Summit k rozpočtu EU: Dohoda premiérů nestačí. Klíčovými hráči jsou i europoslanci

© Shutterstock

Prezidenti a premiéři zemí EU se sjíždí do Bruselu, aby se zde dohodli na novém víceletém finančním rámci EU, tedy dlouhodobém unijním rozpočtu. Ten by měl začít fungovat již od příštího roku, pozice jednotlivých zemí k návrhu se ale zatím liší a do hry vstupuje i Evropský parlament.

Hlavní dělící linie vede mezi bohatšími státy, které jsou hlavními přispěvateli do rozpočtu EU, a chudšími zeměmi, které jsou naopak hlavními příjemci. Zatímco „bohatí“ chtějí investovat evropské peníze do unijních programů zaměřených například na vědu či digitalizaci, do ochrany životního prostředí či obrany, „chudí“ chtějí peníze zejména na rozvoj regionů či zemědělství.

The Capitals: Co si členské země myslí o návrhu dlouhodobého rozpočtu EU?

The Capitals přináší denní přehled zpráv z evropských metropolí. 

Otázkou také zůstává samotná výše rozpočtu. Aby si EU mohla dovolit financovat jak rozvoj regionů, tak i digitalizaci, musí mít na to dostatečný objem financí. S odchodem Velké Británie z EU se ale rozpočet ztenčí stejně jako ochota dosavadních přispěvatelů posílat do unijní kasy více peněz.

Další spornou oblastí jsou tzv. nové vlastní zdroje rozpočtu. Objem evropských financí by totiž mohl nabobtnat nejen z vyšších příspěvků členských zemí, ale i díky zavedení nových evropských daní, například daně z emisí uhlíku nebo z plastových odpadů.

S takovými novými zdroji ale česká vláda nesouhlasí a premiér Andrej Babiš navrhuje „najít“ peníze jinde. Nové peníze do rozpočtu by mohlo přinést například zrušení rabatů, tedy slev z příspěvků do rozpočtu. Rabaty totiž využívala nejen Velká Británie, ale také Rakousko, Dánsko, Německo, Nizozemí a Švédsko. A zatímco český premiér, ale i další premiéři tvrdí, že rabatům by mělo odzvonit, rakouský kancléř se nedávno nechal slyšet, že rabatů se jeho země nevzdá.

Michelův návrh potlesk nesklidil

Právě tato témata budou předmětem dnešního jednání předsedů vlád. Výchozím dokumentem je tzv. negobox nedávno zveřejněný předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Podle něj by měl mít rozpočet celkový objem 1,074 % unijního hrubého národního důchodu. Zavádí také větší flexibilitu v čerpání financí, naznačuje průběžné snižování rabatů a je více nakloněn „chudším“ členským zemím, než předchozí návrh zveřejněný finským předsednictvím.

Předseda Evropské rady Michel přišel s kompromisním návrhem dlouhodobého rozpočtu EU

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes přišel s návrhem víceletého rozpočtu Unie na roky 2021 až 2027, který má počítat s přesunem části peněz od bohatších zemí k méně vyspělým a umožnit větší pružnost v čerpání financí na kohezní politiku.

Čeští diplomaté označili Michelův návrh za krok vpřed, stále s ním však nejsou spokojeni. Andrej Babiš se posléze vyjádřil kritičtěji. „Mám pocit, že návrh rozpočtu jde na ruku těm bohatým státům, že není vyvážený,“ prohlásil včera premiér.

Předseda Evropské rady Charles Michel je odhodlaný přimět dnes předsedy vlád k dohodě. Řada představitelů unijních zemí je ale přesvědčena o tom, že dnešní summit úspěšný nebude. Mezi nimi je i premiér Babiš nebo jeho maďarský protějšek Viktor Orbán.

Ani dohoda premiérů ale k úspěchu nestačí. Nařízení o víceletém finančním rámci totiž musí schválit Evropský parlament. Ten své stanovisko k rozpočtu přijal již před evropskými volbami a odmítá ze svých požadavků ustoupit.

Poslanci nesouhlasí ani s Michelovým návrhem. „V oblastech, ve kterých bychom očekávali významné investice – jako jsou Zelená dohoda, digitální transformace či silnější Evropa, předseda Rady Charles Michel právě naopak potvrdil či dokonce přidal další škrty, například u financování zemědělství, kohezní politiky, výzkumu, rozvoje infrastruktury, digitalizace, Erasmu, zaměstnanosti mladých, migrace, obrany a dalších,“ uvedl včera v tiskové zprávě Evropský parlament reprezentovaný skupinou vyjednavačů.

Omezení peněz na Erasmus?

Pokud tedy Charles Michel chce dnes uspět, měl by sladit nejen požadavky a zájmy 27 členských států, ale také nároky Evropského parlamentu. Ten je velkým obhájcem vlastních zdrojů unijního rozpočtu, chce zachovat stávající objem peněz na kohezní a zemědělskou politiku. Požaduje také navýšení prostředků určených pro celounijní programy, jako je Horizon Evropa nebo také Erasmus+. Michelův návrh jde ale opačným směrem, jak upozornila i česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP).

„Peníze, které předseda Evropské rady Charles Michel navrhuje na program Erasmus, by oproti návrhu Komise znamenaly o 2 milióny méně příležitostí pro mladé lidi a učitele vycestovat studijně do zahraničí,“ uvedla poslankyně, která dle svých slov vyzvala premiéra Babiše k tomu, aby jakékoli snahy o snížení rozpočtu na program Erasmus zablokoval.