Sčítání hmyzu. Unie chce mít přehled o počtech včel, motýlů a dalších opylovačů

[© Pixabay]

Na základě iniciativy českého europoslance Pavla Poce a celoevropských konzultací předložila Komise první iniciativu na ochranu opylovačů, hlavně včel, ale i dalšího hmyzu důležitého pro opylení rostlin. Chce lépe monitorovat jejich počty, druhy a úbytky.

Opylovači hrají nezastupitelnou roli při produkci potravin. Tři čtvrtiny úrody včetně ovoce, zeleniny a jiných rostlin profituje z opylení. Počet a rozmanitost druhů opylovačů ale klesá, což má negativní vliv na lidské zdraví po celém světě. Potraviny s vysokou nutriční hodnotou, které závisí na opylení hmyzem, se totiž stávají čím dál tím vzácnější.

„Rizika pro opylovače znamenají také rizika pro stabilitu zemědělství,“ zmínila v tiskové zprávě Asociace pro koordinaci evropského včelařství Beelife, která požaduje, aby se budoucí společná zemědělská politika po roce 2020 více zaměřila na pesticidy a jejich vliv na opylovače.

Důležité mezi nimi jsou hlavně různé druhy včel, ale i další hmyz, zejména divocí opylovači, bez nichž se zemědělství podle Vojtěcha Koteckého z Glopolis neobejde.

Kotecký: Entomologové prozatím v Česku napočítali 596 rozličných druhů včel a čmeláků. Z nich 86 už u nás prokazatelně vyhynulo. Dalších 255 – to je 43 procent – figuruje na listině živočichů ohrožených vyhubením.

Z hodnocení European Red List Mezinárodního svazu ochrany přírody IUCN, které je mimo jiné podpořeno českým ministerstvem životního prostředí, vyplývá, že v Evropě žije v ohrožení 9,2 % druhů divokých včel, v EU-27 je ohroženo vyhynutím 9,1 %. Dalších 5,4 % je v Unii potenciálně ohroženo. Kromě toho 9 % evropských motýlů je ohroženo vyhynutím, na úrovni EU-27 je to 7 %. Dalších 10 % je v riziku ohrožení.

V Česku entomologové podle Koteckého napočítali 596 rozličných druhů včel a čmeláků. „Z nich 86 už u nás prokazatelně vyhynulo. Dalších 255 – to je 43 procent – figuruje na listině živočichů ohrožených vyhubením,“ vysvětlil odborník.

Z těchto důvodů Evropská komise vůbec poprvé předložila na počátku června opatření pomáhající v boji s poklesem divokých druhů opylovačů. Reaguje tak na požadavky Evropského parlamentu, členských států a jejich občanů – zejména včelařů a vědců.

Chyby ve statistikách

Přesný počet opylovačů, a tedy i jejich úbytku, ovšem není možné reálně zjistit. Komise informovala, že nemá dostatek dat pro víc jak polovinu druhů včel. Podobně je tomu i u jiných opylovačů.

V Česku jsou včelstva evidována Českomoravskou společností chovatelů.

„Každý chovatel včel k 1. září každého kalendářního roku hlásí umístění svých včelstev, včetně počtu včelstev. Evidence včelstev poskytuje ministerstvu zemědělství potřebné údaje k zásadním rozhodnutím ve vztahu k řešení problematiky v oblasti chovu včel a včelařství,“ vysvětlilo redakci EURACTIV.cz tiskové oddělení Ministerstva zemědělství ČR, které iniciativu Komise podporuje.

Kotecký doplnil, že jsou k dispozici také údaje o počtech lučních motýlů v Evropě. Z nich lze vyčíst, že od 90. let došlo k jejich poklesu o 40 %.

Kotecký: Většinu hmyzu jsme – na rozdíl třeba od ptáků – prozatím systematicky nesledovali, takže vědcům chybí data za dostatečně dlouhou dobu.

Jiné druhy opylovačů (např. čmeláci, včely samotářky a další) ale nejsou předmětem evidence, dodalo ministerstvo.

„Většinu hmyzu jsme – na rozdíl třeba od ptáků – prozatím systematicky nesledovali, takže vědcům chybí data za dostatečně dlouhou dobu,“ ozřejmil problematiku chybějících údajů Kotecký.

Pomocí nového indikátoru navrženého Komisí se mají lépe sledovat data a zajistit efektivnější koordinace činnosti EU napříč odlišnými sektory ekonomiky. To má také pomoci vypořádat se se sociálními a environmentálními vlivy poklesu opylovačů.

Na poklesu opylovačů se odborníci shodnou. Mohou se však objevit rozpory ve statistikách mezi různými fenomény. Zatímco některé sledují rostoucí počty chovaných včel, respektive počty úlů, jiné monitorují pokles volně žijících opylovačů, jako jsou divoké včely, čmeláci nebo pestřenky, vysvětlil rozdíl v datech Kotecký.

„Přibývající počet úlů (ve výše zmíněných statistikách, pozn. red.) samozřejmě neznamená, že by včelaři nečelili nemalým problémům. V Česku i jinde v Evropě došlo ke kolapsům včelstev, které je připravily o léta práce,“ dodal Kotecký k prvnímu fenoménu.

Příkladem druhého fenoménu může být například poslední hodnocení z Německa, kde během 25 let ubylo 75 % poletujícího hmyzu.

Včel ubývá. Europoslanci proto vyhlásili další boj proti pesticidům. Více >>>>

„Budoucnost našich farmářů a našich venkovských komunit závisí na zdravých ekosystémech s bohatou biodiverzitou. Vytrvalá činnost opylovačů umožňuje tuto rozmanitost. Jejich práce je sice bezplatná, ale je velmi užitečná. Musíme jednat rychle, abychom zastavili jejich pokles,“ vyzval EU při předložení iniciativy komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Phil Hogan.

Co radí odborníci?

Příčinou poklesu nezastupitelného hmyzu může být jak výstavba průmyslových jednotek, tak také změny v zemědělství. Dnes se řada farmářů zaměřuje na pěstování jedné plodiny. Oba případy ale omezují potravu i přístřeší pro včely. Organizace Přátelé země proto navrhla 10 doporučení, jak pomoci včelám přežít. Například radí vysázet nové různorodé stromy a jiné rostliny ve správný čas.

Kotecký dále dopručuje přijmout alternativní řešení v podobě „investic do sítě pravidelných sčítání v různých místech v Česku i jiných zemích, která by rok po roku sledovala početnost opylovačů.“ Podotkl, že podobně to již funguje v ČR od roku 1982 v případě monitoringu ptáků.

EU zakázala pesticidy nebezpečné pro včely. Česko je proti. Více zjistíte zde >>>>

Komise usiluje o zlepšení znalostí týkající se poklesu opylovačů, včetně příčin a následků. Právě navržený monitoring má poskytnout kvalitní data o trendech ve vývoji a stavu opylovačů.

Unijní exekutiva také navrhla seznam stanovišť, které jsou důležité pro opylovače. V této souvislosti požaduje po členských státech, aby podávaly zprávy o hodnocení podmínek těchto hmyzích obydlí. Komise také plánuje vydávat akční plány pro stanoviště nejohroženějších opylovačů, které mají pomoci členským státům v boji s příčinami poklesu tohoto důležitého hmyzu.

Cíle nové iniciativy jsou navrženy k roku 2030, některé krátkodobé činnosti však mají být splněny do konce nynějšího desetiletí.

Boj s pesticidy pokračuje

Komise rovněž navrhuje projekt monitorující přítomnost pesticidů v životním prostředí a jejich vliv na opylovače. Ten vychází z iniciativy českého europoslance Pavla Poce (ČSSD, S&D), na kterou získal na počátku tohoto roku podporu z evropského rozpočtu ve výši 32,5 milionu korun.

„Pilotní projekty jsou iniciativy na komunitární úrovni, které navrhují výlučně europoslanci. Je to ale Komise, která zorganizuje výběrové řízení a zodpovídá za průběh i kontrolu projektu,” vysvětlit souvislosti europoslanec.

Cílem projektu je „vytvořit monitorovací nástroj, který by pomohl vyhodnotit dopad kontaminantů v životním prostředí na včelí populace v Evropské unii“. Také zamýšlí „vyhodnotit zdroje kontaminace prostřednictvím analýzy včel a jejich produktů“. Výsledky výzkumu by se podle europoslance využily „při úpravách environmentálních opatření či adaptačních strategií na změnu klimatu.“

Právě ve financování evropského výzkumu, do kterého budou zapojeni jak odborníci, tak i veřejnost, vidí europoslanec řešení nedostatku dat o poklesu opylovačů.

„Zapojení veřejnosti snižuje náklady a zvyšuje pocit vlastnictví projektu, který nám následně poskytne nezpochybnitelné celoevropské údaje,“ zhodnotil výhody projektu Poc.

Poc: Řešení vidím právě ve financování evropského výzkumu, do kterého budou zapojeni jak odborníci, tak i veřejnost. Zapojení veřejnosti snižuje náklady a zvyšuje pocit vlastnictví projektu, který nám následně poskytne nezpochybnitelné celoevropské údaje.

Před pár dny také europoslanec inicioval další projekt ve výši 20,6 milionu korun, který zamýšlí monitorovat motýli. Za cíl si stanovil řešení třech úkolů.

„Prvním je vytvoření indikátorů pro řád lepidoptera (motýlů, pozn. red.). Druhým je vytvoření potřebné databáze a třetím vytvoření funkční sítě evropských koordinátorů a dobrovolníků, jenž poskytnou lokální data,“ vyplývá z tiskové zprávy k novému projektu.

Europoslanec doufá, že se „v hojné míře“ do projektu zapojí také čeští biologové a environmentální nadšenci. „Projekt je koncipován jako občanská iniciativa. Účast všech, kterým na přírodě jen trochu záleží, je proto určitě vítaná,“ dodal Poc.

Úbytek včelstev není novinkou

Pokles včel a jiných opylovačů pozorují včelaři a vědci už od 90. let. Opylovači jsou dnes podle zprávy IPBES ohroženi zejména změnou užívání půdy, intenzivním zemědělstvím, užíváním pesticidů, znečištěním přírody, změnou klimatu, invazivními cizími druhy hmyzu nebo patogeny. Tím klesá počet opylovačů, produkce medu i planých rostlin.

V Česku podle Koteckého už byla asi sedmina místních druhů včel a čmeláků vyhubena a přes 40 procent dalších je dnes v ohrožení. Příčinu vidí v nedostatku květnatých luk, sadů a mezí zapříčiněných intenzivním zemědělstvím. Jiným důvodem úbytků je podle něj užívání pesticidů, ke kterým jsou včely velmi náchylné.

Celý tento týden probíhá v Bruselu řada akcí, konferencí a workshopů v rámci již sedmého ročníku týdne včel. Letošním hlavním tématem je právě role zemědělství v ochraně včel coby nejdůležitějších opylovačů.

https://twitter.com/pavelpoc/status/1011282453250695168