Zemědělská politika EU nemá podle Evropského účetního dvora dostatečně účinná opatření, která by odrazovala farmáře od používání pesticidů na ochranu rostlin, a naopak je povzbuzovala k nákupu nechemických nebo jiných alternativních metod.
Intenzivní zemědělství má v posledních desetiletích na svědomí úbytek řady rostlinných a živočišných druhů z přírody a venkovské krajiny. Jedním z hlavních důvodů je slabá kontrola používání agrochemických postřiků včetně pesticidů.
„Pesticidy jsou příčinou znečištění a mají přímý účinek zejména na stav biodiverzity, vodních útvarů a půdy,“ uvádí zpráva Evropské komise z roku 2017.
Přestože jsou unijní předpisy o pesticidech nejpřísnější na světě, podle nejnovější zvláštní zprávy Evropského účetního dvora se EU stále nedaří dostatečně snižovat rizika, která z jejich používání plynou pro přírodu i lidské zdraví.
EU má podle auditorů problémy nejen s monitorováním pesticidů, ale i kontrolou farmářů, aby takové prostředky používali co nejméně, případně je nahradili biologickými metodami pro hubení škůdců.
Jak se brání EU?
Pesticidy jsou v zemědělství používány na ochranu plodin před nemocemi a škůdci – hlavně hmyzem, plevelem a hlodavci. K tomu napomáhá tzv. aktivní složka obsažená v pesticidech.
V EU se každoročně prodá víc jak 350 tisíc tun této aktivní složky. V Česku podle dat Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského poklesla v roce 2018 poprvé za poslední čtyři roky rostoucího trendu spotřeba přípravků na ochranu rostlin (POR) a pomocných prostředků (PP) a spotřeba účinných látek obsažených v POR a PP o 1 tisíc tun na 11 711 tun. Největší složku přitom dlouhodobě představují herbicidy (více než 5 504 tun), které pomáhají s odplevelením.
Na Slovensku je tomu naopak. Podle dat Statistického úřadu SR spotřeba pesticidů každoročně roste. Rok 2018 byl přitom rekordní – prodal se totiž doposud největší objem, a to 5 403 tun. Tak jako v Česku se i zde nejvíce využívají herbicidy (více než 2 60 tun).
Až 92 procent pesticidů tvoří POR. Jejich používání reguluje směrnice z roku 2009, jejímž cílem je dosáhnout v Unii udržitelného používání pesticidů. Jejím klíčovým prvkem je tzv. Integrovaná ochrana proti škůdcům, která zahrnuje osm preventivních zásad. Ty vedou zemědělce k tomu, aby používali pesticidy co nejméně.
Zaměřuje se zejména na prevenci proti škůdcům a na šetrné agrární postupy, jako například střídání plodin nebo výběr semen odolných proti škůdcům. Základní myšlenkou je, aby farmáři využívali pesticidy jen v nejnutnějších případech, když všechny ostatní možnosti obrany proti škůdcům selžou.
Přístup pesticidů na trh však podléhá vícerým regulacím. Povolení pro POR sice vydávají členské státy, účinné látky obsažené v pesticidech ale ještě předtím schvaluje Komise.
Proč je to problém?
V minulosti byl tento postup několikrát kritizován, zejména v souvislosti s udělováním licencí pro herbicid glyfosát, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny označuje za karcinogenní.
Evropští ochranáři zároveň dlouhodobě upozorňují na negativní důsledky využívání pesticidů. Nebezpečné látky totiž následně pronikají do vody a půdy a stopy po nich se mohou nacházet i v potravinách, čímž jsou nebezpečné i pro lidské zdraví.
Dalším problémem je, že pesticidy kromě škůdců zabíjejí i další organismy. Audit odkazuje na vědeckou studii z roku 2011, která potvrdila negativní dopady pesticidů na biodiverzitu.
„I přes dlouhodobý zákaz škodlivých pesticidů v EU můžeme konstatovat, že negativní dopady pesticidů na rostlinné a živočišné druhy přetrvávají. Zároveň se snižují i možnosti na používání biologické ochrany před škůdci,“ tvrdí vědci.
Pokuty nefungují
Hlavním cílem auditu bylo zjistit, zda se Evropské unii daří snižovat rizika spojená s používáním pesticidů. Toto rozhodnutí odůvodňuje zvýšeným zájmem veřejnosti o skutečné dopady agrochemických postupů.
V první řadě auditoři zkoumali, jak EU motivuje členské státy, aby snižovaly svou závislost na prostředcích na ochranu rostlin. Podívali se proto na národní akční plány na dosažení udržitelného využívání pesticidů, které musí povinně vypracovat každý členský stát. Slovensko, stejně jako Česko, předložilo tento dokument v roce 2012. Zatímco v Česku byl akční plán aktualizován v roce 2018 na období do roku 2022, slovenské ministerstvo zemědělství na tom v současné době teprve pracuje.
Každá země musí ve svém plánu uvést postup, jak přesvědčit zemědělce, aby se řídili zásadami integrované ochrany proti škůdcům. Podle auditorů to většina států EU ve svých plánech nemá.
Na druhou stranu kontroloři tvrdí, že většina farmářů, které oslovili, zná zásady používání pesticidů. Dodávají ale zároveň, že členské státy neví, kolik je ve skutečnosti těch, kteří tato pravidla v praxi opravdu dodržují. „Posuzování souladu vyžaduje odborné znalosti a je náročné, protože závisí na konkrétní plodině, typu půdy, velikosti zemědělského podniku a vnějších faktorech, jako je počasí a druh škůdců,“ píše se v auditorské zprávě.
Auditoři si rovněž všimli, že nefunkční je také sankční systém, který musely stanovit členské státy pro případ porušení pravidel pro POR. Dodržování zásad tak buď není vůbec kontrolované, nebo se farmáři i při porušení pravidel vyhýbají pokutám.
Agrární politika EU neodrazuje farmáře od pesticidů
Audit se zaměřil i na společnou zemědělskou politiku EU (SZP) a její roli v omezování používání pesticidů. Státy EU mají k dispozici několik opatření, kterými mohou farmářům pomoci s šetrným využíváním POR – například cílené poradenství.
Co se týče dotací, v současném programovém období platí systém plateb na ekologická opatření, tzv. greening. Zemědělci v rámci něho musí vyčlenit alespoň 5 procent orné půdy na tzv. plochy využívané v ekologickém zájmu, kde mj. není povoleno využívat POR. V praxi má ale tento systém své limity v ochraně životního prostředí a klimatu, na což evropští auditoři přišli ve své zvláštní zprávě z roku 2017.
„Navzdory podporování udržitelných zemědělských postupů stále existuje jen několik málo opatření, které by odrazovaly farmáře od používání „standardních“ přípravků na ochranu rostlin a raději je povzbudily k nechemickým nebo alternativním metodám,“ upozornili auditoři.
V návrhu nové SZP pro období po roce 2020 chce Evropská komise začlenit zásady pro POR do povinných požadavků (tzv. kondicionalita) pro zemědělce. Jejich nesplnění ale i nadále nebude mít vliv na přístup k přímým platbám. Farmářům tak bude v nejhorším případě hrozit „jen“ pokuta. Autoři auditní zprávy proto radí, aby Komise zlepšila prosazování enviromentálních pravidel.
Netransparentní monitoring
Účetní dvůr se rovněž zabýval tím, zda Komise nebo členské státy kontrolují rizika a vliv používání pesticidů na životní prostředí.
Monitorování pesticidů však komplikuje několik problémů. Jedním z nich je, že členské státy kontrolují jen některé látky ve vodě, a nikoliv i v půdě. Národní orgány také sice sbírají statistiky o prodeji pesticidů, které každých pět let posílají Eurostatu, ale ten je v souhrnné podobě nezveřejňuje. Členské státy si navíc samy vybírají, které plodiny budou sledovat, což brání Eurostatu v porovnávání nasbíraných dat.
„Dostupnost většího množství sledovaných údajů by pomohla při zacílení opatření na řešení vlivu používání POR na životní prostředí,“ uvádí audit.
Jak dále ukazuje kontrolní zpráva, směrnice jasně nedefinuje, co znamená „udržitelné používání“ pesticidů a nestanovuje ani měřitelné cíle. Komise začala se systematickým sledováním rizik týkajících se používání přípravků na ochranu rostlin až v roce 2019 za pomoci dvou indikátorů. Ten první vyplývá ze statistik o prodeji účinných látek v POR. Druhý je pak založen na počtech nouzových autorizací vydaných státem poté, co dojde k samotnému napadení škůdci, které není možné vyřešit jiným přiměřeným způsobem.
K oběma indikátorům však auditoři mají výhrady. Argumentují, že samotné číslo neříká nic o rizicích, pokud neobsahuje také informaci, kdy, jak a kde se pesticidy používají.
„Ani jeden ukazatel neuvádí, do jaké míry je směrnice úspěšná v dosahování cílů EU v oblasti udržitelného využívání,“ vysvětlují autoři zprávy. Komise by proto podle nich měla indikátory vylepšit, nebo vypracovat úplně nové, které by zohledňovaly i způsob používání pesticidů.