Zemědělci by neměli platit za potraviny, které se v obchodech zkazí. Návrh Komise se ČR zamlouvá

© Shutterstock.com

Ve veřejné konzultaci uvedlo až 96 % respondentů, že chtějí silnější postavení zemědělců vůči obchodním řetězcům. Komise na to zareagovala návrhem, který vítá i Česko.

Zemědělcům, kteří dovážejí potraviny do obchodních řetězců, se blýská na lepší budoucnost. Evropská komise chce posílit jejich postavení a zamezit velkým obchodům, aby s nimi nespravedlivě zacházely. Návrh Komise dnes přivítala i většina členských států včetně Česka.

„Jsem rád, že Komise nyní předložila návrh, který jasně vymezuje nekalé obchodní praktiky, a který by mohl situaci zlepšit,“ uvedl ministr zemědělství v demisi Jiří Milek. „Z vlastní zkušenosti vím, že zemědělci, ale i regionální zpracovatelé, tvoří často nejzranitelnější článek řetězce,“ dodal po dnešním setkání ministrů zemědělství.

Farmáři versus obchodní řetězce. EU hledá cesty, jak zemědělce posílit. Více >>>> 

Pokud návrh směrnice o nekalých praktikách v potravinovém řetězci projde Evropským parlamentem, obchodní řetězce již nebudou moci na poslední chvíli rušit objednávky produktů podléhajících rychlé zkáze. Výjimkou budou případy, kdy zemědělci najdou alternativní prodejnu, která jejich dodávku přijme.

Milek: Z vlastní zkušenosti vím, že zemědělci, ale i regionální zpracovatelé, tvoří často nejzranitelnější článek řetězce.

Za potraviny podléhající zkáze budou také obchodní řetězce zemědělcům platit již do 30 dnů od přijetí faktury nebo od obdržení zboží.

Další opatření má chránit zemědělce v případě, že se potraviny v obchodech zkazí a nebude to vinou dodavatele. Pokud takový případ nastane, řetězce nebudou moci po zemědělcích chtít, aby jim za tento potravinový odpad zaplatili.

Infografika Třetina potravin končí v odpadcích. Více >>>>

Obchody dále nebudou moci jednostranně a zpětně měnit podmínky smlouvy o dodávkách. Podmínky se týkají například četnosti či objemu dodávky, ale také kvality a cen potravin.

„Za důležité považuji co nejrychlejší uvedení směrnice do praxe, aby nezůstalo jen u slov na papíře,“ zdůraznil Milek.

Směrnice dále navrhuje, že pokud se na tom obě strany jasně nedohodnou ve smlouvě, obchody nebudou smět vracet neprodané zboží dodavatelům. Dále budou mít zakázanou vybírat od zemědělců platby za propagaci jejich produktů a za prostor, ve kterém je zboží prodáváno.

Čeští farmáři si stěžují na nekalé praktiky obchodních řetězců. Podle maloobchodu nová pravidla nepomohou. Více >>>> 

Novou legislativu přivítaly nejen členské země, ale také organizace FoodDrink Europe reprezentující evropský potravinářský průmysl. Organizace ale upozornila, že návrh se týká jen malých a středních dodavatelů potravin. Ochranu si přitom zaslouží i velcí hráči v potravinovém řetězci.

Lidl a Globus tvrdí, že se zemědělci jednají férově

Velké obchodní řetězce Lidl a Globus, které působí v Česku, tvrdí, že se ke svým dodavatelům chovají férově i bez toho, aby jim to ukládal zákon.

„Jako jeden z mála řetězců jsme ještě před vydáním zákona o významné tržní síle pracovali s dodavateli pouze na bázi netto netto cen a tudíž bez jakýchkoliv bonusů a listovacích poplatků,“ uvedla pro EURACTIV.cz mluvčí Lidlu Zuzana Holá. „Stejně jako jsme neměli zavedeny vratky neprodaného zboží. Toto platí i v současné době,“ dodala.

Svým přístupem k dodavatelům se pyšní i Globus. „Aktivně hledáme řešení pro malé výrobce a pěstitele, kteří se chtějí stát našimi dodavateli, splňují veškerá kvalitativní kritéria, nicméně řeší například určité kapacitní a logistické problémy při zásobování,“ odpověděla na dotaz redakce Pavla Hobíková, vedoucí externí komunikace podniku Globus ČR.

„Zajistili jsme pro ně například systém zjednodušených obchodních podmínek, kdy již nemusejí jednat přímo s našimi sortimentními manažery v Praze, ale ve zjednodušené formě se mohou domluvit přímo s kolegy na jednotlivých hypermarketech,“ uvedla Hobíková.

Návrh Komise přináší také novou povinnost pro členské státy. Ty musí určit veřejný orgán, který bude nová pravidla prosazovat. Pokud by došlo k jejich porušení, úřad by mohl obchodním řetězcům uložit sankce.

Nová legislativa je odpovědí Komise na dlouhodobé volání členských zemí po změně stávajících pravidel. Ve svém návrhu vycházela z veřejné konzultace, ve které 96 % zainteresovaných respondentů včetně samotných zemědělců souhlasilo s tím, že postavení zemědělců vůči obchodním řetězcům by se mělo v budoucnu zlepšit.