Sledujte: Debata, která určí podobu EU – nový dlouhodobý rozpočet

Juncker a Oettinger v Evropském parlamentu © European Union, 2018

Základní návrh dlouhodobého evropského rozpočtu po roce 2020 je na světě. Co Evropská komise navrhla a co na to říkají čeští politici?

Evropská komise ve středu navrhla dlouhodobý rozpočet Evropské unie na léta 2021 až 2027. V závazcích má činit 1,135 bilionu eur (zhruba 29 bilionů korun), což podle Komise odpovídá 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND) společenství.

V prostředcích na platby návrh Komise počítá s částkou 1,105 bilionu eur (28 bilionů korun), v cenách roku 2018 to představuje 1,08 procenta HND, plyne z informací Komise.

V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.

Návrh ve středu v Evropském parlamentu představili komisař pro rozpočet Günther Oettinger a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Ten připomněl, že se jedná o první víceletý finanční rámec po odchodu Velké Británie z EU.

„Odchod Velké Británie je fakt, který je třeba zohlednit. Pečlivě jsme prošli všechny naše postupy a navrhujeme ambiciózní, ale vyvážený rozpočet, který je spravedlivý ke všem,“ poznamenal Juncker.

Pokud by Komise jen sečetla nejrůznější potřeby plynoucí ze stávajících i nových postupů a požadavků členských zemí, dostal by se podle Junckera rozpočet někam ke dvěma procentům HND sedmadvaceti unijních zemí.

„Takový návrh by okamžitě všechny státy i mnoho z vás odmítlo,“ řekl předseda Komise europoslancům. Komise ve středu připomněla, že rozpočet se mírně zvýšil, v zásadě ale velikostí odpovídá stávajícímu finančnímu období 2014 až 2020.

Nové úkoly

Rozpočet má být podle Komise odpovědí na nové úkoly. Ztrojnásobeny jsou například peníze na ochranu hranic, migraci a azylovou politiku.

Po vyšší částce určené na tyto oblasti volala v minulosti i Česká republika. „Shodli jsme se, že potřebujeme silný rozpočet pro jednotnou a bezpečnou EU. Jsme připraveni podpořit navýšení prostředků pro nové priority, jako jsou bezpečnost a migrace,“ řekl premiér v demisi Andrej Babiš na začátku dubna po jednání s komisařem Oettingerem.

Navýšení peněz na řešení migrace a posílení bezpečnosti podporují i občané další zemí, tvrdí Komise. Odvolává se přitom na průzkum Eurobarometru z minulého roku, podle kterého lidé za nejzávažnější témata považují terorismus, bezpečnost a migraci.

Konkrétně ve středu Oettinger zmínil například výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže. V roce 2027 má mít Evropská agentura pro pobřežní a pohraniční stráž k dispozici personál čítající 10 tisíc lidí.

Více peněz má také plynout na výzkum, digitální ekonomiku či program Erasmus+.

Tradiční výdaje – zemědělství a fondy EU

Evropská komise chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části Unie.

Tyto politiky budou podle Komise modernizovány, aby bylo stejných výsledků dosahováno s menšími náklady a aby tyto politiky zároveň sloužily i novým prioritám. Politika soudržnosti bude například muset sehrávat stále větší roli při podpoře strukturálních reforem a dlouhodobé integraci migrantů.

Hlavním kritériem pro alokaci peněz tak sice zůstane hrubý domácí produkt na obyvatele, ale do hry vstoupí i faktory jako nezaměstnanost mladých, boj s globální změnou klimatu nebo právě integrace uprchlíků. Přesný alokační klíč by měla Komise představit na konci května (viz níže).

Česko bude při vyjednáváních usilovat o to, aby zůstaly tradiční výdaje na zemědělskou politiku a politiku soudržnosti v rozpočtu zachovány jako významné.

„Chceme, aby kohezní politika a zemědělství i nadále zůstaly klíčovými oblastmi, do kterých bude směřovat nejvíce peněz. Komisaři Oettingerovi jsem také řekl, že to chceme být my jako stát, kdo si bude určovat, na co konkrétně u nás budou prostředky z EU využity,“ řekl v dubnu Babiš.

„Pokud chceme udržet úroveň financování cílů kohezní politiky, která je pro země střední a východní Evropy zásadní, a současně chceme financovat nové výzvy, jako je migrace nebo bezpečnost, je třeba rozpočet buď navýšit, nebo změnit jeho strukturu. Nový rozpočet bude současně pod tlakem odchodu Velké Británie, proto podporujeme navýšení národních příspěvků, které by výpadek příjmů alespoň dorovnaly,“ uvedla ve svém vyjádření pro EURACTIV Česká strana sociálně demokratická, která jedná s hnutím ANO Andreje Babiše o koaliční vládě.

S krácením peněz na zemědělství zásadně nesouhlasí Francie, která je v rámci společné evropské zemědělské politiky největším příjemcem. „Pro Stéphanea Traverta, ministra zemědělství a potravinářství, je tak drastické, masivní a zaslepené krácení prostě nepředstavitelné,“ uvedlo ve středu francouzské ministerstvo.

Nové vlastní zdroje

Nové priority hodlá Komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především „čerstvými penězi“. Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen a po brexitu Komise plánuje zrušit všechny slevy, které členské země dojednaly. Komise ale přišla také s plánem na nové vlastní zdroje rozpočtu.

Mělo by to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram.

Tyto nové zdroje mají podle Komise představovat 12 procent celkového rozpočtu Unie a mohly by ročně dosahovat asi 22 miliard eur (přes 562 miliard korun).

„Narozdíl od zdroje založeného na hrubém národním důchodu by podobné návrhy měly proporčně různé dopady na různé členské státy. I proto možnost, že by se na tomto tématu nyní členské státy jednomyslně shodly, vidíme jako velmi malou,“ uvedl pro EURACTIV ještě před zveřejněním středečního návrhu státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař.

„Pokud by ale nakonec diskuse o nových vlastních zdrojích směřovala k nějakému konkrétnějšímu závěru, je z našeho pohledu lepší soustředit se na jeden nový zdroj a ne na mnoho malých. To by naopak celý systém dále komplikovalo, znepřehlednilo a učinilo jej těžko prosaditelným,“ dodal Chmelař.

Daleko skeptičtěji se na zavádění nových vlastních zdrojů – přezdívaných také „eurodaně“ – dívá europoslanec ODS Jan Zahradil. „Daně jsou výsostně politické téma a musejí být pod přímou kontrolou voličů. Evropská komise není vláda, je to pouze servisní instituce pro členské státy a musí zůstat pod jejich kontrolou. Vlastními daněmi by Komise získala příliš velký vliv,“ řekl serveru EURACTIV.

„Primárně se domnívám, že bychom měli vyřešit problém daňových rájů. Přijde mi mimořádně trapné naříkat nad nedostatkem financí, když často samy členské státy mezi sebou soupeří v daňové optimalizaci. Evropská unie podle Gabriela Zucmana z Kalifornské univerzity v Berkeley přichází o pětinu všech vybraných firemních daní, což ročně odpovídá 60 miliardám eur. Některé další analýzy hovoří až o 190 miliardách eur ročně,“ říká zase europoslankyně KSČM Kateřina Konečná.

Sporná otázka – dodržování zásad právního státu

V nadcházejících debatách bude zřejmě sporný především návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu. Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a v Maďarsku. Varšava již středeční návrh ostře kritizovala.

Podle návrhu by z podnětu Komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi. Navržený mechanismus má být podle Komise ochranou peněz z unijního rozpočtu před finančními riziky, která by mohly způsobit právě nedostatky při dodržování zásad právního státu.

Členské státy by mohly v hlasování kvalifikovanou většinou rozhodnout o tom, že návrh Komise k pozastavení financování platit nebude. Pokud se taková většina nenajde, začalo by omezení platit i proti vůli země, které se dotýká.

Evropská komisařka pro spravedlnost Věra Jourová pokládá středeční návrh za spravedlivý a vyvážený. „Považuji to za důležitý krok kupředu,“ řekla v Bruselu novinářům Jourová. Daňoví poplatníci v zemích, které na rozdíl od Česka do unijního rozpočtu přispívají víc, než z něj dostávají, totiž podle ní podobnou věc hlasitě vyžadují.

„Velmi ostře volají po tom, aby ve státě, kam jdou evropské peníze, byla funkční justice, aby se tam trestaly podvody ve veřejných zakázkách, aby se tam trestalo svévolné rozhodování o tom, do čeho peníze dávat,“ podotkla česká komisařka.

Komise tak novou podmínku pro přístup k penězům EU vnímá podobně, jako například požadavek na fiskální disciplínu v dané členské zemi. Podle vyjádření jednoho z úředníků to lze chápat jako „disciplínu ve fungování institucí“.

Řešení, které Komise ve středu představila, se netýká jen budoucí politiky soudržnosti, tedy v Česku známých „fondů EU“, ale obecně veškerého přístupu k evropským penězům. Podle Jourové je procedura nastavená tak, že se případné zastavení unijních financí nedotkne třeba studentů vyjíždějících na nově rozpočtově posilovaný program Erasmus+ či farmářů nebo obcí.

Další témata

Budoucí dlouhodobý rozpočet má mít podle návrhu Komise jasnější strukturu. Nynější rozdělení na 58 programů má nahradit jen 37 nových, kapitoly rozpočtu mají mít jasné a srozumitelné názvy.

Komise navrhuje i daleko větší pružnost při využívání peněz, zdůvodňuje to zkušeností z migrační a uprchlické krize v roce 2015.

Jedním z nových programů má být funkce „investiční stabilizace“, která má pomáhat udržet úroveň investic v případě velkých asymetrických šoků. Úvěry mají představovat zvláštní finanční podporu v době, kdy budou veřejné finance napjaté a kdy bude třeba zachovat prioritní investice.

Evropská komise také plánuje vznik speciálního konvergenčního nástroje, který by měl pomáhat zemím mimo eurozónu s přípravou na přijetí společné měny.

Středeční návrh je jen začátek

Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech plánuje Evropská komise představit v příštích týdnech. Až později v květnu tak bude například jasné, s jakými dalšími podmínkami chce Komise spojit přístup k fondům soudržnosti.

Důležitá data:

  • 29. května – podrobnější návrhy ke kohezní politice (politice soudržnosti)
  • 30. května – návrhy k oblasti „investic do lidí“ (Evropský sociální fond, Erasmus+ atd.)
  • 31. května – návrhy k hospodářské a měnové unii (např. podrobnosti k tzv. investiční stabilizaci)
  • 1. června – návrhy ke společné zemědělské politice
  • 6. června – návrhy ke strategickým investicím (Nástroj pro propojení Evropy, Digitální Evropa, kosmický program)
  • 7. června – návrhy k oblasti výzkumu a inovací
  • 8. června – návrhy týkající se jednotného trhu
  • 12. června – návrhy k migraci a správě hranic
  • 13. června – návrhy k obraně
  • 14. června – návrhy k politice sousedství a vztahům s vnějším světem

Co bude dál?

Na podobě víceletého finančního rámce EU se musí jednomyslně shodnout všechny členské země. Schválit ji musí také Evropský parlament, který ovšem do návrhu nemůže zanášet změny.