Vláda ČR hodnotila bilanci dosavadního využívání financí z fondů EU. V OP Životní prostředí nebo OP Zaměstnanost už byly prostředky téměř vyčerpány, a mají tak být podpořeny penězi z méně aktivních programů.
Čerpání evropských dotací se v posledních měsících zrychlilo, problémy zůstávají s programem ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK) a několika dalšími. Novinářům to dnes řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
V častěji poptávaných programech se už peněz nedostává, Česko proto požádalo Brusel o schválení některých přesunů, uvedla po dnešním jednání vlády ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Ministerstvo životního prostředí požádalo o miliardu až dvě miliardy korun z programů původně spravovaných resortem průmyslu a obchodu.
„Čerpání se výrazně zlepšilo. A je to lepší, než to bylo minulý měsíc. A i ten výhled nevypadá špatně,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO).
Na čistírny už dotace nejsou, na recyklace ještě ano
Převis poptávek je podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) například v podpoře čistění vod.
„Poslední výzvu jsme vypsali minulý rok v září,“ uvedl s tím, že projektů v této oblasti je mnoho a trojnásobně překročily vymezenou částku. Upozornil, že proti prvnímu dotačnímu období musí jeho resort vystačit s omezenějším objemem peněz.
Jak uvedl na svých stránkách na konci srpna Státní fond životního prostředí, poslední peníze z EU na kanalizace a čistírny odpadní vod získali obce a jiní vlastníci vodohospodářské infrastruktury letos v létě.
Na třídění, recyklaci a opětovné využití výrobků však prostředky v OP ŽP ještě jsou. Obce a firmy tak mohou od počátku září žádat o 1,3 miliardy korun na třídění a svoz komunálního odpadu, na využití vytříděných odpadů a na nakládání s nebezpečnými odpady. Podle ministra bývá o peníze na tyto účely zájem, protože díky nim mohou obce usnadnit svým obyvatelům třídění a získat tak lépe vytříděné, a tím také lépe využitelné odpady.
Přesuny uvnitř kapitoly plánuje i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Novinářům řekla, že její resort s čerpáním problémy nemá. Chce ale převést část sumy určené na podporu zaměstnanosti do sociálních služeb.
Do konce roku má Česko vyčerpat přes 115,6 miliard korun
Od začátku programového období 2014 až 2020 do poloviny letošního roku Evropská komise Česku proplatila 76,6 miliardy korun, tedy 13,2 procenta z celkově přidělených 580,7 miliardy korun. Do konce roku musí podle premiéra Babiše Česko vyčerpat dalších zhruba 39 miliard korun.
Smluvně zajištěno mělo Česko v polovině roku 334,5 miliardy korun, tedy 57,6 procenta. Analytici tehdy upozornili, že čerpání je nedostatečné a Česku hrozí překotné dočerpávání dotací jako v roce 2015.
V samotném letošním roce podle ministryně Dostálové bylo v rámci projektů již proplaceno konečným příjemcům zhruba 50 miliard korun.
„Největší objem fakturací očekáváme s koncem stavební sezony, tedy v září a říjnu. Závazek je do konce roku proplatit dalších 30 miliard korun,“ uvedla Dostálová.
Kdo zaostává?
Za nejohroženější programy označila na začátku prázdnin Dostálová Integrovaný regionální operační program (IROP), Praha – pól růstu, Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV).
Z IROPu již bylo ke konci srpna mezi 4756 projektů rozděleno 70 miliard korun, tedy 60 procent celkové alokace programu, která na počátku období činila 140,4 miliardy korun v tehdejších cenách. Volné prostředky jsou dnes zejména pro místní akční skupiny na udržitelnou dopravu a infrastrukturu různých typů vzdělávání a podporu sociální integrace.
Minulý týden podle ČTK odsouhlasili radní hlavního města Prahy poskytnutí dotace ve výši 1,4 miliardy korun z evropských fondů, které mají podpořit celkem 227 projektů zaměřených na sociální pomoc, sociální začleňování, vědecký výzkum a inovace, školství nebo energetiku.
Konkrétně tak má dojít například k modernizaci třech azylových domů Centra sociálních služeb v Praze. V oblasti výzkumu a vývoje evropské peníze podpoří vytvoření simulátoru vozidla MHD připravující řidiče na krizové situace, nebo vývoj aplikace, která má navádět řidiče na volná parkovací místa, čímž řidiči ušetří čas a přispěje k menšímu znečištění ovzduší.
V balíku pražských projektů je i ten pro nahrazení zastaralých a energeticky náročných ventilátorů ve větracích šachtách pražského metra novými, účinnějšími a šetrnějšími k životnímu prostředí.
Pozastavení evropských dotací pro podnikatele má skončit v září
OP PIK se potýká s několika problémy. V dubnu letošního roku došlo k pozastavení proplácení prostředků ČR ze strany Evropské komise, které sice nebudou mít přímý dopad na firmy, ale do budoucna mohou ohrozit další čerpání. K obnovení certifikace prostředků z rozpočtu EU by mělo podle ředitele sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslava Čížka dojít během září.
U programu informačních a komunikačních technologií (ICT) a sdílených služeb OP PIK museli někteří žadatelé dokonce dotaci vrátit. Svaz průmyslu a dopravy dále negativně vnímá zdlouhavé hodnocení projektů ze strany MPO a s tím související pozdější rozhodnutí a následná administrace. To je patrné zvláště u programu Potenciál, který tak kvůli problémům neplní předem stanovený harmonogram. Nadměrnou administraci vidí Svaz také v programu Úspory energie, což může odradit žadatele.
Podle Svazu by MPO mělo problémy řešit s ostatními resorty, jako s ministerstvem pro místní rozvoj, které je národním koordinačním orgánem, a s ministerstvem financí coby auditním orgánem. Sám Svaz se snaží přispět k řešení zmíněných problémů a podílí se také na vyjednávání budoucího programového období, v němž usiluje o nižší administraci a méně auditů.
Ke konci roku Evropská komise vyhodnotí země a jejich programy podle toho, jak plní své závazky vůči strategii Evropa 2020. V případě neplnění může Česko přijít o šest procent z přidělené částky na celé programové období.
V programovém období 2007 až 2013 mohla Česká republika z evropských fondů čerpat zhruba 700 miliard korun. Asi čtyři procenta nebyla vyčerpána.