Vsetínské základní školy chtějí oživit zájem dětí o řemesla a učňovské obory

© Pixabay

Česko trápí nedostatek řemeslníků. Jak ale mladé lidi nalákat do dílen? Právě na to se zaměřil projekt čtyř vsetínských základních škol.

Výuka praktických činností na základních školách je v posledních letech na ústupu. Od roku 2005 je totiž nepovinná, a dílny mnohdy zejí prázdnotou. Problém se přitom netýká pouze základních škol, ale i odborných učilišť, o které je mezi studenty velmi nízký zájem. Najít schopného řemeslníka je tak rok od roku těžší.

S tímto negativním trendem se rozhodla bojovat čtveřice vsetínských základních škol – ZŠ Luh, ZŠ Ohrada, ZŠ Sychrov a ZŠ Trávníky. Jejich společný projekt „Řemeslo má budoucnost“ si stanovil jasný cíl – vzbudit v dětech zájem o manuální práci. Záštitu nad projektem převzalo město Vsetín, které také úspěšně požádalo o podporu z fondů Evropské unie. „Pokud chcete vybudovat v dětech vztah k řemeslu, tak je na střední škole pozdě,“ vysvětlila mluvčí města Vsetín Jana Raszková.

Roboti ve třídách a tablety místo sešitů. Jak by mělo vypadat školství v digitální éře?

Zapojení digitálních technologií do běžné výuky na všech školách nebo rozvoj digitálních dovedností žáků i učitelů. To by měl být lék na nedostatečné digitální vzdělávání na českých školách, kterého si všimla i Evropská komise v rámci letošního evropského semestru.

Školy si z evropských peněz mohly nakoupit nové vybavení a rekonstruovat dílny, laboratoře a odborné učebny. „Modernizace byla určitě potřeba. Vybavení totiž v současné době strašně rychle stárne,“ uvedla ředitelka ZŠ Ohrada Helena Slováková.

Náklady projektu se vyšplhaly na 61 milionů korun. Více než 50 milionů z celkové částky pokryly dotace z Evropské unie, lehce přes šest milionů korun poskytlo město a tři miliony stát.

„Vzhledem k tomu, že ke splnění dotace vedly velmi náročné podmínky, a jednotlivé školy by neměly šanci na ni dosáhnout, rozhodlo se město tento projekt zaštítit,“ objasnila redakci Raszková, podle které modernizace vybavení vsetínským školám markantně pomohla.

„Žáci se přiblíží co nejvíce praxi, jejich výuka není frontální, ale i technické a přírodovědné předměty se vyučují zábavně a interaktivně,“ zdůraznila mluvčí Vsetína.

České školy mají enormní zájem o dotace z EU

Ze starých školních půd vznikají učebny biologie nebo informatiky. Jaký podíl na tom mají evropské fondy?

Smysluplně investované peníze

Ředitelé škol si projekt velmi pochvalují. V ZŠ Trávníky díky němu například vybudovaly řemeslné centrum. „Budou tam probíhat kroužky, žáci zde mohou využívat například elektronické stavebnice,“ popsal ředitel školy Libor Slováček.

„My jsme si velmi pomohli. Pracovní činnosti jsme nikdy učit nepřestali, měli jsme dílny z dob založení školy v roce 1966. A díky projektu jsme vybudovali celistvý blok pro polytechnickou výuku. Myslím si, že to jsou velmi smysluplně investované peníze,“ uvedl ředitel ZŠ Luh Petr Kořenek a dodal, že projekt jim umožnil také vytvoření speciálního vzdělávacího programu pro nadané žáky.

„Nám se například podařilo vybavit poradenské pracoviště pro práci s dětmi a rodiči. Vybudovali jsme taky úplně novou venkovní učebnu,“ uvedla ředitelka ZŠ Ohrada Slováková, podle které projekt pomohl zlepšit kvalitu výuky a celkového prostředí školy.

Dotace navíc pokryly nejen modernizaci prostor a vybavení pro výuku pracovních činností, ale i další náklady. ZŠ Ohrada a ZŠ Trávníky si z evropských peněz například zajistily bezpečné internetové připojení. Finance z EU podpořily také vybudování bezbariérových přístupů.

Modernizace se dočkala většina základních škol

Základní školy napříč Českou republikou mají o dotace na modernizaci svých prostor obrovský zájem. Potvrzuje to i Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které má na starosti nastavování jednotlivých dotačních programů.

Podle údajů ministerstva se za posledních dvanáct let dočkalo modernizace až 90 procent českých základních škol. Finance jim poskytla Evropská unie zejména skrze Integrovaný regionální operační program (IROP), který má pomáhat českým regionům budovat infrastrukturu, zlepšovat veřejné služby a také posilovat konkurenceschopnost místních firem. Tradičními žadateli financí z tohoto programu jsou přitom právě základní školy, které z něj od roku 2014 dohromady získaly 7,5 miliardy korun.

Tandemová výuka nebo simulátory pro budoucí lékaře. Jak české školy využívají fondy EU?

České školy těží evropské dotace nejen na rekonstrukce budov, ale také na modernizaci výuky. Týká se to i samotných učitelů, kteří si mohou díky evropským projektům rozšiřovat obzory.

Článek původně vyšel ve Zlínském deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.