Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj se společně připravují na budoucnost, ve které již nebude figurovat uhlí. Pro tyto tři „uhelné“ regiony to představuje velkou výzvu. Znamená totiž nejen utlumování těžby a zásadní změny v ekonomice krajů, ale také vznik nových příležitostí pro podnikatele i zaměstnance končících podniků.
Tři nejchudší české kraje se dlouhodobě potýkají s řadou problémů, jako je ekonomické zaostávání za ostatními českými regiony nebo odliv mladých a vzdělaných lidí do větších center.
Regiony se proto rozhodly investovat do „inkubátorů“ vzdělanosti i inovativních nápadů. Na Karlovarsku, Ústecku i Moravskoslezsku tak v současné době vznikají projekty moderních center, ve kterých mají najít své místo start‑upy, moderní technologie nebo výzkumná střediska.
Právě inovace z různých perspektivních oblastí, jako jsou například digitální nebo zelené technologie, by měly krajům zajistit lepší budoucnost.
Ve Varech budou mít kanceláře i dílny
V Karlových Varech by proto mělo vyrůst Karlovarské inovační centrum (KIC), které si za cíl klade právě toto. „Budova vznikne přímo v Karlových Varech, dopad její činnosti by však měl být na celé území regionu,“ vysvětluje Jiří Červinka, projektový manažer Karlovarské agentury rozvoje podnikání.
„Smyslem je vytvořit komplexní infrastrukturu, která bude sloužit především inovačnímu podnikání – začínajícím podnikatelům a těm, kteří se snaží podnikat v nových inovativních oborech,“ vysvětluje.
„Jedná se o komplex tří dvojpodlažních budov. V prvním podlaží budou pro zájemce o zasídlení poloprovozní prostory označované jako digitální dílny. Druhé podlaží bude sloužit těm, kteří potřebují především kanceláře. Nájemníci si budou moci pronajmout buď jen kanceláře, nebo jen dílny, anebo obojí. Prostory jsou variabilní a vždy bude snaha vyjít zájemcům vstříc,“ popisuje.
Hlavní přidanou hodnotou přitom podle Červinky je propojování pracovníků jednotlivých start‑upů. „Zájemci, kteří budou v budově mít prostory pronajaté, se mají potkávat a díky tomu by v centru měla postupně vzniknout komunita lidí, kteří začnou spolupracovat,“ doplňuje.
Využívat prostor bude moci i veřejnost. V Karlovarském inovačním centru by se měly pořádat i různé workshopy nebo vzdělávací či společenské akce.
Pozitivní přitom podle Červinky je, že projekt vzniká v době, kdy se těžba uhlí ještě úplně neutlumila. „V rámci výzkumných, ale i podnikatelských aktivit, které se v centru budou realizovat, bude možné si ověřit ty činnosti, kterými by se kraj mohl zabývat do budoucna a případně jimi bude moci nahradit těžební průmysl. Intenzivně se teď věnujeme například energetice a vodíkovému hospodářství. Nyní se budeme moci na tuto problematiku ještě lépe soustředit,“ dodává.
Myšlenka vzniku centra je poměrně stará. Již před více než deseti lety se plánovala výstavba vědecko‑technického parku, nepodařilo se ji však nikdy dotáhnout do konce. „Je to v Česku takový běžný příběh, že ne všechno jde vždy napoprvé. Tentokrát by se to už mělo podařit,“ věří Červinka. Původní projekt byl upraven podle aktuální legislativy a současných trendů, ale lokalita v areálu krajského úřadu, kde má infrastruktura vyrůst, zůstala stejná.
Projekt nedávno získal dotaci z Operačního programu Spravedlivá transformace. Samotná výstavba by měla začít ve druhé polovině roku 2024. Dokončení stavby by pak mohlo být před koncem roku 2026 a plně funkční má být centrum na začátku roku 2027. Projekt by měl vyjít na 635 milionů korun, přitom dotace pokryje přibližně 65 procent částky.
Černá kostka má také vzdělávat
Na druhé straně republiky se rýsuje projekt podobného zaměření. Vzniknout by měl v Ostravě, a to pod jménem Černá kostka, podle svého výrazného architektonického návrhu. Projekt nabídne kreativní dílnu pro nové technologie, nahrávací studio, digitalizační laboratoř i konferenční sál. A ke všemu také rozsáhlý knižní fond, čímž se hlásí k více než 70 let staré tradici Moravskoslezské vědecké knihovny. Projekt přitom také není úplně nový, plánuje se již 20 let.
„Černá kostka bude moderním typem instituce, která je zaměřena na uživatele a má být místem, kde se lidé mohou seznámit s novými technologiemi, zajímavými tématy a vzdělávacími aktivitami – zařízení, kde mohou poznat svět i sami sebe,“ popisuje ředitel ostravského projektu Andrej Harmečko.
Moravskoslezský kraj je podle něj dlouhodobě jedním z regionů, v němž vzniká nejméně firem. „Můj osobní názor je, že nám chybí odvaha a prostor pro řízený experiment. No a v Černé kostce se bude dát nejenom objevit spousta věcí, ale také kreativně rozvinout cokoliv do smysluplné úrovně. Mezinárodní spolupráce zase umožní širší rozhled v mnoha oborech,“ vysvětluje Harmečko.
V praxi by Kostka měla fungovat podobně jako jiné vzdělávací instituce, a bude tak nabízet návštěvníkům různé workshopy i volnočasové akce. „Jedním z hlavních témat je také digitalizace, které se věnujeme s cílem stát se metodickým a vzdělávacím centrem v tomto oboru. Snažíme se stát opravdu široce dostupným místem pro seberealizaci, studium, experiment. Třetím prostorem po domově a práci nebo škole,“ zdůrazňuje ředitel vznikající instituce.
Aktuálně začal proces výběru zhotovitele. Ten by podle Harmečka mohl být ukončen na konci prázdnin. „Pak se začne stavět. Cílem je spustit provoz v roce 2027,“ uzavírá.
Cena Černé kostky je odhadována na 2,6 miliardy korun, jak se píše na webových stránkách projektu. Částka 1,6 miliardy by měla do Ostravy přitéct opět z Operačního programu Spravedlivá transformace.
Centrum v Ústí čeká na vlastní budovu
Podobné centrum působící ve třetím uhelném regionu, Ústeckém kraji, pomáhá s transformací již od poloviny roku 2022. Nyní ale ještě čeká na vlastní budovu, kde by se mohli aktéři různých již existujících iniciativ fyzicky setkat. Ta by měla vyrůst poblíž ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v areálu bývalé střední školy. Nové Transformační centrum Ústeckého kraje (TCUK) by se mělo podle internetových stránek projektu stát novým pólem rozvoje města.
„Ústecký kraj si uvědomuje svoji roli v probíhající transformaci a odpovědnost ovlivnit ji ve prospěch svých obyvatel,“ popisuje manažerka TCUK Simona Kosíková. Tím, kdo projekt nového centra podle jejích slov vyšlapal ze země, ale je současná radní pro transformaci Ústeckého kraje Iva Dvořáková.
„Na jaře 2021 připravovaly organizace navázané na Ústecký kraj vlastní samostatné rozvojové projekty. Iva Dvořáková přivedla tyto lidi k jednomu stolu a z diskusí o potřebách a záměrech regionu vzniklo rozhodnutí připravit jeden komplexní projekt,“ svěřuje se Kosíková.
„Projekt přináší odbornou podporu pro samotnou transformaci, zásadně posiluje odborné, informační a personální kapacity kraje, které jsou v regionu potřeba,“ zdůrazňuje Kosíková.
Oblasti, které Transformační centrum podporuje, jsou čtyři: datové služby, podpora podnikání, transformace hospodaření s energií a územní plánování. Cílů tak má řadu. Shrnout by se ale společně daly jako snaha o větší podíl podnikání s vysokou přidanou hodnotou, které v Ústeckém kraji probíhá, větší využití obnovitelných zdrojů a úspor energie i revitalizaci krajiny po těžbě.
„Centrum se bude aktivně ucházet o granty a zapojovat do projektů podporujících transformaci regionu v době po ukončení těžby a zpracování hnědého uhlí,“ vysvětluje Kosíková.
Díky shromáždění různorodých aktivit pod jednou střechou zajišťuje inovační centrum lepší komunikaci i efektivnější plánování napříč více oblastmi. Takovým příkladem podle manažerky Kosíkové je například tvorba systému krajského energetického managementu, který propojuje data a energetiku, nebo mapování rozvojových ploch pro podnikání, jež spojuje podnikání a plánování území.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.
