Do Česka přiteklo od roku 2004 ze společného rozpočtu EU značné množství peněz, ze kterých ve velké míře těžilo například město Ostrava. Výhody členství v Unii však podle hostů nedávné debaty nejsou jen finanční.
Patnáctileté výročí českého členství v Evropské unii je ideální příležitostí k bilancování a diskusím o tom, co přijde v následujících letech. Právě o to se snaží série debat, které po celé České republice organizují Eurocentra. V polovině října se jedna z nich konala také v Ostravě.
Ekonom České spořitelny Petr Zahradník na úvod publiku nabídl statistický pohled na to, kam se Česko dokázalo od vstupu do EU posunout. Zmínil například fakt, že země začínala na úrovni 70 % průměru HDP v EU a současná data hovoří o 90 % průměru HDP, postupně se tedy přibližuje úrovni původních členů společenství. Ze společného rozpočtu Česko od roku 2004 získalo o zhruba 800 miliard korun více, než do něj odvedlo. Přínos vstupu na jednotný vnitřní trh EU pak Zahradník odhaduje na dalších přibližně 500 miliard korun.
Co se týká samotného procesu čerpání peněz z evropských fondů, je podle něj určitě co zlepšovat na průběhu čerpání i způsobu využívání. Valná část prostředků nicméně dle jeho slov zamířila do projektů, pro které byla určena. „Co mě mrzí, je fakt, že zcela nejvýznamnější částka z hlediska objemu byla vynaložena na rozvoj dopravní infrastruktury, a přesto to na České republice není úplně vidět,“ posteskl si člen Evropského hospodářského a sociálního výboru Zahradník.
Problém vidí také v tom, že projekty realizované na českém území spolu často neladí. „To, čemu se říká integrované územní investice, to znamená nalézání synergie mezi těmito projekty, má u nás obrovskou rezervu,“ dodal.
„Normální“ Ostrava
Podle primátora Ostravy Tomáše Macury (ANO) má město ještě co dohánět, než bude na úrovni západních metropolí, zároveň ale apeloval na historickou paměť diváků debaty. „Všichni, kdo znají Ostravu 20 let zpátky a podívají se na ni dnes, tak je to úplně jiné město. To, že k tomu přispělo členství v Evropské unii, to je nabíledni. Není to jen o těch penězích, ale samozřejmě je to i o nich,“ řekl primátor s tím, že „černá“ Ostrava ze sedmdesátých a osmdesátých let se změnila a dnes je „normálním“ městem.
Za dobu členství v EU Ostrava v rámci městských projektů dle jeho slov využila z evropských fondů 11 miliard korun. „Kdybych do toho započetl i ostatní subjekty, vysoké školy, podniky a podobně, tak jsme na nějakých 35 miliardách. A na tom městě je to znát,“ podotkl Macura. Zmínil například rozsáhlou výsadbu zeleně, revitalizaci řeky Ostravice nebo rozvoj dolní oblasti Vítkovic.
Moderátor debaty Daniel Konczyna se ho ptal, jak těžké je pro město dosáhnout na evropské prostředky, a jestli se cíle EU a české vládní úrovně, které prostředky rozdělují, překrývají se záměry radnice.
Macura poznamenal, že jeho předchůdci ve vedení města se snažili využít veškeré možné unijní prostředky, on ale vyznává jiný přístup. Současná radnice pracuje se sedmi strategickými cíli, které definovala za pomoci 20 000 lidí v rámci ankety. „Jestli se nám při realizaci cílů nějaký dotační program EU nebo i z národních zdrojů hodí, tak ho použijeme. Jestli ne, tak jdeme vlastní cestou a financujeme to z vlastních peněz,“ vysvětlil. Výhodu „vlastní cesty“ vidí v tom, že v dalším programovém období EU už bude k dispozici méně evropských peněz. Do budoucna se pak chce soustředit na posílení metropolitních funkcí města, a podporu inovací, vědy a výzkumu.
Odborník na evropskou integraci Boris Navrátil z VŠB Technické univerzity Ostrava nabídl pohled na posun z hlediska vysokých škol a studentů. Nepřehlédnutelný je podle něj přínos zapojení do evropského programu Erasmus, skrze který studenti jezdí na výměnné studijní pobyty. „Stačí jet tady ve městě tramvají, a slyším španělštinu, angličtinu nebo nějaký jiný jazyk stovek studentů, kteří sem přijíždějí na univerzity,“ řekl Navrátil s tím, že vstup do EU pro studenty znamenal nové výzvy a nové možnosti. Univerzitám pak podle něj přinesl příležitosti organizovat mezinárodní konference a zvát na ně odborníky z různých států.
Význam vstupu do EU a kam se Česko (ne)posunulo
Tomáš Macura zavzpomínal na to, co pro něj jako bývalého vlastníka větší firmy vstup do Unie před patnácti lety znamenal. „Založili jsem v řadě evropských zemí pobočky, otevřely se nám možnosti dostat se k novým technologiím, neměli jsme problém sehnat zahraniční pracovníky, také se snížila předpojatost zahraničních dodavatelů vůči nám,“ nechal se slyšet současný primátor. Rok 2004 označil za „polití živou vodou“ pro podnikatele. Zmínil ovšem také, že být součástí EU pro něj daleko přesahuje ekonomický rámec. „Jde o přihlášení se k nějakému společenství, které je postaveno na stejných hodnotách,“ dodal.
Také podle Petra Zahradníka neleží výhody unijního členství pouze ve finanční a ekonomické oblasti, ale také například v pocitu příslušnosti k určitému kulturnímu okruhu nebo ve schopnosti lépe čelit globálním výzvám. Vzhledem ke své profesi ale zůstal především u ekonomického hodnocení.
Ačkoliv je Česko dle Zahradníka ekonomicky disciplinované a nemusí řešit dluhový nebo jiný strukturální problém, nedokázalo se své šance po vstupu do EU chopit tak dobře jako jiné státy. „Asi nejsme ale tak akceschopní jako například sousední Poláci. (…) Prakticky z nuly byli schopní ovládnout některé segmenty na spotřebitelském trhu,“ poznamenal Zahradník. Většinou opěvovaná česká nejnižší míra nezaměstnanosti v rámci EU pak podle něj může představovat i problém. „V posledních letech přicházíme kvůli nedostatku pracovníků o realizaci zakázek, která by nás mohla posunout výš,“ podotkl ekonom. Češi se dle jeho slov také příliš neposunuli od ekonomického modelu z devadesátých let a nejsou dostateční inovátoři.
Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.