Sportovní kabiny z REACT-EU vypadly, peníze podpoří hlavně zdravotnictví

© Pixabay

Finanční prostředky z nového evropského nástroje REACT-EU pomůžou českým nemocnicím navýšit kapacitu urgentních příjmů. Podpory se dočkají i hygienické stanice nebo záchranná služba. První peníze by mohly začít proudit v dubnu.

Už od začátku pandemie se Evropská unie snaží využít možnosti společného rozpočtu tak, aby ekonomikám svých členských zemí pomohla překlenout složité období. Až dosud to však dělala především pomocí půjček a „starých“ peněz – přesouvala je nebo upravovala pravidla pro jejich čerpání tak, aby k nim usnadnila přístup.

Česko získalo z fondů EU 30 miliard na boj s koronavirem. Jsou dávno naše, tvrdí premiér

Kde se vzalo 30 miliard korun, které Česko dostalo na boj s koronavirem? O nové peníze se sice nejedná, „dávno naše“ ale také nejsou.

Skutečně „nové“ peníze přichází až po roce s koronavirem prostřednictvím nástroje REACT-EU, který je součástí nového fondu obnovy (Next Generation EU). Tento nástroj má sloužit k řešení hospodářských dopadů pandemie COVID-19 skrze „zelené, digitální a odolné oživení ekonomiky.“ Investice mají podpořit především zdravotnictví, které je pod velkým tlakem.

Na rozdíl od dalších částí fondu obnovy se však necelých 1,3 bilionu korun z REACT-EU „nepřilepilo“ k novému sedmiletému finančnímu rámci 2021-2027, ale k tomu předchozímu. Díky tomu jsou prostředky k dispozici dříve.

Konkrétně v Česku relativně rychlou dostupnost těchto peněz zaručuje to, že je vláda začlenila do dobíhajícího Integrovaného regionálního operačního programu 2014-2020 (IROP). Podmínky čerpání jsou navíc volnější než obvykle.

Co se týká objemu financí, do Česka z REACT-EU dorazí přibližně 26 miliard korun, potvrdil redakci Vilém Frček z odboru komunikace ministerstva pro místní rozvoj. Část této sumy – 21,7 miliard určených na roky 2020 a 2021 – už Evropská komise Česku přidělila, částka je již přesně rozdělená mezi jednotlivé aktivity.

„Zbylé prostředky na období do konce roku 2023 budou přiděleny ze strany EK na podzim 2021 podle vývoje pandemie v jednotlivých zemích EU. MMR počítá s navýšením o cca 20 procent,“ vysvětlil Frček.

Kritika vyslyšena

Miliardy z REACT-EU půjdou v České republice do tří oblasti – zdravotnictví, integrovaného záchranného systému a sociální infrastruktury, kam spadají například domovy pro seniory. Do první kategorie přiteče téměř 71 procent objemu financí, zatím tedy okolo 15,3 miliardy korun. Podle stejného klíče se pak rozdělí i dodatečné peníze, celkově by tedy české zdravotnictví mělo z nástroje získat přibližně 18,4 miliardy. Sektor bude samozřejmě těžit i z peněz určených pro zdravotní záchrannou službu krajů, kam by měla doputovat další miliarda.

Vláda chce poslat peníze z nástroje REACT-EU na kabiny pro sportovce. Hejtmani se bouří

Více než 4 miliardy korun z mimořádného nástroje REACT-EU chce česká vláda využít na „kabiny pro sportovce“. Rozhodnutí vlády nyní čelí kritice ze strany krajských hejtmanů.

Z plánu nakonec zmizely kontroverzní „sportovní kabiny“.

„Loni široce diskutovaná sportovní infrastruktura, která nakonec z nástroje vypadla, měla i své přívržence. To říkám i přesto, že věcná vazba mezi cíli REACT-EU a sportovními kabinami byla volnější a obavy z toho, že si z evropských peněz současná vláda zaplatí předvolební kampaň, leckdo sdílel,“ připomněl první návrh rozdělení peněz z loňského podzimu europoslanec Stanislav Polčák (STAN, EPP). Podle něj se vládě podařilo reflektovat kritiku, která přicházela mimo jiné od hejtmanů.

Asociace krajů České republiky (AKČR) vyřazení sportovní infrastruktury skutečně přivítala, stejně jako to, že jde velká většina financí do zdravotnictví. „Jediné téma, které se AKČR nepodařilo prosadit, je v oblasti zdravotnictví, a tím jsou projekty v oblasti kybernetické bezpečnosti. Nicméně je v tuto chvíli zřejmé, že tento typ projektů bude možné financovat z IROP 2021-2027,“ uvedla za asociaci Hana Brožková.

Původní podzimní rozdělení prostředků do jisté míry demonstruje, že národní vlády měly při vytváření svých plánů a cílů poměrně volné ruce. Z podmínek nástroje vyplývá, že investice mají jít do odvětví nejvíce zasažených hospodářskými dopady pandemie nebo omezením volného pohybu osob. Peníze z REACT-EU tak mohly zamířit například i do kultury nebo kreativního sektoru, to se však v tuzemsku nestalo.

Určité podmínky však země naplnit musely. „Pro úplnost je třeba říci, že se pohybujeme ve specifickém prostředí a že vláda například musela splnit požadavek na to, aby čtvrtina výdajů přispívala k plnění cílů v oblasti klimatu, jak vyplývá přímo z nařízení REACT-EU,“ upozornil europoslanec Polčák s tím, že se jako člen europarlamentního výboru pro životní prostředí k tomuto požadavku hlásí.

Unie spouští REACT-EU, pro ČR to znamená 30 miliard a volnou ruku v jejich využití

Se strukturálními fondy EU jsou spojena poměrně přísná pravidla, pro novou iniciativu REACT-EU to však neplatí. Státy zde mají v podstatě volnou ruku v tom, na co peníze v rámci obnovy po pandemii využijí.

Peníze pro nemocnice i hygieny

Jak už bylo zmíněno, velká část peněz půjde na modernizaci zdravotního sektoru. Ministerstvo zdravotnictví stanovilo tři prioritní oblasti, které se všechny alespoň částečně týkají lepší připravenosti na další pandemie. Opakující se slovo je především „odolnost“.

V prvé řadě má jít o rozvoj a modernizaci sítě urgentních příjmů, kam spadají JIP, ARO, operační sály, intervenční a diagnostická pracoviště. V rámci druhé priority se podpoří „péče o zvlášť ohrožené pacienty“, například o lidi s rakovinou nebo s duševními onemocněními. Ve zdravotním systému je však potřeba navýšit kapacity nejen v otázce péče o pacienty, ale i v další infrastruktuře. Poslední priorita proto míří na podporu laboratoří, hygienických stanic a infektologických pracovišť.

Ministerstvo pro místní rozvoj jako správce „obálky“ z REACT-EU v únoru informovalo o podmínkách dotačních výzev, které vypíše pravděpodobně v dubnu. Na začátku března pak ministerstvo tyto předběžné podmínky ještě upravovalo. Čtyři výzvy se budou týkat čistě zdravotnictví, peníze bude možné využít například na pořízení různých lékařských přístrojů a laboratorního vybavení. Peníze z jedné ze zbylých výzev pak můžou jít například na stavební úpravy heliportů pro leteckou záchrannou službu.

I když žádosti ještě oficiálně podávat nelze, jednání o podmínkách už evidentně probíhají. Hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (Karlovarská občanská alternativa – KOA) na Twitter napsal, že se zatím nedaří zajistit finance z REACT-EU na přístroje pro onkologii v Chebu. „I když ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že nás nemůže mezi oprávněné žadatele zařadit, obrátíme se na premiéra Andreje Babiše. Jsme kraj se smutným prvenstvím v ČR hned v několika onkologických diagnózách,“ uvedl Kulhánek.

Každá výzva totiž zahrnuje seznam oprávněných žadatelů, mezi které v tomto případě Nemocnice Cheb nepatří. Podoba výzev však zatím oficiálně uzavřená není.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českých regionů, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Měla by mít EU více pravomocí ve zdravotnictví? Země V4 váhají

Země V4 dávaly najevo svou nespokojenost s nákupy zdravotnického materiálu a vakcín, které zorganizoval Brusel, a to i přesto, že z programů EU značně těží. Peníze z post-pandemického fondu chtějí ve velké míře nalít do zastaralé zdravotnické infrastruktury.