Unijní rozpočet a velké ambice Moravskoslezského kraje

Ostrava (© Pixabay)

Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle.

Evropská unie plánuje svůj budoucí rozpočet po roce 2020. Konkrétně pro Českou republiku bude důležité, jak se do něj promítnou změny dvou největších politik, ze kterých čerpá finanční prostředky – tedy politiky zemědělské a politiky kohezní.

Jako důsledek brexitu a bohatnutí českých regionů dojde ke snížení objemu dotací, které bude mít Česká republika k dispozici. Nabízí se otázka, jak dobře jsou regiony na tento vývoj připravené, a také jak se vyrovnají s tím, že budou kvůli proměně priorit rozpočtu zároveň nuceny ve větší míře soutěžit o unijní peníze na centrální evropské úrovni.

Pohled a plány Moravskoslezského kraje v tomto ohledu řešila nedávná debata v Ostravě, kde se sešli kromě zástupců kraje, města a státní správy také představitelé firem nebo regionálních spolků.

Rozpočet EU po roce 2020: rozdíly mezi V4 a západem se prohlubují

V jednání o příštím víceletém finančním rámci je pro V4 klíčovou otázkou výše přidělených dotací na postupnou konvergenci méně vyspělých regionů a myšlenka vázat prostředky s požadavky na právní stát.

Nové plány, nové výzvy

Petr Zahradník z analytického týmu České spořitelny popsal charakter nového víceletého finančního rámce. „Do budoucna již evropský rozpočet nemá podporovat výlučně věci s národním nebo regionálním efektem, ale projekty, které mají přeshraniční dopad. Ty projekty, které je stát, respektive region schopen dělat efektivněji, již nemají být z evropského rozpočtu většinovým způsobem podporovány,“ uvedl ekonom.

Státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař v diskusi o rozpočtu upozornil na dlouhodobý trend klesání objemu prostředků pro zemědělskou politiku, stagnaci rozpočtu na kohezi, a naopak posilování centrálně řízených programů, kde mezi sebou jednotlivé subjekty, ať už z regionů, nebo ze států, soutěží o společnou obálku. To je trend, kterému podle něj Česká republika bude muset čelit.

Podle Chmelaře by bylo dobré, aby se na tyto programy kraje připravily a své zkušenosti začaly sdílet s dalšími regiony. „Štěstí přeje připravenému. Když se pak rozjedou konkrétní projekty, tak už je dobré být součástí nějakých sítí,“ uvedl Chmelař.

Velice konkrétní ukázkou je podle něj pilotní program uhelné platformy (mezinárodní koordinační skupina zajišťující výměnu zkušeností a analytickou podporu od Evropské komise), ve kterém navazuje regionální dimenze na celoevropský problém klimatických změn, proměny energetického sektoru a dalších. „Moravskoslezský region je velice dobrým příkladem dobře zvládnuté přípravy na podobnou transformaci,“ dodal.

Od nejvzdálenějšího: ekonom České spořitelny Petr Zahradník, primátor Ostravy Tomáš Macura, hejtman MSK Ivo Vondrák, státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař, moderátor debaty Jan Vitásek (© archiv EURACTIV.cz)

Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) nastínil výzvy, kterým jeho region čelí. Kromě nezaměstnanosti v některých oblastech kraje jde podle něj například o digitalizaci průmyslu a infrastruktury, s čímž pak souvisí podpora vědy, vzdělávání a podnikatelů.

„Doba velkých průmyslových podniků bude časem utlumována. Bude se snižovat těžba uhlí a také se bude měnit přístup k výrobě,“ řekl Vondrák. Jedním z nástrojů transformace je kromě již zmíněné uhelné platformy podle něj také vládní program Restart, kterého je jeho region společně s Ústeckým a Karlovarským krajem součástí. Program koordinovaný Ministerstvem pro místní rozvoj má za úkol pomoci uhelným regionům s náročnou restrukturalizací.

Primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) se podělil o svůj názor na unijní finance. „Pro nás evropské zdroje jsou a budou zajímavou příležitostí, nicméně nevnímáme je jako úplně to prioritní. Chceme realizovat náš strategický plán a projekty a neřídíme se tím, jestli jsou nějaké finance dostupné,“ řekl Macura. Podle svých slov je ale rád, že se cíle EU v politice soudržnosti s těmi jeho města významně nerozchází.

Ambiciózní kraj a město

Unijní politika soudržnosti, jinak také kohezní politika, dostane pro období po roce 2020 novou tvář. Komise představila pět kapitol, ze kterých mohou regiony čerpat finanční prostředky. Jmenovitě jde o kapitoly s názvem inteligentnější Evropa, zelenější (nízkouhlíková) Evropa, propojenější Evropa, sociálnější Evropa a Evropa bližší občanům.

Na první dvě tematické oblasti by mělo jít podle představ Evropské komise až 75 % z prostředků, Česká republika v současnosti počítá s 60 %. „V kraji jsme se shodli, že bychom chtěli jít trochu odvážněji do těchto oblastí. Celkově 65 %, 35 % z toho na inteligentnější Evropu a 30 % na nízkouhlíkovou Evropu. To jsou věci, které považujeme pro tento kraj za absolutně nejdůležitější,“ řekl Vondrák.

Vzápětí také vysvětlil, proč tomu tak je. „Na Báňské univerzitě vznikají tři klíčové směry výzkumu a vývoje, a na to samozřejmě musí navazovat celý inovativní ekosystém. Za prvé jde o průmysl 4.0, tedy digitalizaci průmyslu, energetiku 4.0, tedy alternativní zdroje a podobně, a o tzv. „supercomputing“,“ vyjmenoval. Centrum IT4Innovations, národní superpočítačové centrum podpořené z evropských peněz, se podle jeho slov může stát vstupem Česka do digitální agendy Evropy.

Podle Vondráka musí dojít k propojení všech těchto oblastí s funkčním regionem a podniky. Proto je podle něj ambice tak vysoká. Vše pak souvisí s plánovanou podporou vybudování tzv. chytrých sítí, které vytvoří podmínky pro firmy, aby začaly v této oblasti podnikat. Kraj podle slov hejtmana z tohoto důvodu vytvořil funkci náměstka pro chytrý region.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

„Myslím si, že určité regiony se budou moci soustředit na moderní řešení, Moravskoslezský kraj a Ostrava k nim patří,“ podotkl Chmelař. Celorepubliková snaha v čerpání financí podle něj ovšem bude směřovat „k betonu“, tedy například do výstavby silnic, a bude podceňovat programy, které se týkají investic „do lidí“. „Návrh Komise ovšem rozhodně není tesaný do kamene a pokud budeme jasně vědět, co chceme, tak to můžeme i prosadit,“ uvedl tajemník.

Diskutující se shodli na tom, že dopad investic „do lidí“ není na první pohled tak dobře viditelný, přesto stojí v dlouhodobějším horizontu zato. „Silně si za tím stojím a jsem rád, že jsme tady ve shodě, že investice opravdu nejsou žádná třešinka, ale naopak mohou nastartovat pozitivní změny,“ řekl primátor Macura.

„My samozřejmě peníze na infrastrukturu potřebujeme také, ale situace se zde za poslední roky velice zlepšila a evropské zdroje na údržbu silnic mi přijdou jako nevhodné. Na to jsou spíše národní zdroje,“ podotkl hejtman.

Zleva: primátor Ostravy Tomáš Macura (ANO) a Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák (ANO) (© archiv EURACTIV.cz)

Nutnost být přímo u zdroje

S příchodem většího objemu centrálně řízených programů vzniká také potřeba přímého zastoupení „u zdroje“, tedy v Bruselu. Moravskoslezský kraj tam v minulosti své zástupce měl, v rámci úsporných opatření však jejich pozice zrušil.

„Situace se mění v rámci uhelné platformy, díky které opět vzniká možnost přímého kontaktu s Bruselem,“ podotkl Vondrák. České zájmy nejen v kohezní politice ovšem v Bruselu hájí primárně Ministerstvo pro místní rozvoj.

Právě od Dagmar Vránové z Ministerstva pro místní rozvoj zazněl na debatě návrh na vytvoření centrálně řízené podpory, která by krajům pomáhala s hledáním partnerů, přípravou projektů nebo by je informovala o možnostech financování z centrálních evropských programů. Petru Zahradníkovi by toto řešení přišlo rozumné. „Nějaký ,one stop shop‘ na centrální úrovni se systémem a s vodítkem, jak na zdroje dosáhnout, dokonce včetně nějaké permanentní prezentace v Bruselu, mi osobně připadá jako velmi dobrý krok,“ podpořil nápad ekonom.

Ivo Vondrák by se podle svých slov i vzhledem ke zkušenostem s českým centrálním rozhodováním raději vrátil k vlastnímu zastoupení. „Nevím, jestli nám v tomto může být nápomocná Praha. Nic proti Ministerstvu pro místní rozvoj, ale odpracovat si to musí náš tým. Musíme otevřít linku Ostrava–Brusel,“ podělil se o svou představu hejtman.

Uvítal by ovšem rozumný metodický nástroj, který by kraji dopomohl k úspěchu v soutěži o unijní prostředky. Žádný takový však podle něj zatím neexistuje. „Otázkou bude, jakým způsobem budeme o finance žádat. Budeme na to muset vyhradit prostředky a mít někoho, kdo bude ,bydlet‘ v Bruselu,“ vysvětlil Vondrák.

Tomáš Macura se prý vlastnímu zastoupení při EU dříve bránil. „Čím dál víc si říkám, jestli jsem se nemýlil. Primátor Katovic se velice divil, když jsem mu říkal, že v Bruselu jako Ostrava nebo region nemáme žádné své zástupce. Právě u Katovic ten posun za poslední roky všichni vidíme,“ podotkl Macura.

Aleš Chmelař navrhl střední cestu. Podle tajemníka by dávalo smysl vytvořit společné zastoupení například pro tři kraje, které mají podobné priority a mohly by sdílet informace. Efektivita by se tak podle něj mohla zvýšit.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Dotace vs. finanční nástroje

Řešením problému se snižováním dotací by do budoucna mohlo být větší využívání tzv. finančních nástrojů, a to jak na evropské, tak na národní úrovni. Centrálně řízené programy, na které Komise klade v novém návrhu rozpočtu důraz, totiž v daleko větší míře než operační programy financované z kohezní politiky finanční nástroje využívají.

Podle Vondráka musí v kraji dojít k postupnému „přerodu“ směrem od dotací k finančním nástrojům. „To prolnutí musí nastat, čím dříve, tím lépe. O tom není sporu. Jak se budou snižovat dotační prostředky, musí se zvyšovat využívání finančních nástrojů,“ plánoval hejtman. Na národní úrovni je v současné době v jednání vytvoření finančního nástroje pro ostravskou aglomeraci, který by sloužil pro malé a střední podnikatele a jako podpora pro vytváření infrastruktury.

Petr Zahradník popsal program Invest EU, který má za úkol centralizovat všechny finanční nástroje, které existují na úrovni Evropské unie. „Je to pokračování Junckerova plánu. Tím hlavním smyslem Invest EU je mobilizovat soukromé investice. Dobré zmínit je také oblasti, které myslím plně vyhovují Moravskoslezskému kraji. První oblast je infrastruktura, druhá je rozvoj malého a středního podnikání, třetí oblast je vývoj, výzkum, inovace a čtvrtá oblast je sociální podnikání,“ vyjmenoval Zahradník.

Z existujících evropských projektů využívají města v Moravskoslezském kraji program nazvaný JESSICA (Joint European Support for Sustainable Investment in City Areas). Jde o finanční nástroj podporovaný Evropskou komisí, který umožňuje návratné financování ziskových projektů v městských oblastech.

Debata „Budoucnost rozpočtu EU po roce 2020 pohledem Moravskoslezského kraje“ v Ostravě 22. 10. 2018 (© archiv EURACTIV.cz)