Vzniká další opatření proti agroholdingům. Zemědělské dotace mají dostávat jen skuteční farmáři

© Shutterstock

Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.

Návrh budoucí podoby společné zemědělské politiky (SZP) po roce 2020 počítá se zavedením definice tzv. skutečného zemědělce (genuine farmer). Ta má zamezit čerpání zemědělských podpor těm farmářům, pro které není zemědělství hlavním zdrojem příjmů. Má nahradit předchozí kontroverzní definici tzv. aktivního zemědělce, která byla kvůli nesouhlasu členských států včetně ČR zrušena od počátku letošního roku.

„Hlavní náplní skutečného zemědělce bude práce v zemědělství. Pokud dělá něco jiného, tak to musí být doplňkové, a nikoliv naopak,“ vysvětlil svou představu pro EURACTIV.cz prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek na letošním agroveletrhu Země živitelka.

Definice tak může podpořit zejména malé a střední podniky namísto velkých agroholdingů. Na druhou stranu ale může představovat další byrokratickou zátěž.

Kdo má dostávat zemědělské dotace?

V Česku již dnes platí zákon o zemědělství, který definuje, kdo je zemědělec. „Cílovou skupinou by měla být osoba, která odpovědně pečuje o obhospodařovanou půdu a chovaná zvířata a tím vytváří přidanou hodnotu a pečuje o krajinu,“ upřesnil mluvčí Zemědělského svazu ČR (ZS) Vladimír Pícha.

Podle agrárního experta Petra Havla je jedno, kdo bude dostávat dotace. Důležitější podle něj je, co je předmětem podpory a zda budou veřejné prostředky správně využity.

Sám se domnívá, že rámec zemědělských činností má být nastaven jinak než prostřednictvím definice „aktivního zemědělce“. Určujícím mohou být podmínky dotačních titulů nebo omezení podpor pro kapitálově silné subjekty (například průmyslové podniky) prostřednictvím zastropování.

Příprava půdy pro společnou zemědělskou politiku EU po roce 2020

Evropská komise v červnu 2018 zveřejnila svůj dlouho očekávaný návrh pro společnou zemědělskou politiku EU (SZP) po roce 2020. Plány Komise ale vyvolaly vlnu kritiky a otázek ze strany evropských zemědělců a ochránců životního prostředí.

Pícha ze ZS se pro změnu obává se, že kvůli zavedení definice skutečného zemědělce na zemědělskou podporu nedosáhnout například ti zemědělci, kteří provozují přidruženou výrobu, věnují se agroturistice nebo finalizují produkci. I oni se ale podle Píchy odpovědně věnují svým pozemkům a zvířatům, jen byli úspěšní a dokázali rozdělit své podnikání na více oblastí.

„Pokud bychom přistoupili na to, že jde o osobu, jejíž příjmy plynou převážně ze zemědělské výroby, rázem nám vypadnou celé skupiny skutečných hospodářů, kteří se provinili jen tím, že v minulosti vyslyšeli volání po diverzifikaci činností,“ uvedl redakci Pícha.

Další omezení může definice představovat i pro osoby, které hospodaří vedle svého hlavního zaměstnání, myslí si zástupce ZS.

Definice zemědělců bude dobrovolná

Podle návrhu Evropské komise má být definice skutečného zemědělce ponechána v rukou členských států. Zavést ji tedy mohou, i nemusí. Komise je ale zároveň připravena s členskými státy spolupracovat na nastavení funkčního modelu, který vezme do úvahy jak místní specifika států, tak unijní legislativu.

„Není možné, aby zemědělec jen pobíral dotace a nevytvářel vůbec nic. Pokud chceme, aby zemědělec nic neprodukoval, ale jenom udržoval trávníky, tak mu dejme tolik, co je potřeba na udržování trávníků, což je kolem 3 až 4 tisíc na hektar, ať má nějaký profit a ať vydělává,“ upřesnil svou představu redakci Jandejsek.

Europoslanci si slaďují pozice s českými agrárníky. Chtějí v Bruselu hájit jejich zájmy

Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice, Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.

Kritériem pro původního „aktivního zemědělce“ byly od roku 2015 do roku 2017 podmíněny všechny dotace v rámci jednotné žádosti, pouze opatření Natura 2000 na zemědělské půdě byla z povinnosti vyloučena.

Podle kritérií uváděných Státním zemědělským intervenčním fondem, který administruje zemědělské dotace, zahrnovala zemědělská činnost aktivního zemědělce jak rostlinnou, tak živočišnou výrobu, prodej, úpravu a zpracování pouze vlastní produkce ze zemědělské výroby (zpracování vlastního masa, mléka apod.), výrobu školkařských výpěstků, produkci chovných a plemenných zvířat a jejich genetického potenciálu, výrobu osiv a sadby, poskytování příležitostných prací nebo výkonů za účelem údržby zemědělských ploch s využitím vlastní zemědělské výroby.

Naopak nezahrnovala prodej surovin, poskytování příležitostných prací, hospodaření na lesních pozemcích, chov ryb, chov laboratorních, domácích a zoologických zvířat či provoz bioplynových stanic.

Zjednodušování, ale nikoli sjednocování

Přestože definice skutečného zemědělce není tak žhavým tématem debat o reformě SZP jako případ zastropování přímých plateb, odmítavé hlasy jsou slyšet například z aktuálně předsedající země Rakouska, které navrhuje úplné zrušení definice.

Kritika zaznívá i z ČR, která se obává, že definice bude znamenat další byrokratickou zátěž zejména pro malé a střední podniky. Upozorňuje na to jak český ministr zemědělství Miroslav Toman, tak odborník Havel.

„Návrh by vedl k vyloučení zemědělců, kteří mají příjem i z dalších činností. Dlouhodobě přitom v České republice usilujeme, aby zemědělci diverzifikovali své podnikání, a snižovali tak rizika svého hospodaření,“ řekl ministr Toman. O nezavedení plánované definice „skutečného zemědělce“ již jednal v polovině října v Lucemburku na zasedání ministrů zemědělství a rybářství členských států EU.

Miroslav Toman: Nechci dělit podniky podle velikosti

Uhájit stejný balík dotací pro české zemědělce a nekrátit podpory velkým podnikům. To jsou hlavní cíle, s nimiž vstupuje do boje o podobu příští dotační politiky Evropské unie ministr zemědělství Miroslav Toman.

Diskutoval o tom také s komisařem Philem Hoganem na jeho návštěvě v ČR v polovině října, kde se oba dva shodli, že nová pravidla SZP po roce 2020 mají být pro zemědělce „jednoduchá srozumitelná“.

„Naším společným cílem je, aby v zemědělství bylo méně byrokracie a více přínosů pro krajinu a celou společnost,“ řekl po jednání s komisařem Hoganem ministr Toman. Proto se obává některých navržených pravidel SZP, která mohou kromě přílišné administrativní zátěže také znamenat případné budoucí audity ze strany EU.

Ministerstvo zemědělství k setkání Tomana s Hoganem dále uvedlo, že komisař se definicí „skutečného zemědělce“ stejně tak jako plánovaným zjednodušením bude nadále zabývat a diskutovat jej na úrovni EU.

Kontrol na farmách by v budoucnu mělo být méně. Nahradí je drony

Malé rodinné farmy, které čerpají evropské dotace, by měly v budoucnu čelit kratším kontrolám. Více by se naopak měli monitorovat ti, co skutečně porušují podmínky, shodují se čeští agrárníci a doporučují takové opatření Evropské komisi.

S ministrem souhlasí také Zemědělský svaz ČR, podle něhož není možné stanovit jednu definici pro celou EU. Každá země totiž má svá specifika, podle kterých stanovuje cílovou skupinu.

„Společná zemědělská politika nikdy nebyla a nebude zcela ‚jednotná‘, neboť zahrnuje množství různých států s různými přírodními, historickými i komoditními specifiky,“ dodal na dotaz redakce Havel.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.