Unii ohledně rozpočtu tlačí čas. Parlament trvá na vyšších příjmech z vlastních zdrojů

© Pixabay

Na jednom se Evropská komise, Rada i Evropský parlament shodnou – čas na dohodu o novém dlouhodobém rozpočtu se velice rychle krátí. Nejintenzivnější debata probíhá o nových vlastních zdrojích EU, především o dani z finančních transakcí.

V pondělí (5. října) se zástupci Evropského parlamentu, Rady EU a Komise sešli už k šestému kolu trojstranných jednání o podobě víceletého finančního rámce (VFR) pro roky 2021-2027, který se kvůli pandemii výrazně proměnil. Ani tentokrát nedošlo k žádnému významnému pokroku, času už přitom moc nezbývá.

Dohoda představuje základní podmínku pro mnoho dalších vyjednávání, například ohledně rozpočtu pro rok 2021. Rada k němu přijala pozici v září.

„Rozpočet na rok 2021 pomůže EU řešit škody způsobené pandemií COVID-19, která hluboce zasáhla naše společnosti a ekonomiky. Postoj Rady je plně v souladu s prioritami, na nichž se dohodli vedoucí představitelé EU v červenci pro příští víceletý finanční rámec. Poskytuje vhodné prostředky na podporu udržitelného oživení, jakož i ekologické a digitální transformace EU,“ prohlásil německý ministr financí Olaf Scholz, jehož země nyní Radě předsedá.

Pozici Rady přišla europoslancům v pondělí za německé předsednictví představit Bettina Hagedornová z ministerstva financí. „Rada bude jako vždy prosazovat odpovědnost a rozpočtovou disciplínu. Jak ukazuje aktuální pandemie, je tento postup důležitější než kdy jindy,“ řekla s tím, že v rozpočtu musí být k dispozici dostatečný manévrovací prostor, kdyby přišly nějaké neočekávatelné výzvy.

Parlament by měl na postoj Rady oficiálně zareagovat v týdnu po 9. listopadu. Pokud se budou jejich pozice lišit, začne 17. listopadu třítýdenní „dohodovací období“. Z reakcí europoslanců je zřejmé, že zasedání tzv. dohodovacího výboru, kde se intenzivně jedná o kompromisech, bude skutečně zapotřebí.

„Vy všichni víte, že nemůžeme váš návrh rozpočtu akceptovat, nemůžeme akceptovat škrty v oblasti zdravotnictví, zaměstnanosti, výzkumu a klimatu, které Rada provedla,“ upozornil za Evropský parlament francouzský europoslanec a zpravodaj návrhu rozpočtu na rok 2021 Pierre Larrouturou (S&D).

Listopad bude skutečně intenzivní. Jak v debatě na europarlamentním plénu připomněl rakouský eurokomisař pro rozpočet a správu Johannes Hahn, letos neexistuje v jednání žádný manévrovací prostor. Na druhý návrh rozpočtu pro příští rok nebude čas, dohodovací výbor musí od 17. listopadu do 7. prosince nalézt kompromis, jinak EU začne rok 2021 bez rozpočtu.

Společné zadlužení EU může být modelem pro budoucnost, zásadní je však vyřešit vlastní zdroje rozpočtu

Evropská komise má ambiciózní ekonomické plány, trochu však zapomíná na to, že k nim potřebuje souhlas členských států. Klíčová je především shoda na nových zdrojích rozpočtu, které poslouží ke splacení společně vypůjčených peněz.

Vlastní zdroje klíčem

Parlament trvá na tom, aby EU ve víceletém rozpočtu opětovně navýšila prostředky na 15 klíčových programů, včetně Horizontu Evropa, Erasmu+ a EU4Health. Europoslanci žádají daleko vyšší objem fondu spravedlivé transformace pro postižené regiony, který se má podle nich stát klíčovou součástí unijní politiky soudržnosti.

Škrty nebudou zapotřebí, pokud bude EU ambicióznější ve svých příjmech, tvrdí většina europoslanců. Jedinou možnost podle Larrouturoua představují nové vlastní zdroje společného rozpočtu. „Rada již přistoupila na daň z [nerecyklovaných] plastů, což je vynikající, jedná se o 7 miliard ročně. Digitální daň je skvělý nápad, ale nejde o příliš vysoký objem,“ poznamenal europoslanec.

„Chci ale poukázat na daň z finančních transakcí. Byla to už Komise [José Manuela] Barrosa, která tento návrh přednesla, v tuto chvíli je vše připraveno. (…) Daň z finančních transakcí nám může přinést 50 miliard navíc,“ upozornil Larrouturou a dodal, že bez tohoto navýšení prostředků Parlament s rozpočtem souhlasit nehodlá.

Europoslanec argumentoval tím, že pokud by EU se zavedením této daně čekala až na tok 2024, země se dostanou do recese, a obnova po pandemii bude ještě daleko složitější. Zmíněné zdanění prý umožní navýšit rozpočtový strop už na rok 2021 a zaměřit se na zmíněné priority. Larrouturou zároveň připomněl, že dospět k dohodě v otázce zdanění finančních transakcí má mezi svými cíli i německé předsednictví.

Čas se ztenčuje i z toho důvodu, že nové vlastní zdroje unijního rozpočtu si vyžadují ratifikaci ve členských státech. Parlament si svou část „práce“ odbyl už v září a nyní tlačí na členské státy, aby stanovily závazný harmonogram ratifikačního procesu.

Nové společné zdroje mají mimo jiné zajistit, že EU dokáže splatit 750 miliard euro, které si kvůli obnově po pandemii společně půjčí na finančních trzích.

Náročnost vyjednávání ukazují i další požadavky europoslanců – vedle vlastních zdrojů velmi tlačí také na propojení čerpání z rozpočtu s dodržováním principů právního státu. „Chceme efektivní mechanismus, který ochrání právní stát, chceme sankce. Musí existovat systém, který můžeme skutečně aktivovat, i když nebude v Radě jednomyslnost,“ uvedla Valérie Hayerová (Renew Europe) z rozpočtového výboru.

EP podle Hayerové neuzavře vyjednávání o rozpočtu a zdrojích, pokud nedojde k pokroku v otázce právního státu. Rada souhlasila, že zmíněný mechanismus skutečně vznikne, podle europoslanců však nebude v předložené podobě prakticky využitelný.

Kdo nebude dodržovat principy právního státu, nesmí čerpat evropské fondy, volají europoslanci

Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.