Slovensko zatím nevyčerpalo ani polovinu z přidělených unijních dotací na období 2014-2020

© Pixabay

Slovensko bude muset do roku 2023 zrychlit využívání evropských fondů, aby nepřišlo o peníze z předchozího sedmiletého rozpočtového období EU. Bratislava dosud vyčerpala méně než polovinu z vyčleněného balíku více než 15 miliard eur (388 miliard korun).

Novinářům to dnes řekla vicepremiérka Veronika Remišová, jejíž úřad má na starosti evropské fondy a hodlá postupy při využívání unijních peněz zjednodušit.

„Nebudu se tvářit, že je vše v pořádku. Eurofondy byly během dlouhých let synonymem korupce a obrovské byrokracie. Čím byla pravidla složitější, tím složitěji se dostávali k penězům lidé, kteří měli čestné úmysly,“ řekla Remišová.

Česko je na tom v rozvoji obnovitelných zdrojů hůře než Srbsko či Albánie, říká Ladislav Miko

Slovensko, podobně jako Česko, čeká v souvislosti s obnovou po koronavirové pandemii rozsáhlý balík peněz, který by měl mimo jiné jít na environmentální a klimatická opatření. Kde je potřeba v této oblasti zabrat a zvládne to země pod Tatrami?

Kam s nevyčerpanými unijními penězi?

Peníze z evropských fondů z období 2014 až 2020 může země s ohledem na stávající pravidla (tzv. pravidlo n+3) použít do konce roku 2023. Ze zmíněného balíku peněz zůstává zemi vyčerpat 8,44 miliardy eur (218 miliard korun) a dalších 780 milionů eur (přes 20 miliard korun) z jiného nástroje EU.

Slovenská vládní koalice, která vznikla po loňských volbách, hodlá pravidla čerpání peněz z evropských fondů zjednodušit, a to včetně postupů při zadávání veřejných zakázek. Slovensko také již 1,1 miliardy eur (28,5 miliardy korun) přesunulo z málo využívaných programů na opatření na zmírnění dopadů koronavirové krize.

„Každé jedno rozumně neutracené euro je pro Slovensko ztrátou. Je to zvláště ztrátou, když čelíme krizi,“ řekla Remišová. Za velký problém označila skutečnost, že země nemá připravený dostatek projektů, na jejichž financování by mohla použít peníze z evropských fondů. Tyto fondy slouží na zvyšování životní úrovně zaostávajících regionů EU.

Slovensko by mělo změnit způsob vyplácení zemědělských dotací, tvrdí europoslanci

Slovenské úřady by měly zlepšit spolupráci s farmáři, kteří si stěžují na problémy s vyplácením dotací.

Dlouhodobý problém

Kvůli pochybením při financování projektů z evropských fondů, například při veřejných zakázkách, muselo Slovensko od roku 2007 vrátit EU 1,3 miliardy eur (33,7 miliardy korun).

Kromě peněz z evropských fondů dalších zhruba šest miliard eur (155 miliard korun) bude moci Slovensko využít v rámci unijního fondu obnovy, na jehož vytvoření se evropský blok dohodl v zájmu obnovy ekonomik po krizi způsobené koronavirovou nákazou.

Problému čerpání dotací z fondů EU na Slovensku se dlouhodobě věnuje i slovenský portál EURACTIV. Naposledy tak například upozornil na pomalé a neefektivní čerpání kohezních fondů EU na ochranu místní přírody a krajiny. A podle jejich dosavadních informací se zdá, že využívání unijních prostředků z nového programového období 2021-2027 nebude o moc lepší.

Příprava národních plánů obnovy nejde v zemích V4 úplně hladce

Příprava komplexních reformních dokumentů podle požadavků Evropské komise je pro země Visegrádské čtyřky poměrně velkou výzvou. Všechny se potýkají s podobnými problémy – nedostatečné zapojení odborné veřejnosti a malá transparentnost celého procesu.