Unijní fondy se po roce 2020 sníží, budou sledovat nové cíle a řídit by se měly jednoduššími pravidly. Česko má získat o čtvrtinu méně peněz

[@ Shutterstock/RomanR]

Komise dnes diskutovala s europoslanci své představy budoucí kohezní politiky. Navrhuje nižší rozpočet, méně byrokracie i nové podmínky pro rozdělování fondů.

Na politiku koheze bude v budoucím rozpočtu vyčleněno 373 miliard eur, které mají jít na inovace, podporu malých firem, digitální technologie, modernizaci průmyslu nebo oběhové hospodářství. Měla by se snížit jejich administrativa. Budou se přidělovat podle sociální, ekonomické i environmentální situace regionů. Europoslanci sice kritizují nižší závazky rozpočtu EU, ale oceňují propojenost fondů se zásadami právního státu. ČR by měla z unijní kasy na kohezní politiku získat 17,8 miliard eur.

O návrhu víceletého finančního rámce na roky 2021 až 2027, který na začátku května předložila Evropská komise (EK), dnes na plenárním zasedání ve Štrasburku debatovali poslanci Evropského parlamentu.

Zatímco Komise, kterou zastupoval eurokomisař pro rozpočet Günther Oettinger, trvá na závazcích zhruba 1,1 procenta hrubého národního důchodu (HND), europoslanci by chtěli, aby závazky dosáhly 1,3 procenta. Řada z nich kritizovala také plánované škrty v politice soudržnosti, ocenili ale snahu o propojení unijních fondů s dodržováním zásad právního státu.

Fondy jsou úspěšné, ale ne bezedné

Komisař Oettinger v úvodu rozpravy přiznal, že je mu jasné, že se návrhem rozpočtu nemůže zavděčit všem. Pro některé jsou podle něj škrty příliš malé, pro jiné zase příliš velké.

Škrty v oblasti politiky soudržnosti a zemědělské politiky ale Oettinger označil za potřebné i spravedlivé.

„Kohezní politika dokázala, že je úspěšná,“ řekl eurokomisař. Poukázal na některé země střední a východní Evropy, které podle něj díky kohezním fondům zvýšily svou konkurenceschopnost i hospodářský výkon, a v dalším období tak už podle něj nebudou potřebovat tolik peněz z kohezních fondů jako v minulosti.

Letáčková: Jak Česko aktuálně čerpá evropské fondy? Více >>>>

Europoslance Oettinger vyzval, aby navzdory odchodu Británie z Evropské unie ukázali, že je EU akceschopná, a přispěli k přijetí návrhu. Takzvaný brexit, tedy vystoupení Británie z EU, vnesl do plánování finančního rámce na roky 2021 až 2027 náročné úkoly.

Návrh budoucího rozpočtu zvyšuje členské příspěvky a snižuje fondy

Evropská komise 2. května navrhla na léta 2021 až 2027, tedy na období po brexitu, rozpočet 1,135 bilionu eur (29,3 bilionu Kč) v závazcích, což je asi 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství.

Návrh prvního dlouhodobého rozpočtu bloku po britském odchodu má podle Komise nejen co nejlépe udržet stávající politiky EU, včetně právě koheze, ale také reagovat na „nové výzvy“ jako je bezpečnost či migrační problematika.

Plán, který počítá s vyššími příspěvky 27 států, mírně ubírá ve strukturálních fondech a v zemědělské politice, které dnes představují 70 % výdajů rozpočtu. Přidává ale peníze právě do oblastí jako je bezpečnost, obrana či řešení migrační problematiky. Komise chce také možnost přístupu k evropským penězům spojit s kvalitou právního státu v přijímajících zemích.

Země V4 jsou připraveny jednat o navázání fondů na zásadu právního státu. Více >>>>

Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech bude Evropská komise podle Oettingera představovat postupně do 14. června. Dnes začala s nejvíce kritizovanou kapitolou kohezní politiky.

Jak bude vypadat budoucí kohezní politika?

Celková částka vyčleněná v budoucím víceletém rozpočtu Unie na politiku soudržnosti je 373 miliard eur (přes 9,5 bilionu Kč) v závazcích. Převážná část investic z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti má být podle záměru EK určena na inovace, podporu malých firem, digitální technologie a modernizaci průmyslu. Podpořit by měla také přechod na nízkouhlíkovou a oběhovou ekonomiku a boj proti klimatickým změnám.

Komise navrhuje méně složitá pravidla, méně byrokracie a mírnější kontrolní postupy pro podniky a podnikatele čerpající podporu z EU. Na všech sedm fondů, realizovaných v partnerství se členskými zeměmi, se bude například vztahovat jedna sada předpisů.

Infografika: Jak fungují fondy EU v Česku? Více >>>>

Místopředseda Komise pro pracovní místa, růst, investice a konkurenceschopnost Jyrki Katainen dnes novinářům připomněl, že peníze z fondů jen spolufinancují investiční projekty.

„V některých případech to přitáhne soukromé prostředky, jinde veřejné peníze. Dopad tedy bude vyšší než jen částky alokované z evropského rozpočtu,“ upozornil.

Jiná pravidla pro čerpání unijních fondů

Základem pro přidělování peněz z fondů soudržnosti bude dál výpočet založený převážně na hrubém domácím produktu na obyvatele, nově ale zahrne také kritéria míry nezaměstnanosti mladých lidí, nízké úrovně vzdělání, změn klimatu a přijímání a integrace migrantů. Cílem je podle Komise co nejlépe zohlednit sociální a ekonomickou situaci jednotlivých regionů.

Návrh Komise, o němž nyní začnou jednat členské země a europarlament, počítá také s jistou „záchrannou sítí“, která má zabránit příliš prudkým změnám v přídělech určených členským státům. Směrem dolů je to snížení nejvíce o 24 procent proti stávajícímu finančnímu období, polepšit si proti nynější podobě fondů země podle návrhu budou moci nejvíce o osm procent.

Nová podoba výpočtů spolu se solidním ekonomickým výkonem a nízkou nezaměstnanost třeba v České republice mají za důsledek, že státy jako Česko, Polsko či Maďarsko získají v příštím víceletém finančním rámci méně než kolik mají v tom nynějším. Polsko však zůstane největším příjemcem. Více naopak získají například Itálie, Řecko či Španělsko.

ČR získala z evropské kasy o 55,4 miliardy více, než do ní odvedla. Více >>>>

Komisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová dnes před novináři odmítla tento přesun interpretovat jako snahu Komise trestat východoevropské země, které nesdílejí pohled Bruselu na řešení migrační problematiky. Zatížení regionu migrací má podle ní na celkový výpočet alokace jen malý vliv.

„Je to pomoc a pobídka pro regiony, které migranty přijímají. Je to reakce na situaci, která dříve nebyla,“ poznamenala.

Kritika europoslanců

Řada poslanců návrh Komise dnes kritizovala.

Zástupce nejsilnější parlamentní frakce Evropské lidové strany například trval na tom, aby se dál jednalo o parlamentním návrhu, který počítá se závazky 1,3 procenta HND.

Zástupce frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) kritizoval především podle něj nespravedlivé krácení kohezních fondů pro země východní části Unie.

Liberálové z frakce ALDE by rádi přidali peníze například na program Erasmus+, ale i na ochranu společné hranice EU.

Niedermayer: Je úspěch kohezní politiky, pokud země – i za přispění kohezní politiky – zrychlily svůj ekonomický růst a začaly dohánět ostatní.

Český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP09), místopředseda hospodářského a měnového výboru EP, v rozhovoru s ČTK uvedl, že plán Komise snížit dotace z kohezních fondů regionům, kterým se lépe daří, považuje za logický.

„Je úspěch kohezní politiky, pokud ty země – i za přispění kohezní politiky – zrychlily svůj ekonomický růst a začaly dohánět ostatní,“ řekl a dodal, že by se čistým plátcům jen těžko zdůvodňovalo, „aby za těchto okolností posílaly svoje miliony eur zemím, kterým se ekonomicky daří lépe“.

Přivítal by nicméně, kdyby Evropská komise regionům, kterým se daří, dotace z fondu soudržnosti nebrala zcela, jen jejich přísun utlumila.

„I když ty peníze klesnou, tak stále přínos pro ekonomiku může být úplně zásadní,“ dodal.

Za milník dnes označila předsedkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu Ingeborg Grässleová fakt, že Evropská komise navrhuje speciálním mechanismem posílit propojení mezi unijními penězi a dodržováním zásad právního státu.

Jak si povede do budoucna Česko?

Česká republika bude moci z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti v příštím finančním období 2021-2027 získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard Kč) v cenách roku 2018.

Česko, které má v rámci Evropské unie dobrý ekonomický výkon a velmi nízkou nezaměstnanost, tak sice podle představ Komise zůstane příjemcem evropských peněz z fondů určených na podporu chudších a zaostalejších regionů, obdrží ale asi o čtvrtinu méně než ve stávajícím finančním období. V tom je pro ni vyčleněno bezmála 24 miliard eur.

Jourová: Návrh budoucího rozpočtu EU odráží priority Česka. Více >>>>

Dnes oznámené návrhy nových fondů nejsou jediné, z nichž bude moci ČR a další země čerpat. Komise v příštích dnech zveřejnění svou představu budoucí podoby dalších fondů. V pátek také přijde s konkrétními detaily společné zemědělské politiky, která je pro Česko rovněž významná.

Nové cíle fondů

Pět základních cílů dnes Evropskou komisí představené nové podoby politiky soudržnosti po roce 2020:

1) inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků;

2) zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu;

3) propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím;

4) sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči;

5) Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU.