Vzniká masivní fond obnovy. Země EU si mají rozdělit biliony eur

© Pixabay

Fond obnovy má postavit ekonomiky členských zemí zpátky na nohy. Jak bude fungovat a jaký bude jeho rozpočet? Podle předsedkyně Evropské komise půjde o biliony eur. Detaily by měla představit v polovině května.

Premiéři zemí EU posvětili vznik záchranného fondu proti následkům koronaviru při čtvrteční videokonferenci. Míč je nyní na straně Evropské komise, která pracuje na konkrétním návrhu. Ten musí reflektovat jak požadavky členských států, tak i Evropského parlamentu.

Komise, státy i Evropský parlament se shodují na tom, že fond by měl být spojený s dlouhodobým rozpočtem EU pro období 2021-2027. Evropská komise proto v druhé polovině května přijde s novým návrhem dlouhodobého rozpočtu, jehož součástí bude i fond obnovy.

Premiéři zemí EU posvětili vznik fondu obnovy. Konkrétní návrh má připravit Evropská komise

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes pověřili Evropskou komisi přípravou plánu na oživení ekonomik, který by měl poskytnout potřebnou podporu státům a hospodářským odvětvím zasaženým koronavirovou krizí.

Otázkou zůstává, kolika penězi bude fond disponovat, jakými zdroji bude financován a jak se peníze rozdělí mezi jednotlivé členské státy.

„Nemluvíme o miliardách, mluvíme o bilionech,“ uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přesnou výši však neuvedla.

„Fond by měl by být dostatečně velký a měl by být zaměřen na odvětví a zeměpisné části Evropy, které jsou zasaženy nejvíce, a určen specificky k řešení této bezprecedentní krize,“ upřesnil předseda Evropské rady Charles Michel.

Podle Španělska by měl fond disponovat částkou 1,5 bilionu eur (cca 41 bilionů korun). Německá kancléřka Angela Merkelová již dříve uvedla, že rozpočet fondu by se měl blížit jednomu bilionu (cca 27 bilionů korun). Merkelová zároveň trvá na tom, že EU by nejprve měla vyhodnotit, kde jsou peníze nejvíce potřeba a jakým způsobem budou rozděleny.

„Musíme pečlivě vyhodnotit dopad krize na evropskou ekonomiku, členské státy, ale také na specifické sektory,“ dodala von der Leyenová.

Budeme se co nejvíce koordinovat, dohodli se premiéři EU. Hodinu poté ČR zrušila zákaz volného pohybu

Čtvrteční videokonference předsedů vlád zemí EU sice žádné závratné rozhodnutí nepřinesla, Evropská rada se však dohodla na koordinovaném postupu a na vytvoření záchranného fondu. 

Komise chce nafouknout dlouhodobý rozpočet

Klíčovou roli v oživení evropské ekonomiky má sehrát dlouhodobý rozpočet EU pro období po roce 2021, se kterým má být fond obnovy úzce propojen. Jakým způsobem bude fond na rozpočet navázán, by měla v květnu upřesnit Evropská komise.

Předsedkyně Komise již naznačila, že EU bude muset svůj dlouhodobý rozpočet přizpůsobit, respektive navýšit. Objem rozpočtu EU odpovídá v současné době zhruba 1 procentu hrubého domácího produktu (HDP) EU. Podle von der Leyenové to však není dostatečné.

Hlavním zdrojem rozpočtu jsou příspěvky členských zemí, výše vlastních zdrojů přitom nesmí překročit 1,2 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. K navýšení rozpočtu je tedy zapotřebí úprava tohoto stropu. Von der Leyenová odhaduje, že zdroje rozpočtu by v následujících dvou až třech letech měly odpovídat zhruba 2 procentům HND.

Vyšší rozpočet by podle předsedkyně Komise neměl znamenat vyšší příspěvky členských států. „Nástavba“ stávajícího rozpočtu by měla mít podobu záruk, více však von der Leyenová neupřesnila.

Jednou z možných cest navýšení rozpočtu EU je vytvoření jeho nových zdrojů. V této souvislosti se spekuluje například o zavedení celoevropské uhlíkové či digitální daně. Rozpočet by mohl těžit také z emisí společných evropských dluhopisů, tzv. koronabondů. Tuto cestu prosazuje zejména Evropský parlament.

Diskuse se vede také o podobě podpory. Zatímco jižní země prosazují přímé nevratné granty, severní státy se přiklání spíše k úvěrům. Von der Leyenová proto zřejmě navrhne kombinaci obou nástrojů.

Koronavirus ohrožuje Evropu. Jak EU bojuje s pandemií?

Pomalá a nedostatečně koordinovaná. Právě taková byla podle české vlády odpověď Evropské unie na šířící se nákazu novým koronavirem. Je to skutečně tak? Server EURACTIV.cz připravil aktualizovaný přehled opatření, které EU v boji proti nebezpečnému onemocnění přijala.

Státy napumpovaly do svých ekonomik 1,8 bilionu eur

Při přípravě návrhu by Komise měla vzít v potaz nejen fakt, že koronavirus se na některých státech podepíše více, než na jiných, ale také schopnost samotných členských zemí investovat do svých ekonomik z vlastního rozpočtu. Díky rozvolněným pravidlům státní pomoci mohou státy masivně podpořit domácí firmy, musí k tomu ale obdržet formální souhlas Evropské komise.

„Státní pomoc zatím dosáhla téměř 1,8 bilionu eur. Jsou tu ale obrovské rozdíly v tom, kolik členské země do státní podpory investují a jaké mají finanční možnosti,“ vysvětlila předsedkyně Komise.

Česká republika si zatím nechala schválit pouze jeden režim podpory ve výši 37 miliardy eur (1 miliarda korun) pro malé a střední podniky, které vyrábějí zdravotnické a ochranné pomůcky. Schválení ze strany Komise by měl podléhat také očekávaný program COVID III.