Žadatelé o dotace EU by měli po roce 2020 využívat obdobný systém jako je ten nynější

[© Pixabay]

Podle dosavadních příprav ČR na budoucí čerpání z fondů EU mezi lety 2021-2027 by se měl vytvořit monitorovací systém odpovídající tomu stávajícímu. Stát by měl o miliardu méně než doposud a hotov by měl být do začátku nového programovacího období.

Monitorovací systém fondů EU pro nové programové období 2021 až 2027 by měl být vytvořen jako kopie současného monitorovacího systému s možností dodání i jiného řešení podle potřeb nového programového období. Náklady v průběhu deseti let by měly být 3,5 miliardy korun, což je proti stávajícímu systému úspora jedna miliarda korun.

Vyplývá to z Koncepce přípravy monitorovacího systému fondů EU pro programové období 2021-2027, kterou včera předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) a dnes schválila vláda. Informoval o tom tiskový odbor kabinetu.

„Bez funkčního monitorovacího systému nebude možné zahájit čerpání prostředků z fondů EU,“ upozorňuje materiál. Systém by měl být připraven nejpozději k 1. lednu 2021 a na jeho provoz bude vyhlášena veřejná zakázka. Prostřednictvím monitorovacího systému evropských fondů vyhlašují řídicí orgány výzvy k předkládání žádostí a přijímají konkrétní projekty od žadatelů.

Kontinuitu mezi nynějším a nadcházejícím programovacím obdobím uvítají i samotní žadatelé o dotaci. Zmínili to mimo jiné zástupci Libereckého kraje na květnové debatě pořádané serverem EURACTIV.cz a České spořitelny.

Liberecký kraj se připravuje na nové nastavení fondů EU. Podporovat chce vědu, výzkum i dopravu

Kohezní politiku čekají změny a zástupci Libereckého kraje volají po zjednodušení administrativy a nižším počtu kontrol. Podpora by podle nich měla směřovat především na vývoj, výzkum či infrastrukturu. Ne všechny problémy kraje lze však zalepit evropskými fondy.

Variant je několik

MMR při výběru systému vycházelo z několika možností. Jako další alternativy materiál zmiňuje například vytvoření úplně nového systému nebo kopii jen části stávajícího systému a jeho úpravu.

Materiál celkově definuje základní rámec systému a nutné kroky jeho přípravy, představuje legislativní a technická východiska pro jeho přípravu. Dokument dále specifikuje možné varianty zajištění vývoje a provozu systému.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Počet operačních programů při čerpání evropských dotací by se měl v novém období snížit ze současných deseti na osm. Míra spolufinancování Evropské unie na evropských dotacích se v příštím programovém období u většiny projektů sníží ze současných 85 procent na 55 procent. Současné pravidlo N+3 se změní na N+2. To znamená, že dotace přidělené v daném roce musí stát vyčerpat nejpozději do dvou let, a ne do tří, jako nyní.

Česká republika bude podle návrhu EK moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti ve finančním období 2021 až 2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018. Při započtení inflace by měl český podíl na dotacích dosáhnout 20,1 miliardy eur (přes 512 miliard Kč). Ve stávajícím finančním období 2014 až 2020 je pro ČR vyčleněno bezmála 24 miliard eur (614,6 miliardy korun).

ČR by měla investovat do inovací a výzkumu, zní z Unie. Stát chce ale peníze z EU použít na dopravu a vzdělávání

Česká republika zahájila dialog se zástupci Komise o budoucí Dohodě o partnerství. Podle analýzy Komise Česko zaostává v oblastí inovací a výzkumu. Právě tam by měly směřovat finance z fondů EU po roce 2020.