šéfky Komise

Ačkoliv i minulý týden zvolená nová předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová věnovala ve svém projevu na plénu Evropského parlamentu značnou část environmentální a klimatické politice, zemědělce opomenula. Kritika z řad některých europoslanců na sebe nenechala dlouho čekat.

Jak uvedl v jiném článku EURACTIV.com, k tématu se von der Leyenová vrátila pouze okrajově na dvoustranných jednáních s jednotlivými frakcemi, zejména se zelenými (Greens/EFA) a socialisty (S&D).

Rumunský středopravicový europoslanec Daniel Buda, který byl nedávno zvolen místopředsedou europarlamentního agrárního výboru (AGRI), připomenul, že životní prostředí, klima a zemědělství jsou úzce propojeny. Dodal navíc pro EURACTIV.com, že by farmáři neměli být nadměrně zatěžováni nadbytečnou environmentální podmíněností.

Podle koordinátora frakce zelených ve výboru AGRI Martina Häuslinga mohl být jeden z důvodů takového opomenutí fakt, že europoslanci z Evropské lidové strany (EPP), k níž se von der Leyenová řadí, bránili v minulém volebním období vytvoření udržitelné SZP. Aby tak kandidátka neztratila hlasy své frakce, téma zřejmě proto nezmínila.

Místopředseda environmentálního výboru v EP Bas Eickhout považuje podle informací EURACTIV toto za chybu, která mohla být jedním z důvodů, proč von der Leyenová v konečném hlasování nezískala podporu zelených.

Dopady obchodní dohody a situace na trhu s cukrem

Kromě budoucnosti SZP ministerští zástupci členských států minulý týden také diskutovali nově uzavřenou obchodní dohodu EU se zeměmi Mercosuru (Argentina, Brazílie, Paraguay, Uruguay). Žádali po Evropské komisi, a zejména po komisaři pro zemědělství Philu Hoganovi, vyjasnění, jak účinky dohody dopadnou na některá citlivá odvětví zemědělství, jako je sektor cukru nebo vepřového a hovězího masa.

Hogan potvrdil, že budou potřeba dočasná opatření schopná vypořádat se s významným nárůstem exportu.

Komisi se podařilo v náročných a zdlouhavých jednáních prosadit ochranu zeměpisného označení, kterým se pyšní řada evropských výrobků. Pro ČR je zásadní ochrana chmele a piva, které dominují exportu.

https://twitter.com/EUCouncil/status/1150858891313504262

Třetím tématem na programu červencové Rady ministrů zemědělství byl vývoj na trhu s cukrem po ukončení cukerných kvót v září 2017. Zástupci členských států zejména diskutovali doporučení učiněná skupinou na vysoké úrovni týkající se vyrovnávacích opatření pro cukerný trh. Zdůraznili například dobrovolnou podporu vázanou na produkci, smluvní vztahy mezi pěstiteli a výrobci cukru, nástroje pro řízení rizik, transparentnost trhu, socioekonomické aspekty a obchod a výzkum.

Sektor je tradičně důležitý i pro Česko. Preferuje zejména vázanou podporu na citlivé komodity a vyšší finanční prostředky na ni. Český ministr zemědělství v této souvislosti také zdůraznil snahu snížit používání chemie při pěstování nejen cukrové řepy.

„U nás jsme již připravili program, při kterém zemědělci nahradí chemickou ochranu rostlin mechanickými způsoby, například plečkováním nebo okopáváním řepy. Je ovšem důležité hledat i alternativní přípravky na ochranu rostlin, které mohou pěstitelé použít, což se netýká pouze sektoru cukru, ale celého zemědělství,“ upřesnil Toman.