Vláda chce přesměrovat část peněz ze sociálního fondu do infrastruktury, organizace se bouří

© Pixabay

S rokem 2021 odstartuje také nové programovací období. Česká republika nyní rozhoduje o tom, jak prostředky z fondů EU využije. Již v říjnu se objevila informace, že ČR chce posílit podporu dopravních projektů na úkor těch sociálních. S tím ale nesouhlasí ani dotčené organizace, ani ministerstvo práce a sociálních věcí.

Poskytovatelé sociálních služeb, rodinná centra a další organizace pracující s dětmi nebo zdravotně postiženými si stěžují na vládní plán přesunu financí z Evropského sociální fondu plus (ESF+) do Fondu soudržnosti. Mělo by to podle nich fatální důsledky pro celou společnost.

Sociální fond v České republice podporuje například fungování sociálních služeb, programy na zajištění dostupného bydlení či dětské skupiny. Z původních návrhů vyplývá, že ČR by mohla na tyto účely využít v letech 2021-2027 až 1,6 miliardy eur. Vláda však nyní zvažuje snížení částky na 1,4 miliardy eur. Peníze by se přesunuly do Fondu soudržnosti, ze kterého se v ČR financují tzv. tvrdé projekty, např. dopravní infrastruktura.

„S vládními kroky zásadně nesouhlasíme, neboť připravované krácení by mělo fatální důsledky nejen pro řadu obyvatel ČR, ale i pro celou společnost. Místo neuvážených škrtů požadujeme zachování alokací ESF+ v příštím programovém období minimálně v původně plánované výši navrhované Evropskou komisí,“ uvedla jménem 33 organizací Iva Kuchyňková z iniciativy Za bydlení.

Olomoucký kraj trápí obchod s chudobou. S kvalitou sociálních služeb pomáhají fondy EU

Nedostatek bytů či předluženost obyvatel představují problémy, se kterými se potýkají v Olomouckém kraji. Do služeb sociální prevence putují i peníze z EU, řada projektů zajišťuje například chod azylových domů.

Podle organizací jsou peníze z ESF+ pro Českou republiku důležité, pomáhají totiž řešit místní strukturální problémy, jako je třeba nedostatek školek.

„Byly to právě prostředky ESF, které přispěly mimo jiné k tomu, aby děti bez rodin nemusely vyrůstat v ústavech, aby mohly vzniknout mikrojesle či 1 500 dětských skupin pro 20 tisíc dětí, aby mohlo dojít k transformaci péče o duševní zdraví i k podpoře integrace Romů či realizaci programů s prokazatelným dopadem na snížení recidivy,“ popsala Anna Krbcová z Asociace Dítě a Rodina.

EK chce zlepšit situaci Romů v Evropě, zaměří se na boj proti diskriminaci

Evropská komise chce do deseti let výrazně zlepšit situaci evropských Romů, kteří podle ní stále čelí diskriminaci v řadě oblastí. Exekutiva Evropské unie plánuje efektivněji bojovat proti jejich znevýhodňování ve školách, zaměstnání, bydlení i zdravotní péči.

Ministerstvo práce s organizacemi souhlasí

Na stranu organizací, které svůj nesouhlas s krácením prostředků v ESF+ vyjádřily v otevřeném dopise premiéru Andreji Babišovi, se postavilo i ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Právě tento rezort je zodpovědný za správu Operačního programu Zaměstnanost, skrze který žadatelé ze sociálního fondu čerpají dotace.

„MPSV vítá stanovisko 33 neziskových organizací adresované premiérovi Andreji Babišovi, které vyjadřuje zásadní nesouhlas s přesunem 10procentní alokace Evropského sociálního fondu do Fondu soudržnosti pro období 2021-2027,“ uvedl na dotaz redakce EURACTIV.cz mluvčí rezortu Vladimír Dostálek.

Podle MPSV není krácení prostředků vhodné ze čtyř důvodů. Prvním z nich jsou očekávané dopady pandemie covid-19. „Dá se očekávat nárůst nezaměstnanosti, a proto není správné snižovat fondy EU pro MPSV,“ uvedl mluvčí.

Osekání evropských financí ze sociálního fondu EU by podle MPSV znamenalo, že některé nezbytné výdaje bude muset hradit ČR ze svého rozpočtu.

Navíc, Operační program Zaměstnanost podle ministerstva funguje velmi dobře. Dokládá to tím, že v roce 2020 se právě do tohoto programu převedlo 6,5 miliardy korun z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který je pod správou ministerstva průmyslu a obchodu.

Podle MPSV by ČR měla brát ohled také na doporučení Evropské komise v rámci evropského semestru, podle kterého by se měla ČR zaměřit právě na podporu sociálních služeb, aktivní politiku zaměstnanosti a také na pomoc matkám s malými dětmi či seniorům.

Evropský semestr: Doporučení pro Českou republiku 2020

Jak je na tom české hospodářství, do jakých oblastí je třeba investovat a jaké politiky vyžadují reformu? Právě na tyto otázky odpověděla Evropská komise v letošním doporučení pro českou hospodářkou politiku.

Jak ale podotýká ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které koordinuje využívání evropských fondů, v následujících letech by mělo být na sociální projekty méně peněz z již samotného rozhodnutí Evropské komise. „Hlavním důvodem snížení alokace v případě ČR byly především skvělé výsledky ČR v oblasti zaměstnanost,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.

K žádnému dalšímu snížení na národní úrovni podle jeho informací nedošlo. „Evropská pravidla umožňují ČR přesunout až 25 procent alokace mezi fondy. V rámci interních analýz MMR pracuje se všemi alternativami a snaží se zhodnotit a navrhnout tu nejlepší variantu pro ČR jako celek. Konečné rozhodnutí, který směr je pro ČR nejvýhodnější, přijme vláda ČR,“ dodalo MMR.