Ústecký kraj ekonomicky zaostává, potřebuje robustní intervence

© Shutterstock

Severozápadní Čechy ekonomicky zaostávají za sousedními kraji. Šancí na změnu je nové rozdělení evropských fondů určených právě na podporu méně rozvinutých regionů.

Evropská unie posílá do českých regionů miliony korun ročně. Jen od roku 2014 do roku 2020 investovala do rozvoje ČR 604 miliard korun. Největší podíl peněz (115 miliard korun) mířil na výstavbu a modernizaci dopravní infrastruktury, dalších 100 miliard pak na podporu českých podniků.

Takzvanou regionální politiku EU ale čekají po roce 2020 změny. Česká republika by měla mít k dispozici zhruba o čtvrtinu peněz méně. Pohorší si zejména rozvinuté kraje, které za posledních několik let výrazně zbohatly, a dotační podporu tak již nepotřebují. Přilepšit by si naopak měly zaostalejší oblasti.

V České republice jsou v současné době pouze dva kraje, kterým se nedaří ekonomicky přibližovat k evropskému průměru, a to kraj Ústecký a Karlovarský. Nové nastavení evropských dotací proto může představovat pro oba kraje příležitost k pozitivní změně.

„Snažíme se udělat maximum pro to, abychom mohli čerpat co nejvíce peněz,“ uvedl náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika. „Oproti ostatním krajům bychom měli být výrazně zvýhodněni,“ dodal.

O tom, jak konkrétně by mělo vypadat budoucí nastavení dotačních podpor, diskutovali účastníci kulatého stolu, který v Ústí nad Labem uspořádal server EURACTIV.cz ve spolupráci s vydavatelstvím Economia.

Investice do dopravy i rychlého internetu

Předseda Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje Jiří Aster při příležitosti debaty upozornil, že v současné době jsou některá česká města zvýhodňována, zatímco tzv. uhelné regiony přicházejí zkrátka. Ústecký kraj se přitom ještě nevyrovnal s negativním dopadem hospodářské transformace v 90. letech. Nyní navíc čelí výzvě v podobě útlumu těžby uhlí. „Podporu by měli získávat zejména ti, kteří ji skutečně potřebují,“ zdůraznil Aster.

S tím souhlasí i ekonom České spořitelny Petr Zahradník, podle kterého by si Ústecký kraj zasloužil bonus. „Transformace regionu se neobejde bez robustních intervencí, a to jak finančních, tak i manažersko-výkonných, ze strany veřejného sektoru,“ upozornil Zahradník. Transformací přitom myslí nejen samotný útlum těžby, ale také hledání jiných aktivit, ze kterých by mohl region profitovat.

Češi chtějí v Bruselu inspirovat programem pro rozvoj regionů zatížených těžbou uhlí

Regiony závislé na uhelném průmyslu potřebují zvláštní zacházení. Pomoci jim může sdílení zkušeností s přechodem na modernější ekonomiku i asistence s čerpáním prostředků. V ČR běží program zaměřený na tři zatížené kraje. Jak si po prvním roce ostrého fungování vede?

Co se týče konkrétních opatření, Ústeckému kraji by podle Astera pomohlo například komplexní pokrytí vysokorychlostním internetem nebo investice do dopravy. „Napojení regionu je bezpodmínečně nutná podmínka pro to, aby se oblast mohla rozvíjet,“ prohlásil Aster s tím, že lepší propojenost by mohla do regionu přilákat novou krev.

Zahradník k tomu dodal, že Ústecký kraj by potřeboval také investice do vzdělávání a do místních malých a středních podniků. Právě výzkum, vývoj a inovace v podnicích by přitom měly být novými prioritami regionální politiky EU. Hned druhou klíčovou oblastí je podle návrhu EU ochrana životního prostředí a přechod na „zelenější“ hospodářství, jehož součástí je i postupné opouštění těžby uhlí a přesun směrem k obnovitelným zdrojům energie.

Navržené investiční priority EU tak hrají do karet právě českým uhelným regionům. Ty se však musí na nové dotační období dobře připravit, aby byly schopné finance čerpat. Podle náměstka Kliky se Ústeckému kraji příprava zatím daří – alespoň v porovnání s ostatními českými kraji.

„Připravujeme velké projekty a doufáme, že se nám podaří prostředky do našeho kraje dostat,“ doplnil Klika.

Uhlí skončí, Ústecko hledá nový start. Inspiruje se i v sousedním Německu

Útlum uhelné energetiky nepostihne jen těžební a energetické firmy, ale celé regiony, v jejichž hospodářství je zakořeněna závislost nejen na těžbě, ale i těžkém průmyslu, a které se potýkají s řadou sociálních problémů. Česko už cestu k novým příležitostem uhelných krajů začalo hledat. Poučit se může i z německých úspěchů a chyb.

Článek původně vyšel v Ústeckém deníku v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.