Zájem o lokální potraviny neroste. Češi se o původ jídla nezajímají, říká farmář František Němec

© Shutterstock

Žádný projekt, který děláme a do kterého investujeme, by bez dotací nešel, říká zkušený zemědělec.

Podnikat v zemědělství je dřina. Své o tom ví farmář František Němec, který vlastní statek na Vysočině zvaný Farma rodiny Němcovy. Jeho rodina začala na zhruba dvaceti hektarech půdy hospodařit už v roce 1992.

„Tehdy jsme dělali vše ještě rukama. Kosa a hrábě byly nástroje, které jsme používali nejčastěji. Dnes hospodaříme na 150 hektarech zemědělské půdy. Já jsem na farmě začal dělat po absolvování střední školy a od roku 1999 podnikat,“ popisuje Němec, který na statku produkuje mléko a mléčné produkty, jako jsou jogurty či sýry, a také uzeniny, vepřové a drůbež. Při prohlídce farmy je vidět, že zemědělství dělá jinak než velcí chovatelé. Když se jdeme podívat mezi jeho krávy, zvířata k němu běží. Mezi rozlehlými pozemky je to pěkný pohled.

A se skotem jsou spojené i počátky jeho podnikání. Tehdy kupoval od otce telata, udělal z nich jalovice a otci následně prodal připuštěnou jalovici. „Výhoda pro mě byla, že jsem měl zajištěný odbyt a mohl sám podnikat a pracovat v zemědělství. Znám zemědělce, kterým je přes čtyřicet, a pořád na statku rozhodují o všem rodiče. Já se podnikat učím už od dvaceti. Když jsem tenkrát udělal chybu za tisícikorunu, tak jsem si ji pamatoval a příště jsem ji už neudělal. Dneska můžu říct, že takových chyb mám za sebou hodně a z každé chyby jsem se nějak poučil,“ dodává pragmaticky zemědělec.

I na vstup Česka do Evropské unie se pečlivě připravil. „Když jsme vstoupili do Unie, zajímalo mě, co se stane. Proto jsem si na rozdíl od jiných zemědělců našel čas a chodil na semináře, kde se mluvilo o tom, co bude po vstupu do Unie,“ říká.

Čeští zemědělci by pro vystoupení z EU zřejmě nehlasovali, říká agrární analytik

Evropská unie se rozhodla snížit dotace zemědělcům. To se jim, včetně těch českých, pochopitelně nelíbí. Bez dotací z EU si zemědělské podnikání téměř nikdo nedokáže představit, říká agrární analytik Petr Havel v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Obával se, že 150 hektarů dvě rodiny – tedy tu jeho a jeho rodiče – neuživí. Proto se rozhodl diverzifikovat příjmy. Nejdříve prodával pneumatiky, což ale časem začalo být časově náročné a vyžadovalo to další rozšíření služeb. Nakonec se rozhodl věnovat energii zpracování mléka na další produkty. Své výrobky prodává nejen v kamenných prodejnách, ale má i vlastní e-shop. Když začaly získávat na popularitě farmářské trhy, vymyslel web Najdi si svého farmáře, kde lidé viděli na mapě statky v okolí. Mělo to tak lépe propojit lokální výrobce potravin se zákazníky, ale tento projekt skončil pro administrativní náročnost a nedostatek peněz.

Většina Čechů pořád nakupuje jen v supermarketech

Přestože se v posledních letech o kvalitě potravin a domácí produkci hodně mluví, Němec sám je k zájmu lidí skeptický. „Jedna věc je o tom mluvit a druhá věc je to dělat. Nemyslím si, že roste počet zákazníků, kteří se o farmářské potraviny zajímají. Podle mě 95 procent zákazníků nakupuje jen v supermarketech, protože je to pohodlné,“ odhaduje.

„Pokud chcete lokální, kvalitní potraviny, není moc míst, kde se dají koupit najednou mléčné výrobky, uzeniny, pečivo, proto my máme tak široký sortiment, aby si u nás mohl zákazník udělat z potravin celý nákup,“ říká.

Biopotraviny získají nová pravidla. Nejsou dost přísná, ubude kontrol, varují čeští zemědělci

Od roku 2021 začnou v Evropské unii platit nová, „přísnější“ pravidla pro biopotraviny. Sami čeští zemědělci si ale stěžují, že ve skutečnosti budou například kontroly volnější.

Získat nového zákazníka je těžké a ztratit ho až příliš jednoduché, myslí si Němec. Jako příklad uvádí, když obdrží od dodavatele špatné sáčky na vakuování masa, které se dobře nesvaří, a zboží se tak dostane k zákazníkovi ve špatné kvalitě.

„Na to nepřijdete během balení a za těch deset dní distribuujete zboží tisícovce zákazníků, kteří byli se zbožím dosud spokojení. Pak ho ale už nechtějí a vy o ně přijdete,“ popisuje problémy v podnikání.

„Myslíte si, že tady investuji miliony, abych pak ušetřil dvacet haléřů na sáčku, který má méně mikronů? Já naopak dělám všechno proto, aby to bylo v pořádku, abychom měli perfektní vstupní suroviny, dodrželi chladírenský řetězec a měli odolné balení a spolehlivou distribuci. To vše je důležité pro kvalitu zboží. Když jde zboží od nás, tak je vždy perfektní,“ líčí.

Bez dotací to nejde 

Němec postupně za pomoci peněz z Evropské unie svoji farmu dostavuje. Na některé projekty obdržel 40 nebo 50 procent celkových nákladů, do čtyřiceti let mohl čerpat i 60 procent, ale to se mu povedlo jenom jednou na malý projekt. Jsou to všechno velké investice. „Žádný projekt, který děláme a do kterého investujeme, by bez dotací nešel,“ říká.

Projekt na rozšíření farmy vytvořil v roce 2013. „Už jsem vybudoval sklad sena, místo pro kuřata, krávy a tak dále. Začal jsem s kuřaty, pak jsem postavil jímku na kejdu, v poslední době investujeme do zkvalitnění zpracování naší produkce. Než celý projekt dokončím, bude to trvat alespoň deset let,“ dodává. S rozšiřováním farmy měli problém někteří obyvatelé obce a sepsali proti tomu petici. Obávali se zápachu a zvýšeného hluku, ale situace se nakonec vyřešila smírem a Němec ve svém projektu pokračuje.

Čeští zemědělci udělají pro dotace vše, zaznělo na debatě v Olomouci

Společnou zemědělskou politiku EU čekají změny, čeští zemědělci se ale nedokáží shodnout na tom, jak by měla budoucnost evropského zemědělství vypadat. Diskuse se omezuje na zastropování dotací. 

Milionové investice se podle něj vrátí až za několik let a mají venkov kultivovat. „Dotace jsou peníze na rozvoj venkova a údržbu krajiny. Nepodporují naši produkci. Jsou tu na to, abychom se o krajinu starali, aby neupadala. Dostáváme náhradu za to, že se nechováme intenzivněji a dodržujeme různá pravidla. Kdyby nám šlo jen o peníze, tak bychom hospodařili jinak, více bychom se věnovali intenzitě zemědělské prvovýroby. Ale my neničíme přírodu chemickými hnojivy a postřiky, protože máme dobrý osevní postup a dostatek zvířat ve stájích, a proto produkujeme dostatek organických hnojiv,“ říká s tím, že pro něj pracuje 30 lidí a v době, kdy práce nebyla, byl rád, že místní může zaměstnat.

Farmaření je o tom chtít žít život na venkově, říká Němec. Na otázku, zda se dají na stejnou životní cestu i jeho tři děti, odpovídá, že si není jistý. Takovou těžkou práci svým dětem nadělit nechce, pokud si to samy nevyberou stejně, jako to udělal on.

Zemědělci stárnou. Mladší generace nemají přístup k půdě a na zemědělství pohlížejí negativně

Zemědělství trápí stárnutí farmářů a mladší se do agrárního sektoru příliš nehrnout. Příčinou je omezený přístup k půdě, migrace z venkova do měst i negativní mediální obraz.

Článek původně vyšel na iHned.cz v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.