Summit „Přátel koheze“: Státy požadují více peněz na zemědělství a politiku soudržnosti

© vlada.cz

V Bratislavě proběhl summit „Přátel koheze“. Na jednání se sešli zástupci 16 chudších zemí EU. Výsledkem summitu je společné prohlášení, ve kterém státy uvádí, že nesouhlasí se snižováním peněz na kohezi a zemědělství a s nárůstem národního spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU.

Debata o podobě budoucího víceletého finančního rámce (VFR) nabírá na intenzitě. V květnu představila Evropská komise návrh VFR na období 2021-2027, který přinese řadu změn i pro Českou republiku. Nejzásadnější změnou je snížení finančních prostředků na politiku soudržnosti a společnou zemědělskou politiku.

Právě politika soudržnosti neboli kohezní politika, je pro ČR nejdůležitější kapitolou evropského rozpočtu. Objem finančních prostředků na kohezi poklesne o 24 %, dále dojde ke zvýšení národního podílu při financování projektů podpořených z unijních zdrojů a ke změně pravidla n+3 na n+2. V praxi to znamená, že bude nutné vyčerpat peníze na projekty už do dvou let, namísto stávajících tří let.

„Je nutno podotknout, že se jedná jen o návrh a Česká republika se bude ještě snažit dosáhnout úprav v míře spolufinancování,“ zdůraznila Tereza Hrtúsová z EU Office České spořitelny.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Česká republika není jediným členem EU, který s navrhovanými změnami nesouhlasí. Koncem listopadu proběhl v Bratislavě summit, na kterém se sešli zástupci 16 zemí EU, kteří mají na politiku soudržnosti podobný názor. Summit členských států skupiny Přátel koheze se uskutečnil z iniciativy předsedy vlády Slovenské republiky Petera Pellegriniho.

Slovenský premiér před jednáním prohlásil, že skupina Přátel koheze musí být v EU viditelnější a projevovat jednotu s cílem vyslat politický vzkaz na podporu společných zájmů.

Českou republiku zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO), který na summitu prosazoval navýšení finančních prostředků na kohezní politiku. „Jsem velmi rád, že slovenská strana tento summit zorganizovala. Pro nás je nepřijatelné, že by měla koheze klesnout. Zároveň jsme se dnes shodli, že kohezní politika by měla být pro členské státy flexibilnější,“ uvedl Babiš.

„Musíme to být my, kdo rozhoduje, kam peníze půjdou. Pro Česko jsou peníze z EU klíčové pro investice a zlepšování dopravní infrastruktury, proto o ně budeme v jednáních bojovat,“ dodal český premiér.

ČR na summitu v Bratislavě zastupovali premiér Andrej Babiš a ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Zdroj: vlada.cz

Jednání se zúčastnili i místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič, eurokomisař pro rozpočet a lidské zdroje Günther Oettinger a viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák. Na schůzce nechyběl ani zástupce Rumunska, které se ale k prohlášení nepřipojilo z důvodu nadcházejícího předsednictví v Radě EU.

„Vystoupení, které jsme tady slyšeli, zní jedním hlasem. Mají velmi kritický názor na návrh rozpočtu pro příští programové období. Tradiční pozice, které nás zajímají, koheze a zemědělství, klesají, pro nás je to nepřijatelné,“ řekl během summitu Babiš.

Vyjednávání budoucího víceletého rozpočtu EU je v očích Česka a Polska bojem za kohezní politiku

Žádné škrty v kohezních a zemědělských fondech, více flexibility a méně administrativy. Právě tak si Česká republika a Polsko představují budoucnost evropského rozpočtu.

Evropští státníci přijali společné prohlášení, ve kterém zdůraznili potřebu zajistit dostatečné financování kohezní a společné zemědělské politiky v příštím víceletém finančním rámci EU na období 2021-2027.

„Společné prohlášení bude základem pro jednání s Evropskou komisí o budoucnosti pravidel k čerpání evropských fondů. Ukazuje naši jednotu a sílu, s níž budeme i v budoucnu prosazovat společné cíle,“ uvedl slovenský vicepremiér pro investice a informatizaci Richard Raši.

„Shodli jsme se, že všichni chceme, aby EU byla silná, bezpečná a prosperující s dostatkem zdrojů na financování i tradičních politik, jako je politika soudržnosti, společná zemědělská politika, ale aby měla k dispozici i další zdroje na financování nových výzev, jako je bezpečnost, obrana, migrace nebo výrazná změna klimatických podmínek,“ sdělil Pellegrini na tiskové konferenci.

Účastníci summitu se shodli, že by politika soudržnosti a společná zemědělská politika měly být financované na úrovni minimálně současného rozpočtu na období 2014-2020. „Obě politiky musí být zjednodušené, efektivní a dostatečně flexibilní,“ uvedl slovenský předseda vlády.

Míra spolufinancování ze strany EU poklesne. Najdou se peníze ve státním rozpočtu nebo obecních kasách?

EU už po roce 2020 nebude financovat projekty z 85 procent, ale jen ze 70 a méně procent. Nahradit evropské fondy by mohl stát, obce nebo centrálně řízené komunitární programy. Česko je v tom ale skeptické.

Předmětem kritiky byl i návrh Komise, který počítá se zvýšením národního podílu spolufinancovaní projektů, na které státy dostávají peníze z evropských fondů. Spolufinancování by se mělo zvýšit ze současných 15 % na 30 až 60 % podle vyspělosti jednotlivých regionů.

„Za období 2014-2020 nás bude kofinancování stát 90 miliard a tento návrh komise na 2021-2017 za stejné období sedmi let by byl 200 miliard,“ uvedl Babiš.

Míra spolufinancování, pravidlo n+2 a další změny, které byly Komisí navrženy, budou ještě předmětem řádných diskuzí mezi členskými státy EU. „Šance na dosažení změny v návrhu k budoucí kohezní politice je rozhodně větší, pokud na ní panuje shoda mezi větším uskupením zemí,“ uvedla ekonomka Hrtúsová. „Rozhodující bude připravenost a předložení jasných pozic během vyjednávání,“ dodala.

České regiony odmítají dávat více peněz na výzkum a ekologii

Českou republiku a její regiony trápí také tematická koncentrace a nové politické cíle kohezní politiky. Na první dva cíle (inteligentnější Evropa a zelenější, bezuhlíková Evropa) by mělo jít 75 % všech prostředků z kohezní politiky.

„Zbylé cíle jsou pro nás velmi důležité. Je to doprava, sociální politika a Evropa blíže občanům (např. cestovní ruch) a na to všechno by mělo zbýt 25 % peněz, což my považujeme za velmi málo,“ prohlásil Zdeněk Semorád, náměstek pro řízení sekce evropských programů ministerstva pro místní rozvoj.

Unie chce dát evropským vědcům více peněz. Zájem Čechů je ale zatím nízký

Na výzkum a inovace půjde v příštím programovém období více finančních prostředků. Česká republika však v participaci na programu Horizon 2020 zaostává. Může za to složitost podávání žádosti i nedostatečná informovanost.

Podle Terezy Hrtúsové by požadavek použití 75 % alokace na první dva politické cíle byl i s ohledem na omezení podpory velkých podniků velmi obtížně splnitelný. „Změna navržené tematické koncentrace a umožnění větší flexibility je proto jednou z priorit České republiky, kterou chce s Evropskou komisí projednávat,“ uvedla ekonomka České spořitelny.

„V programovém období 2014-2020 je tematická koncentrace vázána na regiony. V období 2021-2027 je navrženo, aby byla podpora navázána na státy dle hrubého národního důchodu, což výrazně snižuje flexibilitu čerpání prostředků,“ upozornila.