Společné zadlužení EU může být modelem pro budoucnost, zásadní je však vyřešit vlastní zdroje rozpočtu

© Pixabay

Evropská komise má ambiciózní ekonomické plány, trochu však zapomíná na to, že k nim potřebuje souhlas členských států. Klíčová je především shoda na nových zdrojích rozpočtu, které poslouží ke splacení společně vypůjčených peněz.

Evropa se kvůli koronavirové krizi nachází v nejhlubší recesi od dob druhé světové války. Premiéři a prezidenti zemí EU se proto už v červenci shodli na základních parametrech nového fondu v objemu 750 miliard eur, přesněji nástroji Next Generation EU, který má evropským ekonomikám pomoct nastartovat obnovu. K tomu je nicméně nutné, aby se unijním zemím podařilo z krize dostat. To půjde se současným začátkem druhých vln nákazy složitě.

„Obávám se, že sportovní utkání jménem Covid ještě není dohráno. Ekonomický vývoj letošního roku je nestandardní, ale obávám se, že nejsme možná ani v poločase. Doufám, že do recese dvojitého véčka [tvar křivky, pozn. red.] Česká republika nespadne,“ poznamenal na on-line debatě ze série Café Evropa minulý týden Petr Zahradník, ekonom České spořitelny.

Zahradník navíc podotknul, že EU nebyla z ekonomického hlediska v dobrém stavu už před pandemií. „Dlouhodobé dělítko východ-západ se změnilo na dělítko sever-jih a došlo ke drolení největšího pilíře integrace – jednotného vnitřního trhu,“ upozornil.

Konkrétně pro Českou republiku představuje právě vnitřní trh naprosto klíčový aspekt evropské integrace, na který klade dlouhodobě velký důraz. Z tohoto hlediska se možná blýská na lepší časy. Vyplývá to z nedávného projevu o stavu Unie předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

„Zajímavý byl návrat důrazu na jednotný trh, který loni zcela vypadl z priorit nové Komise, byť se v ní samozřejmě objevovaly jeho aspekty,“ uvedla ve svém komentáři výzkumná spolupracovnice think-tanku EUROPEUM Zuzana Stuchlíková.

Jak dále podotkla Stuchlíková, předsedkyně ve svém projevu opakovaně zdůraznila, že cestou k ekonomické obnově je právě hladké fungování vnitřního trhu a že pozornost EU by se měla upřít k odstraňování stávajících překážek.

Koronavirus, klima a lidská práva: Von der Leyenová představila agendu Komise pro následující rok

Zvýšení klimatických závazků, ochranu společných peněz před zneužíváním či ambiciózní zahraniční politiku dnes přislíbila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém prvním poselství o stavu Evropské unie.

Šéfka Komise vnesla ve svém projevu trochu více světla do konkrétní podoby Next Generation EU, na který si Evropská komise jménem celé EU vypůjčí peníze na finančních trzích. Celkem 225 ze 750 miliard eur EK podle von der Leyenové získá prostřednictvím takzvaných zelených dluhopisů, více než třetina prostředků pak prý půjde do ekologických projektů. Přesná podoba fondu je nicméně stále předmětem vyjednávání o dlouhodobém rozpočtu, pod který fond spadá. Souhlasit musí jak Evropský parlament, tak vlády členských států.

Next Generation EU: Šablona pro budoucnost?

750 miliard euro se může zdát jako obrovské břemeno, Petr Zahradník to však tak nevnímá, protože suma se bude splácet po dobu 30 let. „Naopak si myslím, že ke zotavení z Covidu zdaleka nebude stačit. (…) Moc bych si přál, aby to nebylo jednorázové opatření, ale aby to naopak byl model, který otevře prostor pro budoucí způsob financování EU. Myslím si, že je to způsob, který může vést k tomu, že se setřou rozdíly mezi plátci a příjemci,“ uvedl ekonom.

Zdaleka ne všichni čeští ekonomové se s ním ale shodnou.

Zatíží společné zadlužení EU budoucí generace? Pohledy ekonomů se rozchází

Rok 2020 je plný novinek. Jednou z nich je i společné zadlužení zemí EU ve snaze nastartovat ekonomiku po zdrcující pandemii. Nevymstí se jim ale do budoucna takový krok? Odpovídají čeští ekonomové.

Jak v srpnové anketě upozornil hlavní ekonom DRFG Martin Slaný, fond počítá s řadou příjmů z dosud neexistujících celounijních daní a poplatků. „Plán ale již definuje oblasti, na které mají být daně uvalovány – mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, oblast finančních transakcí, systém emisních povolenek, oblast plastového odpadu či oblast digitální,“ dodal Slaný.

Podle politoložky Markéty Pitrové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity předsedkyně Komise ve svém projevu nereflektovala, že ze strany exekutivy se stále jedná pouze o návrhy, a klíčový je souhlas členských států. Pokud se nepodaří zajistit nové daňové a další příjmy, pro stabilitu celého plánu obnovy a splácení vypůjčené částky to podle ní může být osudné.

„Vzhledem k tomu, že státy musí schválit nové zdroje rozpočtu v ratifikačním řízením, není to podle mě od Komise vůbec dobře naplánováno,“ podotkla Pitrová ve zmíněné debatě.

Zahradník uznal, že vyřešení problému navýšení vlastních příjmů je pro myšlenku dalšího společného zadlužování a splácení velmi zásadní. U mírné většiny ze 750 miliard v podobě finančních nástrojů by podle něj neměly vzniknout komplikace, protože by se měly „splatit samy o sobě“.

„Problém se splácením je v té menšinové částce, která bude pořád spojená s dotačním způsobem přerozdělování. Tam doufám, že pomůže i zaměření na to, aby byly prostředky opravdu orientovány na výkon, aby prospěly konvergenci, případně jiným účelům,“ dodal Zahradník.

Ekonomika: Vše se točí kolem fondu obnovy a společných daní

Schvalování unijního fondu obnovy a téma daní budou dominovat druhé polovině roku 2020. Německé předsednictví EU má obě oblasti mezi svými prioritami, a nové zdroje jsou navíc potřeba pro financování záchranného balíku.

Evropská komise rozhodně může počítat s podporou Evropského parlamentu, který je dlouhodobě největším zastáncem zavedení nových vlastích zdrojů. Mezi prvními dokončenými návrhy má být daň z nerecyklovaných plastů nebo rozšíření evropského systému obchodování s emisními povolenkami. Německé předsednictví Rady EU pak mezi své priority řadí společnou digitální daň nebo daň z finančních transakcí.