V Česku se zateplovalo ve velkém, ale budovy nedýchají, upozorňují experti

© Pixabay

Do konce příštího roku musí Česko dosáhnout více než 51 petajoulů nových úspor energie. Pro srovnání − jde o podobné množství energie, jaké elektrárna Dukovany vyrobila za loňský rok, a také zhruba o pětinu tuzemské roční spotřeby. Cíle, k nimž se Česko vůči Evropské unii zavázalo, se prozatím nedaří naplňovat ani přesto, že běží mnohé dotační programy, jako například Zelená úsporám, které lidem pomáhají energiemi šetřit.

Ve spotřebě energie na hlavu je dokonce Česko na 11. místě ze všech zemí EU. Vyšší spotřebu mají Německo a Rakousko, ovšem ze zemí visegrádské čtyřky je tuzemská spotřeba nejvyšší.

„Nejde jen o Evropskou unii, měli bychom se na tyto cíle dívat i jako na příležitost pro rozvoj ekonomiky. Ve chvíli, kdy ekonomika spotřebovává méně energie, může být také výkonnější, protože firmy i stát budou za energie méně utrácet,“ upozornil v diskusi Hospodářských novin Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky. Na konci listopadu ji uspořádalo vydavatelství Economia a hlavním tématem byly právě otázky kolem energetických úspor.

Kamil Čermák, generální ředitel ČEZ ESCO, dodal, že podle nedávné analýzy ministerstva průmyslu naprostá většina veřejných budov, které spravuje stát, zdaleka nedosahuje parametrů, jež by z hlediska úspornosti měly mít.

„A to je jak ve veřejném, tak i komerčním sektoru obrovská příležitost s tím něco udělat,“ podotkl Čermák.

Podle slov Petra Holuba, ředitele aliance Šance pro budovy, má například Dánsko oproti průměru EU poloviční energetickou náročnost své ekonomiky. „Takže pokud rostou ceny energií na světových trzích, Dánsko se raduje, protože ve srovnání s ostatními zeměmi získává výhodu,“ vysvětlil Holub. Dodal, že úsporné fungování například rodinných domů zvyšuje hodnotu dané nemovitosti a stejně tak i komfort bydlení.

Všechny novostavby musí mít téměř nulovou spotřebu energie, o revoluční změnu se však nejedná

Budovy jsou jedním z největších konzumentů energie v EU. Členské státy se proto zavázaly k tomu, že budou jejich energetickou náročnost postupně snižovat. Další krok na cestě k úspornějším budovám učiní Česká republika s nástupem roku 2020.

Zateplovalo se ve velkém, ale budovy nedýchají

Ministerstvo průmyslu chce s energetickou úsporností státních budov něco dělat, komunikuje s dalšími ministerstvy a úřady, aby se energetické šetrnosti věnovaly a vzaly ji jako svůj úkol. „Pokračuje to a myslím, že dobré příklady se už nabízejí a budou přicházet další. Vedle toho intenzivně komunikujeme s městy a kraji,“ ujistil Vladimír Sochor, ředitel odboru pro energetické úspory ministerstva průmyslu.

Kamil Čermák jako velký úspěch zmínil fakt, že se podařilo hodně peněz, energie a emisí ušetřit stavbou budov metodou EPC, tedy splácením investic do úsporných opatření z dosažených úspor. Touhle metodou se podařilo zavést opatření ve školách, nemocnicích, ale i například v divadlech či výstavních síních.

„Na druhou stranu hodně se opájíme tím, že se Česko v 90. letech rychle zateplilo, ale ty budovy přestaly dýchat. Sice mají opláštěno, zatepleno, ale z pohledu dnešních kritérií na kvalitu vzduchu je to absolutně nevyhovující. Dnes přichází druhá vlna energetických rekonstrukcí, která budovy dostane do souladu s dnešními standardy. A tady právě zaostáváme,“ upozornil Čermák.

Dotací je dost, ale znamenají až příliš papírování

Dalším velkým tématem byly pro diskutující evropské dotační programy, respektive fakt, že se příliš nedaří z nich čerpat. Jak podotkl Vladimír Sochor, věci by se ale daly dělat i jinak, bez dotací.

„Konečně případ EPC projektů je toho příkladem. Je tu dost dotačních peněz, které by mohly podpořit úspory energie. Problém ale je, že čerpání operačních programů na počátku nebylo úplně jednoduché. V dnešní době, tedy rok před koncem programového období 2014 až 2020, jsou podmínky relativně dobré,“ shrnul Sochor.

Přesto jsou v čerpání dotací podle něj pořád bariéry jako například evidenční a monitorovací systém, kam se musí vše zaznamenávat. Podle Sochora celkově administrativní pojetí čerpání dotací není optimální. Zřejmě i proto ze všech lidí, kteří se rozhodnou pro energeticky úsporná řešení, o dotace zažádá jen menšina. Jedním z dotačních programů je i Nová zelená úsporám, zaměřená na rodinné a bytové domy. Podle Petra Holuba běží dobře. Ministerstvo životního prostředí program akcelerovalo a čerpání se díky tomu zvedlo o 40 procent.

Zateplit dům, opravit školu nebo továrnu. Kde vzít peníze na úspory?

Každé opatření, které šetří energii, potřebuje počáteční investici − ať už se jedná o tepelné čerpadlo, nová okna nebo třeba kompletní zateplení domu. Pro rodinu nebo malou firmu ovšem může být taková investice v řádu stovek tisíců korun jen těžko překonatelnou překážkou.

Novou zelenou úsporám uznal jako velmi úspěšný program i Kamil Čermák, ovšem upozornil, že se týká jen malého trhu bydlení. Když se člověk podívá do sektoru malých a středních firem, zjistí, že tam jsou v čerpání dotací obrovské bariéry.

„Nedávno jsme s Národním centrem energetických úspor, Hospodářskou komorou a Svazem měst a obcí udělali průzkum mezi obcemi a firmami. Výsledky ukázaly, že je tam dlouhé vyřizování, nízká průchodnost státní správy, tedy úřadování, a velká složitost dotačních titulů. Osmdesát procent firem raději rezignovalo na to, že by dotační titul čerpaly,“ upozornil Čermák.

Petr Holub a aliance Šance pro budovy proto budou bojovat za to, aby se čerpání do dalšího programového období po roce 2021 výrazně zjednodušilo.

Ušetřené peníze za energie se dají dál investovat

V Česku je v současnosti stále více než 300 tisíc domácností, které jsou závislé na spalování uhlí. Projekty, jež meziročně vznikají i díky Nové zelené úsporám, ale nestačí naplňovat cíle snížení emisí uhlíku.

„Stát by měl být aktivnější, co se týče podpory a propagace zbavování se závislosti na spalování uhlí. Také to souvisí s kvalitou ovzduší v daných lokalitách, hlavně s polétavým prachem, který je hodně spojený s lokálními topeništi. Pokud bude stát usilovat o více projektů energetických úspor, ať už zateplení v souvislosti s instalací kotlů či solárních panelů, budeme dosahovat i lepšího životního prostředí pro nás všechny,“ podotkl Petr Holub.

Podle analýzy potřeb měst a obcí, kterou vypracoval Svaz měst a obcí, se ale samosprávy o úspory energií příliš nezajímají. V popředí zájmu starostů je dopravní infrastruktura, oprava chodníků a silnic, problémy s vodou, s bezpečností a podobně. „Je třeba starostům ukázat, že pokud ušetříte prostředky za energie, můžete je dát na ty oblasti, na které potřebujete,“ připomněl ředitel ČEZ ESCO Čermák.

Velké téma pro obce je podle Martina Sedláka také přicházející klimatická změna. V Praze, Litoměřicích a dalších městech už mají vypracované plány na přizpůsobení se dopadům nových klimatických podmínek a na jejich zmírnění. „Díky energetické renovaci budov budou mít lepší pracovní prostředí úředníci i návštěvníci městských úřadů,“ vysvětlil Sedlák.

Novým fenoménem je také to, že lidé − tedy voliči starostů − mají stále větší zájem prevenci proti klimatické změně řešit. „A starostové pak tlačí na nás, abychom rychle udělali nějaké změny, které pomohou snížit emisní stopu,“ přidal do diskuse Čermák.

Jádro a obnovitelné zdroje nestačí. Bez úspor energie se Česko emisí nezbaví

Při snižování emisí si Česko nevystačí s jádrem a obnovitelnými zdroji. „Jako prio­ritu vnímám úspory energie. Bez šetření to nezvládneme,“ pojmenoval zásady energetické politiky ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Veřejné zakázky nemají chtít jen nejnižší cenu

Důležitým tématem je také zadávání veřejných zakázek v oblasti energetiky ze strany měst a obcí. Jednou z cest je metoda Performance Design and Build. Dává městům návod na to, jak realizovat veřejnou zakázku, aby zohlednila nejen počáteční investice, ale i náklady na celý životní cyklus budovy.

„Náklady v průběhu existence budovy totiž mohou být i vyšší než počáteční investice. Zároveň je nutné, aby investor měl garanci, že dodavatel po dobu pěti nebo osmi let zaručí, že budova bude energii spořit tak, jak ji naprojektoval,“ vysvětlil Holub.

Současný systém veřejných zakázek dává důraz pouze na nejnižší cenu. Jenže to pak může vést k nehospodárnosti. Například nejlevnější materiály nejsou pro energetickou úspornost vždy ty nejvhodnější.

„Zmíněná metoda ovšem od začátku navrhuje příběh budovy jako celý komplex. Umožňuje tedy, aby stavba byla efektivní cenou, ale také aby se spočítaly celkové náklady včetně provozních, a ve finále dosáhne větší efektivity. Když se nám tohle podaří u ministerstev prosadit, posuneme dál i legislativu kolem veřejných zakázek a přispějeme k vytvoření efektivnější stavby budov i jejich renovací,“ shrnul Čermák.

Přípravu pro zavedení této metody zadávání veřejných zakázek podporuje ministerstvo životního prostředí a konzultovalo ji i ministerstvo pro místní rozvoj.

Článek původně vyšel v příloze Hospodářských novin v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.