Záchranáři bez hranic. Češi a Němci pomáhají lidem v nouzi společně

[© Shutterstock/Mino Surkala]

Tento článek je součástí Special reportu: Prosperující Česko

Čeští záchranáři z pohraničních regionů jsou připraveni zasahovat nejen na území České republiky, ale i v sousedním Německu. Umožnil jim to evropský projekt, v rámci kterého proběhla společná cvičení v teoretických i reálných situacích.

*  Článek vznikl před vypuknutím koronavirové krize 

Záchranáři z Plzeňského, Karlovarského a Jihočeského kraje a Bavorska si vyměnili cenné zkušenosti a zlepšili se v cizích jazycích. Dosud totiž vzájemná spolupráce pokulhávala kvůli špatné legislativě, odlišných postupech, nedostatečnému povědomí i kvůli jazykovým bariérám.

V rámci projektu financovaného z přeshraničního programu ČR-Svobodný stát Bavorsko částkou 2,8 milionu eur se mezi lety 2016 až 2019 uskutečnily společné tréninky a cvičení českých a německých záchranářů v učebnách i v terénu. Dvě velká taktická cvičení proběhla u přeshraničního přechodu Rozvadov a národního parku Cham. Na Fakultě zdravotnických studií Západočeské univerzity (FZS ZČU) byl navíc zřízen simulátor sanitního vozu, který nyní slouží jako studijní pomůcka.

Díky projektu se v roce 2017 otevřelo také Kompetenční a koordinační centrum pro přeshraniční zdravotnickou záchrannou službu v bavorském Furth im Waldu, jehož úkolem je koordinovat spolupráci záchranných služeb v česko-bavorském příhraničí.

Podle samotných účastníků se projekt vydařil nad očekávání. Došlo totiž ke zlepšení spolupráce mezi českými a německými záchranáři, k zvýšení kvalifikací a zlepšení komunikace v rozdílných jazycích, což by zřejmě bez finanční podpory z EU nebylo možné.

„Za hlavní přínos rozhodně považuji navázání spolupráce čtyř v principu odlišných subjektů, profesionální organizace Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje, dobrovolnické organizace Bavorského červeného kříže a dvou vysokých škol s odlišným zaměřením, které se mezi sebou díky projektu velmi dobře poznaly a spolupracovaly tak, jak by to asi jinak nebylo možné. Ruku v ruce s tím došlo i k navázání řady osobních a vzájemně přátelských kontaktů řady profesionálů, což snad nejlépe odpovídá hlavnímu cíli přeshraniční spolupráce,“ řekl k projektu jeho hlavní řešitel Lukáš Bolek z Fakulty zdravotnických studií ZČU.

„V rámci projektu navíc došlo k řadě předem neplánovaných kontaktů a spoluprací, a to s klíčovými složkami integrovaných záchranných systémů – policií a hasiči, což by bylo jinak pro nás, co by vzdělavatele záchranářů, zcela nemožné,“ dodal Bolek. Takové zkušenosti hodlá nyní předávat svým studentům.

Důvěra, porozumění, ale také dopravní propojení. Spolupráce evropských regionů bourá hranice

České příhraniční regiony úzce spolupracují se svými evropskými partnery. Programy přeshraniční spolupráce však mají své limity – zejména co se týče náročné administrativy.

Odstraňování bariér

Upevněná spolupráce českých a německých záchranářů je o to důležitější právě na hranicích. „Dnes je nemyslitelné, že při vzniku neštěstí poblíž hranic bude zasahovat jenom ta složka státu, na jehož území se neštěstí stane. Pokud bychom se nepoznávali, nepořádali takováto společná cvičení, případný ostrý zásah by bylo jedno velké překvapení – a to je neprofesionální a nevedlo by to k optimálnímu výsledku likvidace události,“ uvedl Jiří Růžička, odborný garant projektu za Zdravotnickou záchrannou službu Plzeňského kraje (ZZSPK).

Podle něj je pro připravenost složek záchranné služby zásadní pořádání společných cvičení a vzdělávání nebo sdílení operativních postupů, což bylo i náplní projektu. Díky tomu zjistil, že kapacity německé a české strany jsou vyrovnané.

„Německá strana je velmi silný spolupracovník. Viděli jsme, že jejich kapacita zvládnutí katastrofy je násobně vyšší než naše, pokud budeme hodnotit poskytování pomoci na místě. V čem vidím naopak jejich rezervy je zapojení jejich zdravotnických zařízení. Za celou dobu naší spolupráce nebylo nikdy jejich zdravotnické zařízení přímo účastné cvičení – to by se v ČR stát nemohlo. A když vidím, jak se spolupráce na české straně piluje a neustále vylepšuje, mají v tomto Němci rezervy,“ popsal získané zkušenosti Růžička.

Za nejdůležitější část projektu však považuje Bolek rozbor zákonů, které přeshraniční pomoc právně upravují. „Účelem bylo zjistit, zda je stávající legislativa dostatečně vyhovující k tomu, aby v případě potřeby mohla záchranná služba jedné strany bez legislativních problémů a zbytečných komplikací zasáhnout na území druhé strany, a naopak,“ vysvětlil Bolek. Kompetence či vybavení českých a německých zdravotníků se totiž značně liší.

„Během projektu se ukázalo, že existující, byť vlastně zcela nové zákony a smlouvy, přeshraniční spolupráci umožňují jen za výjimečných a velmi zřídkavých situací, například během katastrofy. Nejčastější případy záchranných zásahů, kdy by byla přeshraniční pomoc rychlejší než místní, však tyto předpisy neřeší,“ uvedl Bolek.

Od cyklostezek až po nové metody kompostování. Přeshraniční projekty zlepšují život v pohraničí

Česko může čerpat až 675 milionu eur na projekty přeshraniční spolupráce. Peníze využívá na podporu inovací a výzkumu, na ochranu životního prostředí, kulturních a přírodních památek nebo na podporu vzdělávání.

Klíčová role univerzity

Fakulta coby autor celého projektu pořádala mezinárodní odborné semináře, konference a školení k přednemocniční a nemocniční neodkladné péči, výměnné stáže i pracovní jednání řešitelského týmu. Všichni si realizované aktivity nesmírně pochvalují.

„Reakce studentů na tyto stáže byly velmi pozitivní a vždy přijeli obohaceni řadou nových poznatků,“ vyzdvihl přínos akce Bolek. Stejného mínění je i Stanislava Reichertová, vedoucí katedry záchranářství, diagnostických oborů a veřejného zdravotnictví, podle níž je jedním z ukazatelů úspěšnosti stáží nástup jednoho z absolventů studijního oboru Zdravotnický záchranář do pracovního poměru právě u Bavorského červeného kříže v Německu.

Na půdě FZS byl rovněž instalován simulátor, na němž si podle Reichertové studenti cvičí teoretické znalosti a praktické dovednosti v reálném prostředí bez ohrožení zdraví a života pacienta.

„Studenti mají možnost opakovaného kontaktu s určitým onemocněním či stavem, který lze vystupňovat až do stavu bezprostředního ohrožení života pacienta. Plná vybavenost simulátoru přináší možnost nácviku opakované práce s reálnými pomůckami, které se nachází v sanitním voze,“ upřesnila Reichertová. Simulátor je navíc multifunkční, využívá se i pro výcvik českých a německých záchranářů z praxe v rámci celoživotního vzdělávání, které je možné realizovat ve spolupráci se Vzdělávacím a výcvikovým střediskem ZZS PK.

Studenti FZS se jako figuranti účastnili také velkého mezinárodního cvičení záchranných složek v Rozvadově.

I učňové a studenti odborných škol by měli mít IT znalosti. Lepší výuku má zajistit podpora z EU

Na středních odborných školách nebo učilištích v Evropské unii studuje více než 10 milionů žáků, což je téměř polovina všech středoškoláků. Vyplývá to z údajů unijního statistického úřadu Eurostat z roku 2017. Nejvíce z nich − necelých 300 tisíc − …

Další pokračování

Projekt každopádně rozhodně neskončil po vyčerpání dotace. Nejenže na něj navazuje další projekt, ale vybudované sousedské vztahy budou přetrvávat i do budoucna. „Díky vztahům navázaným s Bavorským červeným křížem FZS plánuje v nejbližším období spolupráci s jeho vzdělavatelskou sekcí a hodlá ve sdílení zkušeností nadále pokračovat a udržet tak kontinuitu navázaných vztahů,“ vysvětlit pokračování spolupráce i po skončení projektu jeho hlavní řešitel.

Projekt má být rovněž vzorem pro další spolupráci záchranných služeb v jiných přeshraničních regionech. Je totiž vůbec první svého druhu, přestože jeho myšlenka vznikla již před 9 lety. Výsledky z něho mají posloužit i výzkumníkům ze Západočeské univerzity v Plzni a Technické univerzity v Deggendorfu. Zkušenosti z projektu budou zavedeny rovněž do vzdělávání studentů záchranářství či zaměstnanců záchranných služeb.

Evropské fondy v Plzeňském kraji

České regiony díky členství ČR v Evropské unii čerpají miliony korun z evropských fondů. Jak se daří Plzeňskému kraji fondy využívat a jak se připravuje na nové dotační období 2021-2027?

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.