Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie

© Wiki Commons

ČR získala díky členství v EU přes bilion korun a do rozpočtu odvedla necelou polovinu. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP země. ČR by však neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i skrze komunitární programy.

Evropské strukturální a investiční fondy (ESI) představují jedinečný nástroj kohezní politiky, díky kterému lze odstraňovat nebo alespoň snižovat rozdíly ve vyspělosti jednotlivých členských států.

Podle nedávno zveřejněné studie Úřadu vlády získala ČR během let 2007-2016 celkem 928 miliard Kč z fondů EU. Nejvíce prostředků směřuje do infrastruktury – silnice, železnice; následuje lidský kapitál – nová pracovní místa, rekvalifikace a vzdělání; soukromý sektor; výzkum a vývoj a technická pomoc.

ESI fondy mají z dlouhodobého hlediska kladný vliv i na výši HDP. Největší vliv byl zaznamenán v roce 2015, kdy byl HDP o 3,5 % vyšší oproti základně, neboli než by byl bez fondů.

„Indikátor HDP představuje nejkomplexnější ukazatel, v němž se promítá efekt a přínos využívání prostředků z EU na příslušnou ekonomiku,“ uvedl pro EURACTIV.cz ekonom z EU Office České spořitelny a člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Petr Zahradník.

Dopad ESI fondů na HDP České republiky. Zdroj: Úřad vlády ČR.

ČR získává z rozpočtu EU víc, než do něj odvádí

Během sledovaného období 2007-2016 získala Česká republika z ESI fondů 751 miliard Kč. Tato částka pak byla navýšena financemi z národních veřejných zdrojů ve výši 177 miliard Kč, což činí celkových 928 miliard.

Za období 2007-2016 naopak ČR odvedla do rozpočtu EU zhruba 473 miliard Kč. Jedná se o výrazně nižší hodnotu oproti přijatým financím z EU. Z České republiky tak činí tzv. čistého příjemce, což znamená, že dostává z rozpočtu EU víc, než do něj odvádí.

Pokud by ČR nebyla členem EU, ekonomika země by byla podstatně méně lichotivá, naznačuje studie. Potvrzují to i slova Petra Zahradníka. „Troufám si tvrdit, že by nebyla na úrovni své ekonomické vyspělosti, jež je nyní srovnatelná se Španělskem či Itálií a spolehlivě nejvyšší ze všech zemí střední a východní Evropy. Zdaleka by nebyla tak významná exportní složka naší ekonomiky.“

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

Nejvíce alokovaných prostředků z ESI fondů putuje do nejvíce zaostalých či strukturálně znevýhodněných regionů. Nejméně finančních prostředků získalo ve sledovaném období Hlavní město Praha (CZ01). Jedná se o nejvyspělejší oblast ČR, která se jako jediná z nových členských zemí EU řadí do desítky nejbohatších regionů. V těsném závěsu za Prahou se nachází Severozápad (CZ04).

Naopak nejvíce financí získal region Jihovýchod (CZ06), zhruba 130 miliard Kč. Pro ostatní regiony se prostředky pohybovaly okolo hodnot 100 miliard Kč.

Souhrnná alokace finančních prostředků dle NUTS2 regionů za období 2007-2016. Zdroj: Úřad vlády ČR.

Větší objem finančních prostředků pro slabší a zaostalejší regiony má z dlouhodobého hlediska pozitivní vliv na HDP. V Jihomoravském kraji a na Vysočině (region Jihovýchod), kam putovalo až 17 % všech prostředků, došlo v roce 2016 k růstu HDP až o 6 % oproti základně.

Hlavní město Praha, které získalo nejméně financí, zaznamenalo růst HDP jen o 1,5 %. Regiony Moravskoslezsko a Střední Morava (Olomoucký a Zlínský kraj) dosáhly růstu HDP kolem 5 %. Souhrnný dopad na celou Českou republiku byl v roce 2015 okolo 3,2 %, zatímco v roce 2016 to bylo 3,6 %. Růst HDP by se měl projevovat i v budoucnu.

Vliv ESI fondů na HDP v regionech NUTS2 v roce 2016. Zdroj: Úřad vlády ČR.

Za rychlým růstem HDP stojí investice do infrastruktury

Do infrastruktury směřuje nejvíce finančních prostředků z EU. Téměř 40 % kohezní alokace jde na tento účel. Netýká se to pouze dálnic a železničních koridorů. „V minulém období se jednalo o revitalizaci regionálních letišť, a v čase Regionálních operačních programů též o robustní podporu krajských a místních silničních komunikací,“ uvedl Zahradník.

Investice do infrastruktury měly největší přínos, který převyšoval 2 % národního produktu. Následují investice do lidského kapitálu, soukromého sektoru, výzkumu a vývoje a do technické pomoci.

Ve sledovaném období 2007-2016 trvalo nejdéle investicím do výzkumu a vývoje, aby se projevily v ekonomice. Oblast inovací začala vykazovat pozitivní dopad na HDP až v roce 2012. Toto zpoždění není žádným překvapením, jelikož od průlomové myšlenky k její realizaci v praxi uplyne mnohem více času, a přínos se proto projeví až za několik let.

Podobná situace nastala i při investicích do lidských zdrojů. Jedná se o oblast vytváření nových pracovních míst, rekvalifikačních kurzů a vzdělávání. Tyto procesy mají vliv na HDP až z dlouhodobého hlediska. „Je to dáno přirozeností investičního cyklu v této oblasti, kdy vzdělávaný (tedy školák) nemůže realizovat ekonomický či finanční profit dříve, než ukončí svůj vzdělávací proces a než se zapracuje na své pozici. To často trvá 15, 20 i více let,“ vysvětlil ekonom České spořitelny.

Naopak okamžitý přínos mají investice do soukromého sektoru (pomoc malým a středním podnikům, investice do kultury, cestovního ruchu a rozvoj venkova) a technická pomoc (náklady spojené s administrativou projektů, evaluace a monitoring).

České zemědělství po vstupu do Unie? Růst mezd i investice do technologií

Po vstupu ČR do EU v roce 2004 a přijetí Společné zemědělské politiky se postupně podařilo zastavit propad v oblasti rostlinné a později i živočišné produkce a stabilizovat i počet pracovníků v zemědělství.

Budoucí víceletý finanční rámec

V současnosti dochází na půdě Evropské unie k vyjednávání podoby budoucího víceletého finančního rámce na období 2021-2027. Evropská komise představila v květnu letošního roku návrh VFR, ve kterém reaguje na nové výzvy a priority. Nejzásadnější změnou je snížení finančních prostředků na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku. Na druhé straně by mělo dojít k trojnásobnému navýšení financí na migraci a ochranu hranic, což uvítala i Česká republika.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Vzhledem k přínosu a vlivu ESI fondů na českou ekonomiku bude pro Českou republiku nejzásadnější nastavení kohezní politiky. Objem prostředků pro ČR na kohezi by měl poklesnout o 24 %. Tento pokles vnímá řada politiků jako úspěch Česka i politiky soudržnosti v tom, že dokázala efektivně a adekvátně využít prostředky plynoucí z EU.

Na druhou stranu je pro příští programové období důležité, aby byl menší objem prostředků určený na kohezní politiku využíván efektivně. Členské státy jako ČR, Estonsko, Litva, Maďarsko a Malta, kterých se pokles prostředků dotkne nejvíce, volají po větší flexibilitě. V pravomoci členských států by tak mohla být možnost směřovat prostředky na jednotlivé politiky a priority na úrovni národního státu podle vývoje dané ekonomiky, zaznívá od českých politických činitelů.

ČR chce víc manévrovacího prostoru pro přesouvání peněz EU v operačních programech

Česko chce do budoucna větší flexibilitu v tom, jak bude nakládat s evropskými prostředky. Zároveň bude při vyjednávání o víceletém finančním rámci usilovat o zmírnění implementačních pravidel.

I když se jedná o prvotní návrh VFR, je jisté, že díky konvergenci České republiky směrem k evropskému průměru dojde k výraznému poklesu prostředků určených na politiku soudržnosti. Z toho důvodu by měla Česká republika pracovat na tom, aby zajistila prostředky na investiční projekty z národních a soukromých zdrojů nebo skrze komunitární programy, jež v současném období příliš nevyužívá.

Komunitární programy jsou spravovány Evropskou komisí nebo specializovanými výkonnými agenturami a přímo financovány z rozpočtu Evropské unie, která na dané projekty přispívá 40–70 %. Programy jsou víceleté a poskytují neinvestiční podporu. Finanční prostředky jsou použity na konkrétní a předem určené účely, které musí být v souladu s unijními cíli. Na rozdíl od strukturálních fondů se řídí odlišnými pravidly a finance nejsou určeny pro členský stát, ale pro konkrétní program.

Podle Petra Zahradníka je Česká republika přesycena nadbytkem kohezních peněz, které jsou lehce dostupné. „Musíme vybočit ze stereotypu dosavadního způsobu přístupu k Rozpočtu EU coby zaručené národní dotační obálce, bankomatu, ze kterého si zdarma vybíráme peníze, aniž bychom pro to museli udělat něco navíc,“ uvedl ekonom České spořitelny. „Tato politika a tento přístup jsou však pštrosí a z hlediska delší budoucnosti jsou zcela zhoubné. V následujících letech vyschnou možnosti kohezní politiky a my nebudeme umět ‚získat‘ či se ucházet o finanční prostředky z jiných kapitol Rozpočtu EU,“ dodal.

Například Nizozemsko získává přibližně 60 % finančních prostředků z EU právě skrze centrální programy, zhruba 35 % ze zdrojů společné zemědělské politiky a jen 5 % z kohezní politiky.

Právě oblasti jako infrastruktura, věda a výzkum a podpora soukromých firem jsou v návrhu rozpočtově posilovány právě skrze komunitární programy řízené Evropskou komisí. Jedná se např. o dosavadní Horizont 2020, Erasmus+, LIFE+, Kreativní Evropa nebo program COSME, který je určen pro malé a střední podniky s cílem zvýšení jejich konkurenceschopnosti.

Pokud by se ČR naučila lépe využívat prostředků skrze komunitární programy, mohla by tím do budoucna kompenzovat pokles financí určených pro kohezní politiku. „Naše schopnost lépe využívat centrálně řízené programy a účinně zapojovat soukromé zdroje do projektů veřejného charakteru může být tou cestou, na které nebudeme muset hovořit o snížení naší čisté pozice vůči Rozpočtu EU. Nicméně není to samozřejmě automatické a musíme se to doslova naučit,“ upozornil Zahradník.