V Česku vzniklo tisíc dětských skupin, EU je ale brzy přestane financovat

[© Shutterstock/Lordn]

Dětské skupiny jsou ze strany českých rodičů vítanou alternativou přeplněných školek. Finančně je dosud podporovala EU, v budoucnu by ale její roli měl převzít stát.

Česko se potýká s nedostatkem školek. Problému si všímají nejen samotní rodiče, ale i Evropská komise, která na něj upozornila ve své zprávě o rozvoji předškolních zařízení z roku 2018. Pravidelně se k této otázce evropská exekutiva vrací také ve svém hodnocení hospodářského vývoje ČR v rámci evropského semestru v souvislosti s nízkou zaměstnaností matek s malými dětmi.

Alternativou školek jsou dnes dětské skupiny či mikrojesle, které jsou spolufinancovány z fondů EU. Zájem o ně dokládá jejich kontinuální růst a do budoucna by se z nich mohly stát zařízení podobná bývalým jeslím pro děti do tří let. Zatímco školky zajišťují předškolní vzdělávání dětí a jsou součástí českého vzdělávacího systému, dětské skupiny se starají o péči a výchovu dětí a musí být registrovány u Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Dětských skupin je dnes v ČR zhruba tisícovka a společně mají kapacitu zhruba 16 tisíc dětí od jednoho roku do věku povinné školní docházky. Dohlíží na ně zhruba 1,7 tisíce vychovatelek s pedagogickým, zdravotnickým či sociálním vzděláním nebo profesní kvalifikací chůvy. Každá skupina se může skládat z 5 až 24 dětí se dvěma až třemi pečujícími osobami. V současné době tato zařízení na dobrovolné bázi využívá asi osm tisíc rodin.

Dětské skupiny mohou být zřízeny pro širokou veřejnost nebo v rámci firmy. Tři z nich  například provozuje samo MPSV coby podnikové skupiny. Zřizovateli mohou být také obce, neziskové organizace, vysoké školy či církve. Jejich počet vzrůstá radikálním tempem a zájem o ně je podle MPSV „stále relativně vysoký“. Ještě v březnu tohoto roku jich bylo něco málo přes 900, před rokem tou dobou teprve 600. V polovině září MPSV zaevidovalo 1000. dětskou skupinu. MPSV počítá s tím, že další skupiny by mohly díky dotaci vzniknou příští rok.

Nejisté financování

Zřízení a provoz dětských skupin dosud finančně zajišťovala podpora z Operačního programu Zaměstnanost ve výši 3,7 miliardy korun. Od ledna je na podobné projekty vyčleněno dalších 3,2 miliardy korun. Unijní podpora pro dětské skupiny, které již dotaci čerpají, by měla trvat až do roku 2022.

„Díky fondům EU se financování dětských skupin v ČR rozjelo. Vznikla díky tomu spousta dětských skupin a podařilo se otevřít debatu o tom, že máme i jiný typ zařízení pro děti než klasické mateřské školy,“ řekla k financování Klára Kalíšková z Národohospodářské fakulty VŠE a výzkumnice think-tanku IDEA.

Hlavní problém s podporou dětských skupin z fondů EU naopak vidí v nejistotě dlouhodobého financování. „Pokud by tam byla větší jistota financování, tak by vzniklo více dětských skupin. Do budoucna by se tedy mělo prosadit financování ze státního rozpočtu s dlouhodobým výhledem, čímž by zřizovatelé byli ještě ochotnější tento typ péče poskytovat.“

Otcovská dovolená na deset dní i dětské kluby zdarma. EU chce pomoci matkám s návratem do práce

Už teď je možné zažádat si o evropské dotace na založení tzv. dětské skupiny, která slouží třeba místo družiny. Nová směrnice by navíc v Česku prodloužila otcovskou dovolenou a zpřístupnila by flexibilnější pracovní dobu.

V novém programovém období po roce 2020 (2021-2027) je možné, že financování z rozpočtu EU skončí. Hledají se tak řešení, jak fondy EU nahradit. MPSV přišlo během září s návrhem novely zákona, který předpokládá přejmenování skupin na jesle pro děti do 3 let. Starší děti by pak chodily do běžných školek.

„MPSV připravuje novelu, která zajistí stabilní financování a zvýší kvalitu poskytované služby. Dle novely by měly být ‚dětské skupiny‘ přejmenovány na ‚jesle‘, což je jednoduchý a výstižný název, který si hned všichni spojí s péčí o nejmladší děti,“ vysvětlila redakci mluvčí MPSV Barbara Hanousek Eckhardová.

Novela se zamlouvá i odbornici Kalíškové. „Pokud by se podařilo dobře rozjet tuto dodatečnou péči, ať už jim budeme říkat dětské skupiny nebo jesle, která by dobře pokryla věkovou skupinu do tří let včetně, tak by se problém kapacity školek dal vyřešit,“ uvedla.

Kalíšková s odkazem na zahraniční zkušenosti dodává, že je potřeba nabídnout větší škálu dětské péče. „Například legalizace domácí péče nebo dětské chůvy. To je něco, co u nás běží zatím v šedé ekonomice. U dětí mladších dvou let to může být variantou. Stát ale na tuto formu zapomíná,“ upozornila výzkumnice.

Dětské skupiny financuje rozpočet EU i rodiče

Novela počítá se spolufinancováním ze státního rozpočtu ve výši jedné až sedmi miliard korun, na každé dítě navštěvující dětskou skupinu by připadlo pět tisíc korun měsíčně. Rozpočet by pak byl doplněn příspěvky rodičů ve výši maximálně jedné třetiny minimální mzdy (tj. 4,5 tisíce korun).

„Zatímco roční náklady státu dosáhnou částky zhruba 926,5 milionu korun, díky vyšším příjmům z odvodů pracujících rodičů získá stát minimálně 1,138 miliardy korun,“ upřesnila mluvčí MPSV propočty ministerstva, které považuje návrh za výhodnou investici.

Návrh na financování dětských skupin ze státního rozpočtu i zapojení rodičů je podle Kalíškové správná cesta.

„Příspěvky rodičů by neměly být příliš vysoké, aby péče zůstala dostupná, ale zároveň, aby zřizovatelé měli důvod zřizovat dětské skupiny. To je asi ta hlavní výzva v tuto chvíli,“ upozornila výzkumnice.

Podle mluvčí MPSV by mohlo být spolufinancování jeslí ze strany zaměstnavatelů v čase vysoké zaměstnanosti a velké poptávky zaměstnavatelů po lidech „velmi atraktivním benefitem“.

Jak umožnit ženám s dětmi pracovat? Zapotřebí je více školek, ale i větší flexibilita zaměstnání, radí Komise

Evropská komise Česku opět doporučila zvýšení a zlepšení zaměstnanosti žen s malými dětmi. Ocenila sice zvýšení kapacit pro péči o děti formou dětských skupin či mikrojeslí, ale upozornila na nedostatek flexibilních pracovních pozic.

Rodiče dnes hradí místa v dětských skupinách plně, částečně, nebo také vůbec. Financování je vyjma rodičů závislé na rozpočtu EU nebo na zřizovateli.

Například v dětské skupině Sedmikráska z Českých Budějovic, kterou po celý rok mohou navštěvovat děti od 1,5 roku do 5 let, vybírají od rodičů 1,5 tisíce korun za měsíc.

„Držíme se jako jedni z mála minimálního školného, takže jsme srovnatelní se školkami. Nízké příspěvky jsou právě díky dotacím. Navíc školkovné využíváme plně na svačinky, takže to vracíme do dětských skupin,“ uvedla zřizovatelka Sedmikrásky a třech dalších dětských skupin v Jihočeském kraji Ludmila Půbalová. Pokud by však v novém programovém období 2021-2027 nebylo žádné financování ze strany EU, ani z jiných zdrojů, podle Půbalové by její skupiny musely ukončit svou činnost.

Mikrojesle pro nejmladší

Z operačního fondu Zaměstnanost, respektive z Evropského sociálního fondu, se kromě dětských skupin zřizují v posledních pěti letech mikrojesle, které poskytují péči pro děti od 6 měsíců do 4 let během pracovního týdne v malém kolektivu 4 dětí a mohou fungovat i v rámci domácností. Dosud jich s dotací vzniklo 72.

Na zřízení a provoz mikrojeslí, stejně tak jako na vzdělávání chův, bylo vyčleněno 131 milionů korun. Zájem byl podle údajů MPSV však mnohem větší, žadatelé předložili projekty v celkové hodnotě 235 milionů korun. Zařízení se dnes nacházejí ve všech českých krajích kromě Libereckého. Třetina jich vznikla na menších obcích, osm se jich nachází na území Prahy.

Roboti ve třídách a tablety místo sešitů. Jak by mělo vypadat školství v digitální éře?

Zapojení digitálních technologií do běžné výuky na všech školách nebo rozvoj digitálních dovedností žáků i učitelů. To by měl být lék na nedostatečné digitální vzdělávání na českých školách, kterého si všimla i Evropská komise v rámci letošního evropského semestru.

Přestože by tyto projekty měly skončit v průběhu roku 2019, většina by měla pokračovat i nadále, a to mimo jiné díky nové dotaci na podporu navazujícího provozu stávajících mikrojeslí. Redakci to potvrdila Veronika Dubová, která má na MPSV projekt mikrojeslí na starosti.

„V tomto roce bylo celkově podpořeno 102 mikrojeslí – 62 zařízení pokračuje dále v návaznosti na nové výzvy a nově vzniklo 40 nových mikrojeslí,“ upřesnila Dubová s tím, že nově vzniklá zařízení zahájí svůj provoz v průběhu tohoto roku. „Sedm nových mikrojeslí vznikne během příštího roku,“ dodala.

Přestože jsou dotace vítané, nevztahují se na zařízení prostor pro mikrojesle. Své o tom ví mikrojesle Vochomůrky z Plzeňského kraje, které svou činnost zahájily teprve v červnu letošního roku.

„Prostory pro realizaci mikrojeslí jsme získali v bývalém JZD, jsme tedy v nájemních prostorech, kde bylo nutné provést velké množství rekonstrukčních prací, na což nám bohužel finance z dotace nestačí,“ uvedli zástupci jeslí, podle kterých je dnes kapacita zařízení plně využita.

Dnes zřizují mikrojesle díky dotaci zcela zdarma. Po roce 2021, kdy má projekt skončit, však bude nutné najít nové zdroje.

Projekt mikrojeslí byl zahájen v roce 2016 a měl by trvat až do konce příštího roku. První mikrojesle zpřístupnily své služby v roce 2017. Jejich pokračování mohou zajistit hned tři zdroje – státní rozpočet, příspěvky rodičů (tzv. školné ve výši max. třetiny minimální mzdy) a zřizovatelé zařízení.

Podobná zařízení existují i v zahraničí, například v Německu (tzv. denní matky) nebo Rakousku.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Zajištění kvalitní a finančně dostupné péče o předškolní děti je cílem tzv. barcelonského procesu, na kterém se členské státy EU dohodly v roce 2002. V rámci něho by členské státy měly zajistit, aby 90 % dětí od tří let do věku povinné školní docházky a 33 % dětí do 3 let docházeli do zařízení pro předškolní vzdělávání. Zatímco druhý cíl byl již v rámci EU splněn, devadesátiprocentní hranice u prvního cíle zatím dosažena nebyla.

„V roce 2016 se formální péče o děti účastnilo nebo předškolní zařízení navštěvovalo 86,3 % dětí od 3 let do věku pro povinnou školní docházku,“ uvádí nová zpráva Evropské komise.  Mezi členskými státy navíc přetrvávají značné rozdíly. První cíl plní 12 členů EU, druhý stejně tak, ale složení skupin se liší. Roli hrají právní nároky na péči o děti, dostupnost a kvalita zařízení pro péči o děti.