Zchátralé průmyslové areály mění kabát. Na místě staré továrny vyrostlo sportoviště

Budova v areálu bývalé továrny Exatherm v průběhu demoličních prací. © Město Železný Brod, 2018

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Libereckém kraji

Zkrachovalé průmyslové areály a opuštěná zemědělská stavení hyzdí krajinu a zároveň mohou představovat nebezpečí pro životní prostředí. Na jejich místě přitom mohou vzniknout nové a užitečné stavby. Města či firmy na to mohou využít dotace z Evropské unie.

Pro opuštěné továrny, staré sklady či nevyužívaná hospodářská stavení se vžil anglický pojem „brownfield“. Na první pohled se zdá, že tato stavení mohou být pouze na obtíž. Opak je však pravdou. Mohou představovat příležitost pro města, obce i podnikatele. Stačí jim dát nový kabát, na což lze získat podporu z fondů Evropské unie.

Platí to i pro pozemky, které byly v minulosti kontaminovány předešlou průmyslovou či zemědělskou činností. Jejich „vyčištění“ (tzv. sanace) sice zabere několik měsíců, mnohdy i let, výsledek ale rozhodně stojí za to.

Před samotným vyčištěním je nutné problematické lokality vyhledat a zmapovat, zjistit, v jakém jsou stavu, čím byly znečištěny a jak je možné jim pomoci. Právě to je cílem projektu probíhajícího od roku 2018, na jehož realizaci přispěla Evropská unie více než 99 miliony korun. Podle Zprávy o životním prostředí se v České republice podařilo mezi lety 2010 a 2019 „vyčistit“ 590 kontaminovaných míst, z toho téměř polovinu právě v roce 2019. V Libereckém kraji by takových míst mělo být 473. Často jde o skládky tuhého komunálního odpadu (47 procent) nebo o lokality, ve kterých se dříve manipulovalo se znečišťujícími látkami a docházelo k jejich úniku (36 procent).

Podcast: Česko se k rozpočtu EU staví jako chudá země, kterou není, říká ekonomka Hrtúsová

Česko dostane v následujících letech z fondů EU štědrou obálku, zhruba 500 miliard korun. V budoucím rozpočtovém období už to tak ale pravděpodobně nebude. Jak se ČR daří čerpat evropské dotace? A na co by se měla do budoucna připravit?

Železný Brod má místo bývalé továrny in‑line dráhu

Většinu kontaminovaných míst se bohužel zatím vyčistit nepodařilo. Práce však pomalu, ale jistě probíhá, a to i za pomoci fondů Evropské unie.

V minulých letech se díky nim podařilo například zmapovat ekologickou zátěž u nádraží v obci Jesenný. Díky financím z Evropské unie byla také vyčištěna oblast v Srní u České Lípy, která byla kontaminována historickým provozem impregnace dřeva.

Sanace znečištění po těžbě se dočkal také areál státního podniku Diamo, jak redakci potvrdil tiskový mluvčí Krajského úřadu Libereckého kraje Filip Trdla. Po každé sanaci je na řadě rekultivace, tedy „oblečení místa do nového kabátku“. Rekultivace se sice zatím mnoho lokalit nedočkalo, v kraji se však začínají objevovat pozitivní případy.

Spolupráce napříč hranicemi může oživit odlehlé regiony, v jejím rozvoji ale stojí právní i finanční překážky

Koronavirová krize ukázala, jak může být spolupráce napříč hranicemi důležitá. K jejímu dalšímu rozvoji je však zapotřebí lepší právní rámec, koordinace i adekvátní rozpočet.

Jedním takovým příkladem může být město Železný Brod. Město se v roce 2018 za přispění evropských dotací postaralo o likvidaci areálu továrny Exatherm, ve které se mimo jiné vyráběly rtuťové teploměry. Po továrně zůstaly v centru města zchátralé budovy a lokalita zamořená rtutí. Likvidační a sanační práce vyšly na bezmála devět milionů korun, z toho sedm a půl milionu korun pokryly fondy EU, konkrétně Fond soudržnosti, jehož cílem je pomáhat evropským regionům v rozvoji.

Město chtělo původně některou z budov bývalé továrny využít pro základní uměleckou školu, to ale nebylo kvůli vysoké míře kontaminace možné. Jak na internetových stránkách města informoval vedoucí odboru územního plánování a regionálního rozvoje Martin Řehák, objekty v areálu musely být kompletně zbořeny. Místo však neleží ladem. Vznikla zde odpočinková zóna, kterou se proplétá několikasetmetrová in‑line dráha pro bruslaře.

„Dokončení sanace po Exathermu je pro Železný Brod významná akce, zejména z hlediska dopadu na životní prostředí. Jsem rád, že se podařilo postavit také in‑line dráhu,“ uvedl již dříve k projektu starosta Želeného Brodu František Lufinka (Starostové pro Liberecký kraj).

Evropské fondy v praxi: Co je to pravidlo N+3 a jak si v jeho plnění Česko vede?

Z evropských fondů přitékají do ekonomik členských zemí miliardy eur, které však mohou být využity pouze během určitého období, což vede k tlaku na jejich plynulé čerpání.

Vdechnout místům nový život bude snazší

Letos odstartovalo nové programové období a do českých regionů poputují z EU další finance. Česko by si v následujících sedmi letech mohlo na dotacích z kohezních fondů přijít na zhruba 500 miliard korun. Evropská unie navíc v současné době klade ještě větší důraz na ochranu životního prostředí a část dotací budou muset státy směřovat do „zelených“ projektů.

Příležitost opět dostanou projekty zaměřené na odstranění ekologických zátěží. V budoucnu by se tak mohla proměnit i stará skládka v prostoru odvalu kamenolomu v Ruprechticích. V lokalitě chtělo město Liberec odstranit odtěžené kontaminované hmoty a následně na místě vybudovat odpočinkový prostor. Město sice od projektu nakonec odstoupilo, dohodlo se ale se společností Ligranit, která podala žádost o dotaci.

Podcast: Jak Česko plánuje využít dotace z EU?

Česko už má jasno v tom, na co v následujících sedmi letech využije prostředky ze strukturálních fondů EU. Na kolik peněz si na dotacích může Česko přijít? Do jakých oblastí poputují? A na co by mělo při přerozdělování prostředků pamatovat?

„Po dohodě se společností Ligranit byla následně podána žádost (o dotaci – pozn. red.), kde byla oprávněným žadatelem daná společnost, avšak projekt nesplnil dotační podmínky,“ vysvětlila pro Euractiv.cz vedoucí odboru strategického rozvoje a dotací města Liberec Michaela Maturová. Projekt ale zcela nezapadl, podle Maturové bude pravděpodobně opětovně předložen v novém programovém období.

Rekultivace míst po sanaci by navíc mohla být v následujících letech snazší. „Je škoda jen odstranit ekologickou zátěž a nechat ten tzv. brownfield ležet ladem a mít tam pořád nějaké torzo fabriky z minulého století,“ uvedl na debatě pořádané serverem Euractiv.cz a vydavatelstvím Economia Petr Valdman, ředitel Státního fondu pro životní prostředí (SFŽP).

Proto SFŽP hodlá na financování projektů spolupracovat s ministerstvem průmyslu a obchodu (MPO), aby bylo možné kompletní projekt včetně sanace i následné proměny místa dotovat z jednoho operačního programu. „Pokud to z nějakých důvodů možné nebude, jsme schopni se samozřejmě dohodnout a celý ten projekt rozdělit tak, aby etapa sanace šla za SFŽP a etapa rekultivace za MPO,“ dodal Valdman.

Proč členské země nemohou utrácet evropské prostředky dle libosti a proč je to dobře?

Snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi regiony je dlouhodobým cílem Evropské unie, o čemž svědčí už jen to, že do evropských fondů, hlavního nástroje kohezní politiky, směřuje téměř třetina jejího rozpočtu. Vytyčený cíl se však daří plnit jen částečně.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.