V psychiatrické péči za Evropou zaostáváme, změna potrvá i 20 let

© Pixabay

Psychiatrická péče v Česku je dlouhodobě podfinancovaná, její dostupnost je neuspokojivá a ve srovnání s většinou zemí Evropské unie jsme v rozvoji tohoto oboru na chvostu. Počet lidí, kteří takovou péči potřebují, přitom narůstá.

Psychiatrická péče se v tuzemsku od 90. let zásadně nezměnila a stojí na konceptu psychiatrických nemocnic, které jsou materiálně a technicky zastaralé. Česko se tak potýká s nerovnoměrným zastoupením ambulantních služeb napříč regiony a nedostatkem tzv. komunitní péče, kdy se dostává pacientům pomoci přímo v jejich prostředí. Vázne také propojení a spolupráce mezi jednotlivými druhy péče. Alespoň tak popisuje stav Psychiatrická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Mezinárodní statistiky bídný stav potvrzují. Například v Německu připadá na 100 tisíc obyvatel 27 psychiatrů, v tuzemsku je to 15 psychiatrů.

Situace se ale zlepšuje, psychiatrická péče totiž prochází zásadní proměnou. Reformu zastřešuje desetiletý akční plán, který odstartoval loni. Hlavním cílem reformy je zlepšit kvalitu života lidí s duševním onemocněním, a to například skrze výrazné rozšíření komunitní péče a zavedení nových služeb. Současně se však počítá s osekáním péče lůžkové.

Dostupnost péče o vážně nemocné se v Česku zlepšuje, i díky dotacím z EU

V Česku ročně umírá přes 100 tisíc lidí, více než polovina z nich zemře v nemocnicích, zatímco necelých 30 procent doma či v zařízení sociálních služeb. Podle průzkumů si však téměř 80 procent Čechů přeje zemřít doma. Paliativní péče by to pacientům mohla umožnit, její dostupnost se zvyšuje i díky evropským fondům.

Méně lůžek, více služeb v krajích

„Jednou ze základních změn je přesun péče z psychiatrických nemocnic, které u nás byly do současné doby základním pilířem psychiatrické péče, do vlastního sociálního prostředí. Aby toto bylo možné, potřebují pacienti s vážným duševním onemocněním intenzivní podporu,“ popisuje Simona Papežová, místopředsedkyně České psychiatrické společnosti.

Česko proto buduje tzv. centra pro duševní zdraví. „Ta poskytují pacientům s vážným duševním onemocněním, jako jsou psychotické poruchy, afektivní poruchy nebo těžké poruchy osobnosti, jak služby zdravotní, tak sociální,“ vysvětluje Papežová.

S budováním těchto center Česku pomáhají prostředky z Evropských strukturálních a investičních fondů. Dotace, které z těchto fondů v rámci tzv. kohezní politiky do členských zemí proudí, pomáhají rozvíjet chudší regiony a stírat tak socioekonomické rozdíly panující napříč Evropou.

Většina peněz z EU půjde v ČR na kohezi. NERV doporučuje vládě investice do silnic, digitalizace i školství

Česká republika získá z následujícího sedmiletého rozpočtu EU 35,7 miliardy eur (přes 930 miliard korun). Většina peněz by měla jít do regionů a podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) by měla vláda peníze investovat zejména do digitalizace, silnic a dálnic, škol či vědy.

V Česku aktuálně existuje 30 center duševního zdraví, přičemž 29 z nich vzniklo s přispěním financí z evropské kasy. Dotace z Evropské unie hradí i jejich osmnáctiměsíční pilotní provoz. Náklady na zkušební chod jednoho centra činí v průměru 14 milionů korun.

Po uplynutí 18měsíčního pilotního období hradí provoz center veřejné zdravotní pojištění a rozpočty krajů. „Nyní je takto financováno již pět center duševního zdraví a v roce 2021 jich bude 17,“ dodává Barbora Peterová, vedoucí tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví.

„Vzhledem k tomu, že reforma zároveň počítá se snížením kapacit lůžkové péče, při budování center je v rámci krajů nastavována spolupráce tak, aby vznikaly služby pro pacienty, kteří se budou z psychiatrických nemocnic propouštět,“ dodává Papežová.

Umírající potřebují odbornou péči, v Česku díky podpoře z EU vznikají týmy specialistů

Medicína za posledních dvacet let prodělala velký vývoj, umí vyléčit spoustu těžkých onemocnění, všechny pacienty ale uzdravit nedokáže. Na řadu pak přichází paliativní péče, jejímž úkolem je zmírnit těmto nemocným bolesti − ať už fyzické, nebo duševní.

O peníze z EU je zájem

Kromě toho vznikají za podpory evropských dotací také multidisciplinární týmy, například pro děti s duševním onemocněním, pacienty s demencí, se závislostí na návykových látkách nebo pacienty s nařízeným ochranným léčením.

Prostředky z Evropské unie plynou ale také na zřízení nebo rekonstrukci akutních oddělení všeobecných nemocnic, stacionářů, ambulancí s rozšířenou péčí a vybavení mobilních týmů. Příjemci těchto dotací jsou přímo poskytovatelé zdravotních služeb, kteří měli o prostředky velký zájem. Ministerstvo zdravotnictví proto dotační výzvu navyšovalo a ve spolupráci s ministerstvem pro místní rozvoj poté připravilo ještě navazující výzvu.

Evropské peníze přispívají k samotnému řízení reformy a podporují také tzv. měkké aktivity, jako je vzdělávání psychiatrických sester a psychiatrů či tvorba transformačních plánů nemocnic. „Hrazena je také práce mnoha odborníků, kteří se na realizaci změn a přenastavení systému podílí, a to včetně řízení koordinace procesu. Nemalou součástí je také vzdělávání odborníků i veřejnosti, oblast komunikace a destigmatizace. Jen s takto komplexním pojetím je možné reformní změny realizovat,“ upřesňuje Papežová.

Česko se může chlubit supermoderním ústavem duševního zdraví. Stát ale nechce platit jeho provoz

Klecanech u Prahy funguje jedno z nejmodernějších psychiatrických center v Evropě. V Národním ústavu duševního zdraví mají přístroje, které umí „zapnout a vypnout“ části mozku odpovědné za duševní poruchy. Jako jediní mohou také léčit s využitím halucinogenních látek.

Dotace ve výši 19 miliard korun

„Bez evropských fondů by plnění Strategie reformy psychiatrické péče bylo velmi obtížné a reforma by jistě probíhala mnohonásobně pomaleji,“ říká Papežová. I tak jde o dlouhodobý proces, podle zkušeností ze zahraničí potrvá 15 až 20 let. Právě kvůli dlouhodobému charakteru reformy je pro její realizaci stěžejní nové dotační období na roky 2021 až 2027. V následujících sedmi letech může Česko získat v rámci kohezní politiky celkem až 19 miliard korun.

Podle ministerstva zdravotnictví však zatím nejde přesně určit, jaká část těchto peněz poputuje do reformních projektů. Kromě peněz z Unie se počítá také s prostředky od krajů, ministerstev a fondů Evropského hospodářského prostoru.

Infografika: Kolik peněz získá Česko z evropského rozpočtu po roce 2020?

Evropský rozpočet bude mít v následujícím období od roku 2021 do roku 2027 rekordní objem. Disponovat bude částkou 1,8 bilionu eur. Část peněz bude směřovat na tzv. kohezní politiku, tedy přímo do evropských regionů, včetně těch českých. 

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.