Von der Leyenová: V novém rozpočtu EU bude více peněz na kohezi i obnovu ekonomik

© European Union

V příštím sedmiletém rozpočtu Evropské unie bude více peněz na kohezní politiku, jejichž část zamíří do regionů nejpostiženějších koronavirovou krizí. Vedle masivních investic do oživení ekonomiky či financí na podporu zdravotnictví bude návrh počítat i s novými příjmy.

Na včerejší schůzi Evropského parlamentu to řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, která europoslancům představila některé obrysy plánu obnovy ekonomik.

Poslanci v návrhu rezoluce navazující na debatu o rozpočtu pohrozili, že rozpočet na období 2021 až 2027 neschválí, pokud se v něm nové zdroje příjmů neobjeví. V jiném usnesení vyzvali Komisi, aby připravila nouzový plán pro případ, že by se víceletý rozpočet kvůli očekávaných tahanicích mezi členskými státy nepodařilo letos schválit.

Komise počítá s tím, že součástí příštího rozpočtu bude i fond pro oživení ekonomik po krizi vyvolané covidem-19. Objem rozpočtu dosahující v minulém období přibližně bilionu eur by tak mohl podle představ Bruselu vzrůst téměř na dvojnásobek.

Vzniká masivní fond obnovy. Země EU si mají rozdělit biliony eur

Fond obnovy má postavit ekonomiky členských zemí zpátky na nohy. Jak bude fond fungovat a jaký bude jeho rozpočet? Podle předsedkyně Evropské komise půjde o biliony eur. Detaily by měla představit v polovině května.

Von der Leyenová o konkrétních číslech nemluvila, přiblížila však rozvržení peněz na hospodářské oživení. Součástí pokrizové obnovy bude podle ní i navýšení peněz ve strukturálních fondech určených na vyrovnání hospodářských rozdílů mezi jednotlivými regiony.

„Bude to nad rámec obvyklých kohezních obálek v rozpočtu a toto navýšení bude rozdělováno na základě vážnosti ekonomických a sociálních dopadů krize,“ popsala von der Leyenová.

Posílení koheze stejně jako masivní investice do evropské ekonomiky poslanci vítají. „V Evropě právě jednáme o novém rozpočtu a ten by měl být naší hlavní odpovědí. Musíme se v něm opřít o programy, o kterých víme, že fungují, jako například o robustní kohezní politiku,“ uvedl během plenárního zasedání europoslanec Ondřej Kovařík (ANO, RE), který pochválil Komisi za to, že chce posílit evropské investiční nástroje.

“Považuji to ze střednědobého hlediska za výhodné pro Česko. Je dobře, že Evropská komise reaguje flexibilně a snaží se připravit příští rozpočet tak, aby oživil hospodářství jednotlivých států a umožnil jim řešit současnou krizi se všemi jejími důsledky,” komentoval včera představený plán rozpočtu analytik Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM a spolupracovník projektu České zájmy v EU Vít Havelka.

Přímé granty vs úvěry

Členské země jsou v pohledu na budoucí využívání kohezních peněz rozdělené, zvláště severské státy by krizovou pomoc členským zemím preferovaly ve formě úvěrů, a nikoli přímých grantů. Značná část poslanců však volá po posílení soudržnosti i prostřednictvím těchto fondů.

Hlavní žalobkyně EU: Více fondů a více flexibility znamená více příležitostí pro podvody a korupci

Úkolem Úřadu evropského veřejného žalobce bude vyšetřovat komplexní a přeshraniční případy. Je možné, že se budou týkat lidí v důležitých pozicích nebo lidí, kteří jsou bohatí a vlivní, říká v rozhovoru pro EURACTIV.sk Laura Codruta Kövesiová.

Laura Codruta Kövesiová je …

Klíčovou součástí rozpočtu však jsou podle poslanců zejména nové zdroje příjmů, po jejichž využívání volají dlouhodobě. Vzhledem k očekávanému vyššímu objemu se bez nich rozpočet nyní podle členů EP neobejde.

„Parlament nedá svůj souhlas s VFR (víceletým finančním rámcem) bez dohody na reformě systému vlastních zdrojů,“ uvádí se v předběžném návrhu usnesení, o němž mají poslanci hlasovat v pátek.

Rozpočet EU je financován převážně z přímých příspěvků členských zemí, z menší části pak z daně z přidané hodnoty či celních poplatků. Jako o možných nových příjmech mluví o penězích z prodeje emisních povolenek, dani z finančních transakcí či poplatku za likvidaci nerecyklovaných plastů. Část členských zemí se však vůči těmto možnostem staví odmítavě. Mezi nimi je i Česká republika.

Von der Leyenová bez upřesnění přislíbila, že rozpočet, jehož návrh chce Komise představit do konce května, bude s novými zdroji příjmů počítat.

Je čas zavést digitální daň, myslí si italský eurokomisař. Má zmírnit dopady krize

Dopady koronaviru na evropskou ekonomiku ukazují, jak důležité je na globální úrovni nalézt shodu na digitální dani, myslí si italský eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Komise má připravit záložní plán

Hlavní slovo při vyjednávání o rozpočtu budou mít sice lídři unijních zemí, europarlament však bude schvalovat finální podobu rozpočtu a poslanci v posledních dnech dávají najevo, že jej nemusí odsouhlasit, pokud nebude odrážet jejich požadavky.

Poslanci včera zároveň přijali jiné usnesení, v němž vyzvali Komisi, aby do poloviny června předložila záložní plán pro případ, že nebude rozpočet do konce roku schválen. Většina poslanců se totiž kvůli očekávanému dlouhému vyjednávání mezi státy obává, že Parlament nedostane odpovídající čas na konečné schválení rozpočtu. Výdaje na rok 2021 by se v tom případě začaly automaticky řídit letošním rozpočtem, řada dlouhodobých programů by však bez nového víceletého rámce nepokračovala.

„Občané, podniky a občanská společnost by nerozuměli tomu, proč 1. ledna 2021 nemáme platný rozpočet EU,“ komentovala návrh schválený drtivou většinou poslanců jeho socialistická spoluzpravodajka Margarida Marquesová.

Česko míří do evropského klubu bohatých

Za více než polovinou veřejných investic v Česku stojí peníze z rozpočtu Evropské unie. Ať už jde o nové silnice, nádraží, školy nebo rekonstruovaná náměstí, většinu z nich zdobí destička informující o tom, že projekt obdržel finanční podporu z evropských fondů.