Vláda chce poslat peníze z nástroje REACT-EU na kabiny pro sportovce. Hejtmani se bouří

© Pixabay

Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.

Evropská unie chce do svých strukturálních fondů napumpovat dalších zhruba 50 miliard eur (1,4 bilionu korun). Členské státy včetně České republiky je budou moci využít ještě ve rámci stávajícího programovacího období 2014-2020 a zpětně s nimi financovat výdaje spojené s řešením pandemie covid-19.

Nástroj s rozpočtem zhruba 1,4 bilionu korun se nazývá REACT-EU a do ČR by z něj mělo putovat zhruba 30 miliard. Vláda o rozdělení peněz jednala 14. října. Rozhodla přitom, že peníze rozdělí skrze již fungující Integrovaný regionální operační program 2014-2020 (IROP).

„Konkrétně budou podpořeny projekty k zotavení se z krize a investice vedoucí k zelené ekonomice a na negativní dopady změny klimatu,“ komentoval rozhodnutí vlády náměstek ministryně pro místní rozvoj Zdeněk Semorád.

Na zdravotnictví by podle ministerstva mělo jít 15,2 až 17,4 miliardy korun. Dalších zhruba 5 miliard korun by mělo směřovat do integrovaného záchranného systému. Necelé 3 miliardy z REACT-EU vláda přiklepla domovům pro seniory. Zbývajících zhruba 4,5 miliardy korun chce vláda poslat do sportu, konkrétně na kabiny pro sportovce.

Až 15 procent na kabiny? To není možné, volají hejtmani

Poslední zmiňovaný bod zvedl ze židle krajské hejtmany. „I když chápeme nutný rozvoj sportovního zázemí, není možné, aby 15 procent alokace v rámci REACT-EU šlo na investice do kabin pro sportovce v situaci, kdy Evropská unie jasně stanovila typ akcí, na které jsou peníze vyčleněny,“ zdůraznil hejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek, který je zároveň prvním místopředsedou Rady Asociace krajů České republiky.

„Opět se opakuje situace, kdy vláda jedná o takto zásadních věcech bez územních partnerů. Proto jsme se s kolegy dohodli, že jménem Rady Asociace krajů odešlu dopis premiérovi Andreji Babišovi a požádám jej o projednání problematiky s hejtmany ještě dřív, než se 23. října uskuteční jednání Monitorovacího výboru IROP,“ dodal Běhounek.

Babiš předal von der Leyenové národní plán obnovy. Dokument je terčem kritiky

První verze českého plánu obnovy, na základě kterého má Česko získat 172 miliard korun z evropského záchranného fondu, naráží na kritiku průmyslu i neziskových organizací. Andrej Babiš dnes dokument představil předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové. 

S premiérem by měl o penězích z REACT-EU jednat hejtman Libereckého kraje Martin Půta, hejtman Pardubického kraje Martin Netolický a primátor Prahy Zdeněk Hřib.

Na kontroverzní rozhodnutí vlády upozornil již minulý týden Svaz obcí a měst spolu s dalšími organizacemi.

„Připadá mi až neuvěřitelné, že v momentě, kdy nám dochází lůžka a přístroje v nemocnicích, je vláda schopna švejkovsky přesunout peníze z nemocnic na kabiny pro sportovce. To se budou v Bruselu divit,“ uvedl místostarosta Sdružení místních samospráv  a starosta Dolních Studének Radim Sršeň.

Svaz měst a obcí upozorňuje také na to, že podle vlády by měly státní subjekty získat na své projekty z REACT-EU 100procentní financování, zatímco nestátní a neziskové subjekty,  například krajské nemocnice, by musely projekty spolufinancovat ve výši 15 procent.

Finance z REACT-EU mají pomoci zdravotnictví a podnikatelům

Finance z nástroje REACT-EU mají podpořit hospodářství a zaměstnanost v nejhůře postižených regionech EU. Podle návrhů Evropské komise mají podpořit zejména zdravotnictví, malé a střední podniky, pracovní místa, zranitelné osoby a přístup k sociálním službám. Zároveň mají přispět k ekologické a digitální obnově ekonomik.

Komise chtěla na REACT-EU vyčlenit 55 miliard eur, premiéři členských zemí se ale rozhodli rozpočet snížit na 47,5 miliardy eur. S tím ale nesouhlasí Evropský parlament, který o rozpočtu EU v současné době vyjednává se zástupci členských států v tzv. trialogu.

Peníze budou moci členské státy čerpat v letech 2021 a 2022. Budou s nimi moci pokrýt i výdaje z letošního krizového roku.

Evropská unie se společně zadluží. Co z toho vyplývá pro Česko?

Společný dluh Evropské unie. Před měsíci to byla revoluční myšlenka, kterou jako první začala prosazovat koronavirem zasažená Itálie. Dnes je to realita.