Škola hrou. Děti z Vysočiny se učí pomocí moderních technologií

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Kraji Vysočina

Více jak šedesát základních i středních škol na Vysočině postupně modernizuje vybavení svých učeben a kabinetů. Novinkou jsou i digitální vzdělávací programy, díky kterým se mohou žáci zajímavou formou naučit, jak funguje cyklus vody v přírodě nebo třeba lidské tělo.

Videa, simulace, 3D modely nebo rozšířená realita – i tak může vypadat školní výuka v 21. století. První zkušenosti s moderními technologiemi mají i školy na Vysočině, a to díky projektu „Učíme se ze života na život“.

Jednou z aktivit projektu bylo například vytvoření moderního výukového softwaru. Ten vznikl ve spolupráci softwarové společnosti Corinth a Univerzity Karlovy v Praze přibližně za tři miliony korun. Software přináší interaktivní výuku pro žáky druhých stupňů základních škol a středoškoláky.

„Každý, kdo stál mezi katedrou – tabulí a žáky – studenty ví, že základní problém je zaujmout žáky. V tomto ohledu jsou moderní technologie pro současnou mladou generaci běžnou a asi i nepostradatelnou součástí života,“ okomentoval výukovou aplikaci Tomáš Zima, rektor Univerzity Karlovy.

Podle Zimy software umožňuje pedagogům zpestřit výuku o vizuální důkazy, které jsou v běžné škole neproveditelné.

„Aplikace pomáhá při studiu dvou skupinám žáků a to jednak těm, kteří mají horší představivost a jednak těm, kteří mají badatelské ambice,“ upřesnil Zima.

Současně dodává, že ohlasy z pilotních škol jsou prozatím vynikající. Jakmile bude software nasazen plošně, provede Přírodovědecká fakulta UK průzkum na náhodně vybraných školách. Předpokládá se, že k tomu dojde v první polovině příštího roku. Výsledky průzkumu pak poskytnou odpověď na to, jakým směrem se bude vývoj konceptu dále ubírat.

Od roku 2020 půjde na české projekty méně evropských peněz. Zájem o čerpání se může snížit, varují odborníci

Míra spolufinancování ze strany EU v příštím programovém období výrazně poklesne. Může to způsobit úbytek zájmu o dotace ze strany žadatelů a snížení úspěšnosti dotačních projektů.

Společnost Corinth se naproti tomu specializuje na vývoj interaktivních vzdělávacích aplikací s dotykovým ovládáním. Aplikace této firmy si získaly ohlas i využití po celém světě. Corinth spolupracuje rovněž i se společností Microsoft.

Materiály aplikace, která si v Česku našla využití na partnerských základních i středních školách je dostupná i v jiných jazykových verzích, například slovenštině i angličtině. Tím software získává světový rozměr.

Experimenty ve virtuální realitě

S nástupem moderních technologií přichází nejen více možností pro žáky a učitele, ale mění se i výuka jako taková.

„Všechny tyto nástroje pomohou překonat zažitou výuku z učebnic a nechají děti nahlédnout do pro ně přijatelnějšího světa v digitálním prostředí,“ vysvětlila radní Kraje Vysočina pro oblast školství, mládeže a sportu Jana Fialová.

Ve vytvořeném výukovém programu si žáci mohou prohlédnout části lidského těla, stavbu rostlin, geometrické vzorce, atomy a molekuly ve 3D rozlišení, ale i videa neproveditelných experimentů, které nelze z bezpečnostních důvodů praktikovat přímo s dětmi v laboratořích.

„Naším cílem je nadchnout děti ke studiu prostřednictvím něčeho nového. Mluvím o věcech, které na obrázcích v učebnicích nenajdou,“ dodala Fialová.

Podle ní by nový výukový nástroj měl na školách podpořit především oblíbenost přírodovědných oborů – tedy fyziky, chemie, přírodovědy nebo zeměpisu.

Projekt cílí i na rodiče

Projekt „Učíme se ze života pro život“ vznikl za pomoci Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Celkový rozpočet projektu přesahuje částku 84 milionů korun.

Projekt školám umožní pořídit moderní počítačové vybavení, měřící sady, stavebnice pro základní výuku robotiky a pro žáky vyšších ročníků dále například 3D tiskárny, brýle pro virtuální realitu či speciální počítačové programy.

„Komplexní podpora se však nezaměřuje pouze na žáky, ale je směřována i na jednotlivé pedagogy a vedení školy. Projekt by neměl zapomenout ani na rodiče, zřizovatele či veřejnost. Ti by se měli dozvědět více informací o tom, jak výuka probíhá, a co je možné udělat proto, aby byla výuka zajímavější a v žácích vzbuzovala jejich přirozenou zvědavost,“ vysvětlila Fialová.

První škola, která se do projektu zapojila a zařadila software do výuky, byla jihlavská Základní škola Otokara Březiny.

„Hlavním cílem projektu je zvýšení kvality a efektivity pedagogického působení učitelů, konkrétně větší využívání aktivizačních metod, které kladou větší důraz na práci žákyň a žáků,“ sdělil Pavel Pacal, náměstek hejtmana Kraje Vysočina.

Podle Pacala jsou tyto metody důležitým doplňkem tradiční výuky s cílem žáka povzbudit a poskytnout mu příležitost k vlastnímu rozvoji. Současně nemají předávat pouze fakta, ale vést žáky k větší iniciativě a odpovědnosti.

„To vše proběhne za velké podpory učitelů. Získají možnost doplnit výuku potřebným vybavením, dále se jim dostanou jednoduché, snadno použitelné nástroje pro přímé využití ve výuce a možnost vyměňovat si zkušenosti mezi kolegy,“ upřesnil.

Za růstem HDP České republiky stojí fondy EU a investice do infrastruktury, tvrdí studie

ČR získala díky členství v EU přes bilion korun. Fondy EU a investice do infrastruktury stojí i za kladným růstem HDP. ČR by neměla spoléhat jen na rozpočet EU, měla by se naučit získávat peníze i z jiných zdrojů.

Podobný názor zastává i Jana Hadravová, vedoucí oddělení rozvoje vzdělávání na Krajském úřadu Kraje Vysočina.

„Hlavním účelem využití aktivizačních nástrojů je zdokonalení žáků v oblasti technických a přírodních věd, ve kterých se mohou jako budoucí absolventi dále uplatnit,“ zmínila.

Současně vysvětlila, že prostřednictvím těchto metod výuky a pořízenému vybavení se žáci naučí promýšlet a plánovat činnosti, stanovit si postup práce a určit co vše potřebují, aby dokázali vyřešit praktický problém.

„Pokud jde o aplikaci Corinth, tak ta napomáhá názornosti ve výuce, porozumění látce a především zvyšuje zaujetí žáků. Žáci si sami při obsluze softwaru vybírají z probírané látky ukázky včetně podrobných informací toho, co je více zajímá či zaujalo,“ vysvětlila Hadravová.

Žáci si tak mohou opakovaně prohlížet například jednotlivé svaly či orgány na těle člověka v knihovně Biologie člověka.

„Poněkud netradiční využití ve výuce plánuje Střední umělecko-průmyslová škola Helenín, která model lidského těla využije pro figurální kresbu v uměleckých oborech,“ vysvětlila Hadravová všestranné využití aplikace.

Většina financí na projekt přichází z EU

Projekt „Učíme se ze života pro život“ je financován z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Většina financí, a to 85 %, do něj míří z Evropského sociálního fondu, dále pak 10 % ze státního rozpočtu a 5 % z krajského rozpočtu.

Více jak šedesát základních i středních škol na základě partnerských smluv disponuje vlastním rozpočtem, ze kterého pořizují nákupy vybavení a financují osobní náklady.

Evropský sociální fond představuje jeden z předních nástrojů, který napomáhá rozvíjet sociální oblast členských států Evropské unie. Česká republika se do jeho struktur zapojila při svém vstupu do Evropské unie v roce 2004. Fond samotný je jedním z nejstarších strukturálních fondů.

Společným jmenovatelem je interaktivita

„Interaktivní výuka podporuje prostorové vnímání a představivost, výuka se stává zábavnější a tedy přitažlivější. Zároveň probíhá za pomoci či prostřednictvím takové techniky, která je dnešní mládeži nejbližší – tedy prostřednictvím tabletů, počítačů a projekční techniky,“ popsala Hadravová.

Jako příklad uvedla jednu z partnerských škol, a to Základní školu a Mateřskou školu Ždírec nad Doubravou. Zde děti podle slov Hadravové s lehkostí a samozřejmostí prezentovali práci s malými roboty (Ozobot, Arduino, Lego Mindstorm), ale i se stavebnicemi a rovněž softwarem Corinth.

„Je opravdu velká radost vidět děti při práci, jak s nadšením předvádějí vše, co se s vybavením naučily a přiznat si, že mnozí z nás dospělých by tyto zdánlivě jednoduché úkony nezvládli,“ shrnula Hadravová.