Termín odevzdání národních plánů obnovy stihlo jen pět zemí

© Pixabay

Pouze pět zemí Evropské unie dosud odevzdalo Evropské komisi své plány na využití peněz z mimořádného fondu obnovy po koronavirové krizi. Unijní exekutiva přitom původně stanovila dnešek jako mezní termín pro jejich předání. Komise sice nyní zdůrazňuje, že dává přednost kvalitě plánů před jejich včasným odevzdáním, avšak pozdější doručení může zdržet první výplatu peněz původně plánovanou na léto.

Brusel bude peníze z balíku o celkovém objemu 672,5 miliardy eur (asi 17,5 bilionu Kč) přidělovat na základě Národních plánů obnovy. V těch mají členské země specifikovat, jak hodlají vyjít vstříc požadavkům na reformy a splnit mimo jiné povinný podíl peněz věnovaný na ekologické projekty či digitalizaci.

Plány zatím Komise dostala od největších členských zemí Německa a Francie, vedle nichž je odevzdalo předsednické Portugalsko, Slovensko a Řecko. Další země většinou uvádějí, že plány dokončují.

Česká vláda měla podle původních představ ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka plán projednat před koncem dubna a poté ihned zaslat Komisi, což nestihla. Česko by mohlo z fondu ve formě grantů dostat až 172 miliard Kč (s rezervou až 191 miliard), výhodně půjčit si pak bude moci dalších 405 miliard Kč.

Národní plán obnovy nabobtná o rezervu na 191 miliard korun

Vláda navýšila národní plán obnovy, který má být podkladem pro čerpání peněz z nového unijního fondu obnovy, o desetiprocentní rezervu na téměř 191 miliard korun. Učinila tak po konzultaci s Bruselem. Poslancům to řekl vicepremiér Karel Havlíček.

„Očekáváme, že další členské státy pošlou své plány v následujících týdnech,“ řekla dnes novinářům mluvčí Komise Marta Wieczoreková. Činitelé EK by chtěli mít plány pohromadě během května, což proti původním představám může až o měsíc zdržet výplatu prvních peněz.

Komise má dva měsíce na to, aby plány posoudila a závazně spojila s čerpáním peněz. Všechny členské země musí navíc ratifikovat zvýšení svých záruk za unijní rozpočet, jímž hodlá Komise ručit za půjčku, kterou si kvůli fondu vezme na finančních trzích. Tento proces se zkomplikoval například kvůli sporům v polské vládní koalici.

Teprve po splnění těchto podmínek mohou země čerpat první peníze. V rámci předfinancování jich mohou dostat až 13 procent ze všech přímých grantů. Z některých států se však již začaly ozývat obavy, že kvůli zdržením k nim doputují první peníze z fondu až na podzim.

To naznačil i eurokomisař pro rozpočet Johannes Hahn, podle něhož Komise může na trzích za nejvýhodnější úrok získat přibližně 15 miliard eur měsíčně. Zmíněných 13 procent z balíku grantů, které mají země dostat v první fázi, však činí asi 45 miliard eur. Komise je tedy bude mít celé k dispozici asi tři měsíce poté, co si začne půjčovat.

Brusel zatím nemá jasno v tom, kolik si celkem bude muset půjčit. Ze zmíněné celkové částky totiž tvoří přímé dotace 312,5 miliardy eur, zbylých 360 miliard připadá na úvěry. Zdaleka ne všechny členské země zatím projevily zájem o vyčerpání svého přídělu z půjček. To však mohou podle Komise učinit i v dalších měsících a letech.

V plánu obnovy mi chybí „tah na budoucí branku“, říká šéf české delegace ve Výboru regionů

Bez programu REACT-EU by si Pardubický kraj nemohl dovolit stavbu urgentních příjmů, říká v rozhovoru náměstek kraje Roman Línek. Konference o budoucnosti Evropy je podle něj velká příležitost bavit se o přenastavení kompetencí v rámci EU.