Unie rýsuje nový Marshallův plán. Klíčovou roli má hrát „Green Deal“, který ale český premiér odmítá

© European Union, 2020

Evropská ekonomika upadá po sedmi letech růstu do recese. Jak ji postavit zpět na nohy? Evropská unie představila návrh plánu, který se ale České republice zřejmě zamlouvat nebude.

Členské země EU vyzvaly Evropskou komisi k vytvoření „Marshallova plánu“. Jak konkrétně by měl plán obnovy vypadat je předmětem náročných jednání. Představy členských zemí se totiž ne vždy shodují.

Předsedové vlád zemí EU budou o obnově evropské ekonomiky jednat již ve čtvrtek 23. dubna. Šéf Evropské rady Charles Michel proto v úterý večer vyslal první „vlaštovku“, která bude sloužit jako výchozí bod čtvrtečního jednání. V dokumentu označeném jako „Roadmap for recovery“ vytyčil několik výchozích bodů.

Klíčovou roli v restartu evropské ekonomiky má sehrát návrat k plně funkčnímu jednotnému vnitřnímu trhu. „Musíme obnovit přerušené hodnotové a dodavatelské řetězce,“ uvádí dokument. Hned v další větě přitom zdůrazňuje, že obnova evropské ekonomiky musí být v souladu s prioritami, na kterých se evropští lídři dohodli již na předchozím summitu.

„Evropská unie potřebuje k obnově a modernizace ekonomiky investiční pobídku připomínající Marshallův plán,“ zdůrazňuje stručný dokument, na který má v blízké době navázat podrobný akční plán.

Investice by měly směřovat do již dříve stanovených cílů – tedy do zelené a digitální transformace a oběhové ekonomiky. Nemělo by se však  zapomenout ani na kohezní a zemědělskou politiku. Základní strategií by v tomto ohledu měla být Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal).

K zelené transformaci vyzvali premiéři zemí EU již na konci března. Mezi nimi byl i český premiér Andrej Babiš, který přitom v médiích několikrát zopakoval, že EU by měla na Green Deal zapomenout. Uvedl to například minulý týden ve vysílání České televize.

Ochrana klimatu musí být součástí plánu pro zotavení evropské ekonomiky, shodují se premiéři EU

Pandemie koronaviru zasadí evropské ekonomice těžkou ránu. Premiéři a prezidenti členských zemí EU proto vyzvali Evropskou komisi, aby přišla s komplexním plánem pro její zotavení. Zdůraznili přitom, že ani koronavirová krize by neměla Unii odradit od ochrany klimatu.

Zelená obnova evropské ekonomiky opřená právě o Green Deal mezitím získala otevřenou podporu od většiny členských zemí EU. Výzvu podepsalo již sedmnáct států včetně Slovenska, Itálie, Španělska, Rakouska nebo Německa.

K výzvě členských států se následně přidala i skupina poslanců Evropského parlamentu a zástupci evropských firem a organizací. Mezi signatáři jsou i generální ředitelé velkých společností, jako je Ikea, H&M, Unilever, Danone, Volvo či E.ON.

Česká vláda zelenou výzvu zatím nekomentovala. Příležitost k oficiální podpoře nebo k zamítnutí Green Dealu jako strategie obnovy evropské ekonomiky bude mít premiér Babiš na čtvrtečním videosummitu.

Obnova evropské ekonomiky se musí ubírat „zeleným“ směrem, volá skupina států i europoslanců

V Evropě sílí hlasy, které podporují prosazování Zelené dohody pro Evropu, a to navzdory současné krizi. Jsou mezi nimi i ředitelé velkých společností. 

Posun v nekonečných debatách o dlouhodobém rozpočtu

Pro vytvoření komplexního plánu obnovy evropské ekonomiky je nezbytná dohoda na novém dlouhodobém rozpočtu EU pro období 2021-2027. Tzv. víceletý finanční rámec je již několik měsíců kamenem úrazu.

Zatímco dosud se země přely zejména o výši kohezních a zemědělských fondů, nyní do již tak náročných vyjednávání vstoupila právě pandemie koronaviru.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila, že kvůli pandemii jsou škrty v kohezní politice EU nemyslitelné. To by se mohlo zamlouvat české vládě, která byla jedním z nejhlasitějších bojovníků proti omezení kohezních peněz.

Podoba budoucího rozpočtu však nezávisí na názoru Komise, ale na dohodě členských zemí. Zda se koronavirová krize projevila i na názorech zemí, jako je Nizozemsko a Rakousko, které prosazovaly škrty v kohezní politice, by mohl rovněž odhalit čtvrteční videosummit. Právě víceletý finanční rámec totiž bude jedním z témat a Michel již opakovaně vyzval předsedy zemí k co nejrychlejší dohodě.

Michelův úterní dokument pak apeluje na potřebu zajištění evropské soběstačnosti ve strategických sektorech, včetně toho zdravotnického. S tím souhlasí i zástupci českých podnikatelů a ministerstvo průmyslu a obchodu. Vyplývá to z online debaty, kterou nedávno uspořádal server EURACTIV.cz. Český ministr zahraničí Tomáš Petříček navíc v nedělních Otázkách Václava Moravce zdůraznil, že EU musí jednoznačně snížit svou závislost na dovozu léků z Číny.

EU musí snížit svou závislost na dovozu léků z Číny, shodují se Jourová, Petříček a Vondra

Evropská unie musí snížit svou závislost na dovozu léků z Číny, kterou odhalila pandemie koronaviru. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli eurokomisařka Věra Jourová, ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) a europoslanec Alexandr Vondra (ODS).

Zadlužit, nebo zadlužit?

Zatímco na potřebě soběstačnosti se Evropa zřejmě shodne, ostrá debata se povede o samotném financování Marshallova plánu. Itálie, Španělsko, Francie a další masivně postižené země požadují vytvoření společných unijních dluhopisů, tzv. koronabondů. Výnosy z nich by mohly směřovat do zvláštního záchranného fondu, který by pak  členským zemím v nouzi poskytoval úvěry nebo přímé granty.

Jak dnes informovala ČTK, jižní země požadují přímou podporu ve formě grantů. To ale odmítá Německo s Nizozemskem, podle kterých by se mělo jednat o úvěry.

Fond by mohl čerpat finance také z nových vlastních zdrojů rozpočtu EU. S takovým návrhem dnes přišla evropská frakce socialistů a demokratů (S&D), která k tomu vyzvala i členské státy. Například Česká republika ale s vytvářením nových zdrojů unijního rozpočtu již dříve nesouhlasila. Mezi nové zdroje by podle návrhů mohla patřit digitální nebo uhlíková daň.

The Capitals: Budoucí rozpočet EU potřebuje nové vlastní zdroje, tvrdí evropští socialisté

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí.