Válka mění plány obnovy po pandemii. Prioritu má energetická soběstačnost

© Pixabay

Ruská invaze zamíchala evropskou obnovou po pandemii. Státy mají možnost poslat více peněz z mimořádného fondu na zvýšení své energetické nezávislosti na ruském plynu, dříve nastavené přísné podmínky čerpání však stále platí.

Evropská unie si v posledních letech zažila mnoho „poprvé“ – válku v bezprostřední blízkosti jejího území, obrovskou humanitární krizi, společné dodávky zbraní nebo táhnoucí se pandemii a s ní spojené restrikce.

S poslední jmenovanou zkušeností se pojí i bezprecedentní evropský fond obnovy, oficiálně nazvaný Facilita na podporu oživení a odolnosti (RRF), na který si Evropská komise jménem členských států Unie vypůjčila na finančních trzích přes 720 miliard eur. Ty mají pomoct nastartovat skutečnou modernizaci evropských ekonomik a zajistit, že je už žádná další podobná krize do budoucna nepřekvapí.

K odemknutí mimořádných financí musely vlády vypracovat tzv. národní plány obnovy, kde nastínily své návrhy investičních projektů a reforem. Jejich pojítkem musí být důraz na zelenou a digitální transformaci, udržitelnost, odolnost nebo sociální otázky.

Do března 2022 se schválení svých plánů dočkalo 22 zemí EU, které tak získaly nárok na první balíky peněz (13 %) v rámci předfinancování. Zbytek dostanou až splní přísné podmínky. A Evropská komise si dala záležet na tom, že se tentokrát nedají tak lehce obcházet.

„Dostupné granty a půjčky jsou podmíněné konkrétními reformami a investicemi. Jedná se o něco nového, co od základů mění způsob, jakým EU spravuje a koordinuje ekonomické záležitosti,“ vysvětlil na nedávném tiskovém briefingu Evropského parlamentu Nils Redeker, analytik z Jacques Delors Centre v Berlíně.

„Peníze z RRF chodí po balících, Komise má tedy příležitost zastavit proudění miliard eur, pokud bude nespokojená s plněním vytyčených investic a reforem u jednotlivých zemí,“ dodal expert.

Jedná se tedy o velkou změnu v porovnání s tzv. Evropským semestrem, skrze který Evropská komise dávala v uplynulých letech členským zemím doporučení, jak mají přistupovat k rozpočtu nebo hospodářským reformám. Chyběla mu ale dostatečná vymahatelnost, fond obnovy má tedy v tomto ohledu úplně jiný „kalibr“.

Pouze Španělsko a Francie zatím dosáhly na některé milníky, díky kterým už jim do rozpočtů připlulo více peněz z fondu obnovy. Další země je ale budou brzy následovat. Jak uvedla Céline Gauerová z Evropské komise, do konce dubna by mělo být z fondu obnovy zemím vyplaceno celkem 100 miliard eur.

Pokud jde o Českou republiku, tak i když má „splněno“ s ohledem na odevzdání plánu Komisi, s plněním kritérií a využitím prostředků na konkrétní projekty to zatím nevypadá příliš růžově. Jak popisuje server E15.cz s odkazem na materiál z ministerstva průmyslu a obchodu, Česko teď sklízí trpké ovoce chaotické přípravy plánu a nedostatku pracovníků, kteří se jeho implementaci věnují. Reálně tak hrozí, že Česko nestihne využít všechny mimořádné peníze, na které má nárok.

Národní plán obnovy: Příležitost pro Česko

Česká ekonomika se začíná po úderu pandemie covid-19 pomalu stavět na nohy. Zpátky do formy jí může pomoci národní plán obnovy financovaný z nového evropského Nástroje na podporu oživení a odolnosti. Co vlastně český plán obnovy obsahuje? Server EURACTIV.cz přináší sérii článků, které představí jeho hlavní body a iniciativy. 

Změny kvůli válce

Jedním z dlouhodobých záměrů fondu obnovy je snížit energetickou závislost Evropy na fosilních palivech. Podle Gauerové je to právě důraz na energetickou účinnost, obnovitelné zdroje energie, vodík a posílení energetických sítí, co umožní diverzifikaci zdrojů a snížení závislosti na Rusku.

Tu chce EU v kontextu války na Ukrajině omezit co nejrychleji, což už se promítá přímo do národních plánů obnovy.

„Vždy bylo jasné, že RRF je dlouhodobý nástroj na pět let, proto se řešilo, jak moc flexibilní má být v otázce priorit, které se mohou změnit. S Putinovou invazí na Ukrajinu skutečně vidíme změnu priorit, RRF teď musí fungovat v úplně jiném ekonomickém kontextu než před několika týdny. Cíle evropských politik se už do jisté míry mění, mnohem důležitější je nyní otázka energetické nezávislosti Evropy,“ popsal současný stav Redeker.

Národní plány obnovy je podle něj možné v případě nenadálých událostí upravit, protože „nejsou vytesány do kamene“. Kritéria ale zůstávají stejná, stejně jako objem financí. „Pokud tedy nyní chcete peníze z RRF využít například na stavbu LNG terminálů, musíte je odebrat z jiné kapitoly plánu,“ upozornil Redeker.

Fond obnovy však kromě 335 miliard euro v dotacích obsahuje také 386 miliard euro v půjčkách, které sice dosud nebyly pro většinu zemí dostatečně atraktivní, ale nyní by mohly dostat prostor. Rumunský europoslanec Dragoş Pîslaru (RE), který má v Evropském parlamentu fond obnovy na starosti, navrhl, aby se nevyužitý objem půjček přesunul „na nové naléhavé priority způsobené ruskou agresí“.

Europoslanci zároveň tlačili na to, aby bylo využití peněz z fondu obnovy co nejtransparentnější. Požadovali, aby byly u všech projektů vždy dostupné informace o koncových adresátech evropských peněz, a nemohlo se tak stát, že k nim budou mít přístup například ruské firmy ze sankčního seznamu. Systém monitoringu koncových adresátů je ale nakonec kvůli nesouhlasu národních vlád pouze dobrovolný.

Unie si stopku ruského plynu dovolit může. Přezbrojit celou Evropu bude dražší

Plán Evropské komise na snížení energetické závislosti EU na Rusku je důležitým krokem správným směrem, ale není dostatečně ambiciózní. Unie by měla zvážit také zákaz dovozu, píše generální ředitelka EIT Climate-KIC Kirsten Dunlopová.