Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Česko-polské vize budoucnosti EU

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

Podoba víceletého finančního rámce EU pro období po roce 2020 je zatím neznámá. Evropská komise představila svůj návrh dlouhodobého rozpočtu EU v květnu a od té doby o něm intenzivně jednají jak evropské instituce, tak členské státy. Na konečné verzi finančního rámce by se měly v ideálním případě dohodnout do konce dubna 2019, v následujícím měsíci totiž politickou šachovnicí EU zamíchají evropské volby.

Návrh Evropské komise má odpovídat na nové výzvy, kterým Unie čelí. Komise by například ráda investovala více peněz do ochrany vnějších hranic a snížila prostředky vynakládané na zemědělskou  politiku. Změny by se měly týkat i kohezní politiky, neboť Komise navrhla nová kritéria pro přerozdělování evropských peněz mezi jednotlivé regiony. Řada zemí včetně ČR, které dosud těžily z kohezních fondů nejvíce, totiž zbohatly. Peníze by proto měly směřovat tam, kde jsou nyní potřeba více, například do jižní Evropy.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Mezi nově navržená kritéria pro přerozdělování peněz patří nezaměstnanost, úroveň vzdělání, dopad klimatických změn nebo migrační zátěž. Pro Polsko je ale nový systém nepřijatelný.

Koheze nejvyšší prioritou

„Komise se rozhodla pro škrty v nejdůležitější proinvestiční politice v EU a pro převedení peněz na jiné účely,“ komentoval návrh Zbigniew Przybysz z polského ministerstva pro investice a rozvoj (MIIR).

„Pokud tento rozpočet projde, bude to znamenat méně investic. Je ale těžké dělat více za méně. Jsme připraveni hledat kompromis, aby bylo rozdělování kohezních fondů spravedlivé,“ poznamenal dále.

Polsko i Česko i nadále zůstanou čistými příjemci z evropského rozpočtu. Kohezní politika má pro ně ale zvláštní význam. Podporuje totiž ekonomický růst i zaměstnanost napříč Unií a je klíčovým zdrojem investičního financování střední a východní Evropy. Kohezní rozpočet dokonce pokrývá až 60 % veřejných investic v regionu.

Státy jako Polsko a Česko, ale také Bulharsko, Rumunsko či Baltské státy proto zdůraznily účinnost kohezní i zemědělské politiky EU ještě před samotným zveřejněním návrhu Komise.

„Připomnělo se, že proces snižování rozdílů rozvoje jednotlivých členských zemí ještě není na takové úrovni, aby se na tuto politiku omezovaly výdaje,“ uvedl expert Polského institutu mezinárodních vztahů (PISM) Melchior Szczepanik, který také zdůraznil, že výše uvedené země vyjádřily svoji ochotu více přispívat do rozpočtu EU, a to i více než je současný strop, tedy 1 % hrubého produktu EU.

Spolupráce parlamentů

„Česko a Polsko se shodují na tom, že chceme posilovat kohezní politiku. Kohezní fondy, to je velké téma, ve kterém můžeme postupovat společně,“ uvedl šéf zahraničního výboru Parlamentu ČR a bývalý šéf diplomacie Lubomír Zaorálek (ČSSD).

Prostor pro spolupráci potvrzuje i ekonom Pavel Sobíšek. „Společným zájmem je nepochybně omezit navrhované přesuny EU fondů od zemí střední a východní Evropy k zemím jižní Evropy, které byly kdysi bohatší, ale od finanční krize před 10 lety na rozdíl od střední a východní Evropy stagnují.“

V oblasti kohezní politiky je však pro ČR důležité nejen omezení plánovaných škrtů, ale také účinnější rozdělení fondů. Myslí si to Svaz měst a obcí ČR, podle kterého jsou stále zapotřebí investice do místních komunikací, parkovacích míst, občanské obslužnosti, volnočasových aktivit a cestovního ruchu.

Svaz požaduje i snížení administrativní náročnosti a předvídatelné a důvěryhodné prostředí pro žadatele o dotace. „Projekty by se měly zaměřit na svůj přínos, a nikoli na množství podmínek, které musí být v průběhu realizace projektu splněny,“ uvedl SMO ČR.

Regionální rozvoj má velký význam i pro severní sousedy. Letos v květnu se kvůli tomu dokonce uskutečnilo jednání mezi předsedou Poslanecké sněmovny ČR Radkem Vondráčkem (ANO) a maršálkem polského Sejmu Markem Kuchcińskim.

Oba sdílejí názor, že český a polský parlament by měly sjednotit svůj postoj k návrhu budoucího víceletého finančního rámce EU na období 2021-2027.

Český a polský parlament chtějí mít v EU silnější hlas a více spolupracovat

Polští a čeští zákonodárci chtějí posílit roli národních parlamentů v evropských otázkách. Chtějí i posílit bilaterální spolupráci mezi parlamenty a zamezit snižování příspěvků z kohezních a  zemědělských fondů EU. 

„Naším hlavním cílem a zájmem je zapojit v maximální možné míře národní parlamenty do tvorby evropské legislativy, zapojit naše parlamenty do větší komunikace s Evropským parlamentem a zajistit, aby se naše názory, které jsou shodné na spoustu věcí, v Evropě více prezentovaly a abychom měli vliv na tvorbu evropských předpisů,“ uvedl Vondráček.

Kuchciński s tímto postupem souhlasil a dodal, že je třeba koordinovat spolupráci i v dalších evropských otázkách. Týká se to zejména zastavení poklesu finančních prostředků na kohezní politiku a společnou zemědělskou politiku. „Je potřeba posílit bilaterální spolupráci prostřednictvím parlamentních výborů, abychom vypracovali společný názor pro návrh příštího rozpočtu Evropské unie,“ řekl.

Češi a Poláci jako silní hráči?

Česko a Polsko často sdílí svůj pohled na evropské záležitosti i s dalšími partnery z Visegrádské skupiny, tedy Slovenskem a Maďarskem.

„Ministři se shodli na mnoha prioritních oblastech, jako je třeba důraz na větší flexibilitu fondů EU, které musí lépe a pružněji reagovat na nečekané výzvy,“ potvrdila náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Nebeská.

Visegrád začal diskutovat o své pozici k budoucímu rozpočtu EU již před dvěma roky. Společně totiž tvoří při Radách EU velmi silný hlas, uvedla náměstkyně.

Na druhou stranu je ale nutné dodat, že Polsko a Maďarsko jsou nyní v EU považovány za „zlobivé“ státy.

Další vývoj ve sporu Evropské unie s Polskem. Komise předává případ Soudnímu dvoru

Po důrazné kritice Maďarska ze strany Evropského parlamentu se vyostřuje také spor mezi EU a Polskem. Evropské komisi se stále nelíbí polská reforma, která podle ní oslabuje nezávislost tamního soudnictví. Případ tak předala Soudnímu dvoru EU.

Rozpor ohledně porušení vlády práva v Polsku by mohl zemi znesnadnit vyjednávací pozici pro budoucí rozpočet. O to více se musí polská vláda snažit své priority prosadit. Podle polských odborníků je navíc slabší vyjednávací pozice Polska jako největšího příjemce evropského rozpočtu žádoucí pro země, které nechtějí do rozpočtu přispívat více. Příkladem je Nizozemsko, jehož premiér Mark Rutte při svém proslovu v Evropském parlamentu podpořil kroky Evropské komise proti Polsku.

Plánované škrty financí ale rozhodně nemohou být vnímány jako trest za špatné chování. Upozornil na to Robin Huguenot-Noël z think tanku European Policy Center. Omezení rozpočtu je podle něj spíše důsledkem změn priorit Bruselu, který chce teď více peněz posílat do jižní Evropy a zajistit stabilitu eurozóny.

„Nesmíme to považovat za trestání. Zejména pokud škrty dopadnou i na země, které s Komisí v žádném sporu nejsou,“ uvedl expert. Změna kohezní politiky, jejímž cílem je snižovat rozdíly mezi evropskými regiony, se totiž projeví i v zemích jako je Německo či Francie.

Polsko a Česko se za kohezní politiku snaží bojovat na všech frontách. Účastní se například setkání formace „Přátelé koheze“, která sdružuje státy prosazující silnou kohezní politiku. Kromě zemí Visegrádu tvoří skupinu i další země, které přistoupily do Unie v posledních  dvou dekádách, včetně Chorvatska.