Po jedenácti kolech tzv. trialogů mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem se vyjednavači dohodli na podobě rozpočtu pro roky 2021-2027 a fondu obnovy, který má pomoci zemím s následky koronavirové pandemie. Na poslední chvíli se podařilo zajistit více financí na programy pro výzkum, zdravotnictví a vzdělávání.
Státy Evropské unie se po více než dvouměsíčním vyjednávání dohodly s Evropským parlamentem na parametrech budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Oznámilo to dnes německé předsednictví EU, které za státy vedlo rozhovory.
Dohodu na balíku o celkovém objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun) musí potvrdit členské země i plénum europarlamentu, aby mohly být fondy k dispozici již od ledna.
It's a deal! @EU2020DE and @Europarl_EN reach political agreement in talks aimed at securing the EP's consent to the next 7-year #EUbudget.
➡️The deal will now be submitted to member states for endorsement with the rest of the MFF and recovery package.
👉https://t.co/0YqKhi2kUK pic.twitter.com/4VKncNPhpz
— EU Council Press (@EUCouncilPress) November 10, 2020
Kompromisní dohoda
Oběma stranám se podařilo překonat hlavní rozpory, mezi nimiž byla provázanost čerpání peněz s dodržováním evropských hodnot, objem peněz na takzvané centrální programy či zavádění nových zdrojů rozpočtových příjmů. Právě kvůli spojení peněz a vlády práva však hrozí vetem celého balíku Maďarsko i Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení kvůli porušování hodnot EU.
„Je to vyvážená dohoda, která zohledňuje požadavky parlamentu a zároveň respektuje směr vytyčený v červenci Evropskou radou,“ uvedl německý velvyslanec při EU Michael Clauss s odkazem na červencový čtyřdenní summit. Oproti jeho výsledku se po tlaku europoslanců zvýší výdaje rozpočtu o 15 miliard eur na celkových 1,074 bilionu. Objem fondu zůstane 750 miliard.
Ambassador #Clauß on the successful conclusion of the #EUBudget negotiations with @Europarl_EN: „Negotiations with the European Parliament took time, but we have finally made it – we have reached a political agreement on the last details of the #EU’s next long-term budget.“ 1/5 pic.twitter.com/rsTl4Uom3U
— Sebastian Fischer (@SFischer_EU) November 10, 2020
Poslanci vyjednali zvýšení peněz především na výzkum, zdravotnictví či studentské výměny, které patří mezi zmíněné centrální programy organizované přímo Bruselem – tedy Horizont Europe, EU4Health a Erasmus+.
„Evropa je tvrdě zasažena druhou vlnou pandemie. Naléhavě potřebujeme mít k dispozici fungující fond obnovy, který pomůže zmírnit těžké ekonomické následky pandemie,“ prohlásil Clauss s tím, že doufá v rychlé schválení jednotlivých norem spojených s balíkem národními parlamenty i Evropským parlamentem.
Nadšení a gratulace
Předseda EP David Sassoli označil dojednaný kompromis za „excelentní výsledek pro občany“.
„Poskytuje v těchto těžkých časech jistotu regionům, zemědělcům či výzkumníkům,“ ocenil úspěch jednání šéf nejsilnější lidovecké frakce europoslanců Manfred Weber, podle něhož je důležité zvláště poslanci vyjednané zvýšení výdajů na zdravotnictví a ochranu hranic.
Dohodu uvítala i předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
We welcome today's agreement between @Europarl_EN and EU countries in the @EUCouncil on Europe's next long-term #EUbudget and #NextGenerationEU.
This €1.8 trillion package will help build a greener, more digital and more resilient Europe.
➡ https://t.co/IXKeO8HK5j pic.twitter.com/2Ald1xyntK
— European Commission 🇪🇺 (@EU_Commission) November 10, 2020
Kompromis počítá mimo jiné s upřesněním harmonogramu, podle něhož by EU měla zavádět nové zdroje rozpočtových příjmů. Ty mají pokrýt především splácení bezprecedentní společné půjčky, z níž bude financován krizový fond. Vedle poplatku z nerecyklovaných plastů, který by měly státy začít pro společný rozpočet vybírat od příštího roku, by od roku 2023 měly do unijní pokladny proudit i peníze z prodeje emisních povolenek a takzvaného uhlíkového cla. V dalších letech by pak EU měla mít k dispozici i digitální daň či poplatek z finančních transakcí.