Z evropských fondů těží i české hrady a zámky. Obce si dotace pochvalují

©Michal Gorski, Wiki Commons.

Pomoc ze strany státu a vlastní zdroje nestačí na rekonstrukce a opravy českých hradů a zámků. Obce a města volí možnost finanční pomoci ze strany EU. Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) poskytuje až 85 % potřebných prostředků.

Česká republika oplývá díky své historii velkým počtem historických památek. Mezi ty nejnavštěvovanější patří bezesporu hrady a zámky. Na seznamu Národního památkového ústavu se nachází 1 187 zámků a 932 hradů. Dále se jedná o nespočetně tvrzí, zřícenin, pevností a panských sídel, která jsou atraktivním místem jak pro české, tak i zahraniční návštěvníky.

Historických objektů, které spadají pod správu Národního památkového ústavu, je celkem 114. V současnosti však patří většina hradů a zámků státu, obcím a městům a ty, které v takovémto vlastnictví nejsou, mají svého soukromého majitele.

Nedostatek zdrojů

Nejen soukromí majitelé, ale i obce, města a kraje nedisponují potřebnými finančními prostředky na celkové rekonstrukce či drobné opravy hradů a zámků. Proto jsou mnohdy jedinou možností na záchranu vzácných památek právě dotace plynoucí z Evropské unie.

Tuto skutečnost potvrdil pro EURACTIV.cz i bývalý starosta Strakonic Pavel Vondrys. „Finanční pomoc ze strany Evropské unie nám velmi pomohla, jinak by k revitalizaci Strakonického hradu zřejmě dosud nedošlo,“ uvedl.

Stejný názor zastávají i další představitelé obcí a měst. „Peníze z evropských fondů byly nezbytnou pomocí, zejména pro památky, které jsou v obecním či soukromém vlastnictví,“ reagoval starosta městyse Rataje nad Sázavou Luboš Kubát.

Majitelé historických památek či samotné obce a města mnohdy o možnosti pomoci z EU nevědí a hledají zdroje financí na různých místech. Prvním impulsem je ve většině případů nedostatek prostředků a potřeba rekonstrukce. Až v průběhu hledání zdrojů často narazí na možnost žádosti o evropské dotace.

„Město vlastnilo majoritní část hradu, který nebyl ve zcela dobrém stavebně technickém stavu. Neměli jsme však na jeho větší opravy či rekonstrukci v rozpočtu města dostatek peněz,“ uvedl bývalý starosta Strakonic. „Když se objevily možnosti v podobě evropských dotací, velmi jsme tuto příležitost uvítali. Další již bylo postupné zpracovávání dílčích projektů a proti tomu vyhledávání vhodných dotačních titulů,“ uvedl Vondrys.

Také v případě gotického hradu v Soběslavi byla prvním impulsem potřeba rekonstrukce, kvůli chátrání místní památky.

„Objekt soběslavského hradu jsme převzali ve velmi špatném stavebně technickém stavu a nebylo zcela jisté, zda se nám jej podaří zachránit,“ uvedl pro EURACTIV.cz starosta Soběslavi Jindřich Bláha. „V době, kdy jsme žádali o dotaci, jsme měli objekt staticky zajištěn (investovali jsme do něj cca 5 let z vlastních prostředků a z prostředků ministerstva kultury) a žádný jiný vhodný dotační titul takového rozsahu se nenabízel,“ dodal Bláha.

Strakonický hrad

Od počátku vstupu České republiky do Evropské unie až do roku 2013 bylo podpořeno více než 80 000 projektů. Jedním z nich byl i Strakonický hrad. Město v průběhu let žádalo o dotace opakovaně a pokaždé jim byl vyhověno.

V programovém období 2007-2013 proběhly dvě etapy revitalizace hradu. Finanční prostředky poskytl Evropský fond pro regionální rozvoj. V první etapě se celková revitalizace vyšplhala na částku 12,7 milionu korun, přičemž město získalo dotaci ve výši 85 %, tj. téměř 11 milionů korun.

Druhá etapa trvala něco málo přes rok a byla dokončena v roce 2015. Městu se opět podařilo získat plnou dotaci ve výši 85 %. Díky revitalizace hradu došlo k zachování významné jihočeské památky a také ke zlepšení využití jejího kulturně historického potenciálu.

Nutné přestavby a menší opravy nepřispívají pouze k uchování českých památek, ale také ke zlepšení a posílení turismu v obcích a městech. „Hrad žije celoročně různými kulturními i společenskými aktivitami. Sídlí v něm muzeum, knihovna, ZUŠ, slouží i k náboženským obřadům apod. Určitě je díky rekonstrukci více navštěvován,“ uvedl Vondrys.

Strakonický hrad. Zdroj: Wiki Commons.

Ratajský zámek

Městys Rataje nad Sázavou také využil v průběhu minulého programového období 2007-2013 finanční pomoc ze strany Evropské unie k rozsáhlé rekonstrukci místního zámku. Zastupitelstvo žádalo o evropské dotace celkem čtyřikrát. Vyhověno jim bylo ve třech případech.

V první fázi oprav, započatých v roce 2008, došlo k technickému zabezpečení zámku a k rozšíření veřejně přístupných prostor pro návštěvníky. Prostředky ve výši 85 % poskytl Evropský fond pro regionální rozvoj v rámci operačního programu ROP Střední Čechy.

Druhá fáze rekonstrukce probíhala zhruba rok a byla ukončena v roce 2011. Městys získal finanční pomoc ze strany EU ve výši cca 72 %. Hlavním cílem bylo rozšíření výstavních prostor zámku. V rámci projektu vzniknul i prohlídkový okruh v půdních prostorách zámku.

Poslední etapa rekonstrukce byla dokončena v polovině roku 2015. Jednalo se o nejvíce finančně náročnou fázi. ERDF poskytl Ratajům nad Sázavou 80 % z celkové částky. Dohromady vyšel projekt na více než 42 milionů korun.

Nově zpřístupněné místnosti poskytly možnost vytvoření dalšího prohlídkového okruhu a s tím spojený vznik jednoho pracovního místa průvodce.

Po dokončení projektu zaznamenal Ratajský zámek větší zájem veřejnosti o nově zpřístupněné prohlídkové trasy a místnosti. Tuto skutečnost potvrdil i starosta Luboš Kubát. „Prostory slouží turistickému ruchu, takže určitě došlo k větší návštěvnosti,“ uvedl.

Ratajský zámek. Zdroj: hrady.cz.

Hrad Soběslav

Necelé dva roky probíhala záchrana historického gotického hradu v jihočeské Soběslavi. V nově zrekonstruovaném severním křídle hradu byla pro návštěvníky zpřístupněna městská knihovna. Projekt byl v rámci 2. výzvy ROP Jihozápad spolufinancován ve výši 85 % ze strany ERDF. Celková částka záchrany hradu se vyšplhala na více jak 39 milionů korun.

Z knihovny lze vidět celý povrch vnitřku hradu. Návštěvníci tak mohou nově pozorovat, jak se vrstvily jednotlivé slohy a jakými vývojovými etapami hrad procházel. Prostory knihovny jsou také vhodné k výstavám a k pořádání různých společných akcí.

Po dokončení obnovy hradu zaznamenalo město zvýšení turismu. „Hrad v Soběslavi je po rekonstrukci na knihovnu hojně navštěvován občany města i návštěvníky, kteří si přijíždí prohlédnout tento unikátní projekt, ve kterém je moderní architektura propojena s historickou kulturní památkou,“ uvedl starosta Bláha.

Hrad Soběslav. Zdroj: Wiki Commons.

Administrativní náročnost

Proces žádání o finanční pomoc ze strany EU je velmi složitý a mnohdy může soukromé majitele památek či malé obce odradit. Z toho důvodu vlastníci a obce nejprve hledají zdroje financí jinde, např. u státu nebo soukromých investorů. „Několik akcí jsme realizovali i z programu regenerace památkových zón ministerstva kultury. Dotace z programů EU jsou ale pro vlastníky výhodnější, a to zejména díky menšímu podílu spolufinancování,“ okomentoval proces hledání zdrojů Kubát.

Ani pomoc ze strany státu však často k záchraně historických památek bohužel nestačí. „Z národních dotací (ministerstvo kultury) jsme v té době mohli čerpat pouze malé částky, které by nevedly k úspěšnému dokončení projektu v rozumném časovém horizontu. Žádný soukromý investor se nenabízel,“ uvedl Bláha.

Samotný proces žádosti o evropské dotace ze strany obcí a měst začíná kvalitním záměrem. Kvalitní nemusí být jen po formální stránce, ale samotný projekt musí mít pozitivní dopad. Jedná se např. o zvýšení konkurenceschopnosti, podporu inovací, vznik nových pracovních míst či pozitivní dopad na životní prostřední apod.

Důležité je také vybrat vhodný dotační program, vytvořit studii a doložit povinné přílohy. Pro laika je obtížné se v celém procesu zorientovat. Často si tak žadatelé najímají např. dotačního poradce. Tuto skutečnost potvrzují i slova starosty Soběslavi: „Administrativní náročnost při podávání žádosti o dotaci byla poměrně velká a museli jsme si najmout externí firmu.“

S realizací projektu se obvykle začíná až po schválení žádosti o dotaci. V této fázi ještě nemá žadatel peníze k dispozici, jelikož jsou vypláceny až tzv. ex-post. Z toho důvodu musí v průběhu projektu vše hradit z vlastních zdrojů nebo bankovních úvěrů. Při nákupu služeb je nutné se řídit pravidly pro výběr dodavatelů, jelikož se jedná o tzv. veřejné zakázky. Správně vedené účetnictví je samozřejmostí. Po ukončení projektu je nutné podat zprávu z realizace (souhrn všech kontrol) a podat žádost o platbu.

I když je celý proces zdlouhavý a komplikovaný, jedná se o unikátní příležitost k získání financí až ve výši 85 %. „I přes poměrně velkou administrativní náročnost projektu se budeme v budoucnu znova ucházet o pomoc ze strany EU v podobně rozsáhlých projektech, které město nemůže financovat z vlastních zdrojů,“ uvedl starosta Soběslavi.

Dotace půjdou i na opravu Karlštejna

V současném programovém období roste zájem žadatelů o evropské dotace. V letošním roce bylo ukončeno hodnocení výzvy „Revitalizace vybraných památek II.“ Z celkového počtu 88 předložených projektů bylo podpořeno 43 národních kulturních památek či UNESCO památek za více než 3 miliardy korun.

Díky dotacím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, proběhne např. rekonstrukce zámku Moravský Krumlov, revitalizace zámku Humprecht, oprava Karlštejna a restaurátorské práce na zámku v Telči.

Nejúspěšnějším žadatelem se stal Jihočeský kraj, který obdrží dotace na deset projektů. Následuje Jihomoravský kraj se sedmi projekty a Národní památkový ústav, který získal finanční pomoc ze strany EU (ERDF) na opravy a rekonstrukce zámku Uherčice a státního zámku Zákupy.