Země EU chtějí začít čerpat z fondu obnovy co nejrychleji, europarlament ale trvá na změně rozpočtu

© Pixabay

Státy Evropské unie potýkající se s druhou vlnou covidové nákazy by chtěly rychle začít čerpat peníze z fondu obnovy ekonomik, o jehož podmínkách se již od léta dohadují s Evropským parlamentem. Před dnešním jednáním ministrů financí zemí platících eurem to řekl šéf euroskupiny Paschal Donohoe.

Europoslanci však v jednáních nehodlají ustoupit ze svých požadavků a podle diplomatů hrozí, že se první výplaty plánované na leden zpozdí.

Lídři unijních zemí se na červencovém summitu shodli na obecných podmínkách rozpočtu a fondu, z nichž by v příštích sedmi letech mělo 27 zemí obdržet přes 1,8 bilionu eur (50 bilionů korun). Mimořádný fond ve výši 750 miliard eur byl reakcí na jarní vlnu pandemie, během níž země omezily výkon svých ekonomik. Státy se nyní shodují na tom, že rychlý přístup k penězům potřebují i s ohledem na to, že budou jejich obyvatelé i firmy potřebovat pomoc kvůli novým omezením.

„Jsme jednotní v tom, že chceme se vší rozhodností čelit druhé vlně. Naší hlavní prioritou je, abychom co nejrychleji uvedli do praxe plán obnovy,“ řekl dnes irský ministr financí Paschal Donohoe, který v současnosti předsedá skupině svých kolegů ze zemí platících eurem.

Opět na poslední chvíli. Evropské unii hrozí provizorní rozpočet

Pokud se EU na podobě nového víceletého finančního rámce neshodne do konce roku, může nastat rozpočtové provizorium. To podle ekonoma Petra Zahradníka sice nepředstavuje tak vážný problém jako u národních rozpočtů, dobrou zprávou by ale nebylo.

Europoslanci však mají k balíku schválenému lídry výhrady. Jednak chtějí přidat několik desítek miliard eur, které by měly putovat například do vědy, výzkumu či studentských výměn. Chtějí také co nejpevněji svázat čerpání z unijních fondů s dodržováním principů právního státu. Poslanci z nejsilnějších parlamentních skupin dlouhodobě tvrdí, že kvůli tomuto principu budou ochotni schválení celého balíku zablokovat, čímž by se rozdělování první části peněz z krizového fondu plánované již na leden zdrželo.

Bojujeme za každou miliardu

Během intenzivních rozhovorů v posledních týdnech se pozice obou stran podařilo částečně sblížit, avšak konečný kompromis stále není na obzoru. „Bojujeme o každou miliardu na zdravotnictví, mládež, výzkum či humanitární pomoc,“ řekl listu Financial Times zelený europoslanec Rasmus Andersen, podle něhož je EP ochoten k ústupkům, ale očekává je i od států.

Zástupci unijních vlád naproti tomu nabídli zvýšení rozpočtu o necelých deset miliard, s čímž se značná část europoslanců nechce smířit. V otázce vlády práva však našel EP spojence ve státech severní či západní Evropy, které rovněž chtějí její pevnější propojení s penězi. Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení kvůli porušování evropských hodnot, však hrozí vetem celého balíku, pokud by ostatní státy vyšly v této věci požadavkům parlamentu vstříc.

Evropské fondy v praxi. Jak ČR čerpá miliardy z rozpočtu EU?

Řečí čísel platí, že ČR z evropského rozpočtu dostává více, než do něj odvádí. Významnou měrou se na tom podílí evropské fondy, ze kterých bylo jen mezi lety 2015-2017 v ČR financováno více než 40 % veřejných investic. Přestože tyto peníze proudí z Bruselu, se státním rozpočtem úzce souvisejí a ovlivňují jeho podobu.

Německý ministr financí Olaf Scholz, jehož země EU předsedá, v pondělí vyzval EP, aby „zanechal obvyklé vyjednávací taktiky a zajistil, že bude rychle dosaženo dohody“. Europoslanci by měli o rozpočtu a fondu jednat příští týden na plenární schůzi. Ačkoli například někteří levicoví zákonodárci dávají najevo ochotu ustoupit státům v zájmu rychlé pomoci ekonomikám, neočekává se, že by byl do té doby na světě definitivní kompromis.