S plánem obnovy se mění i program InvestEU. Unie chce skrze něj přilákat soukromé investory

© Pixabay

Součástí plánů Evropské komise na obnovu evropských ekonomik je i ambice zmobilizovat veřejné a soukromé investice. Část z nich má přijít skrze dlouho připravovaný program InvestEU.

Evropskou unii dlouhodobě trápí nedostatek investic, který se s příchodem a očekávanými dopady pandemie COVID-19 ještě prohlubuje. Komise se na tento problém snaží reagovat a v nedávno představeném návrhu masivního plánu obnovy identifikuje několik cest či nástrojů, jak tyto investice podpořit.

Konkrétně soukromé investory chce Komise nalákat například uvolněním 31 miliard eur skrze tzv. nástroj pro podporu solventnosti, který by v ideálním případě mohl mobilizovat až 300 miliard eur soukromých investic zaměřených na podporu firem. Významně „přifouknout“ chce Komise také program InvestEU.

Už v červnu 2018 navrhla Evropská komise rozsáhlý centrálně řízený program zastřešující celou řadu finančních nástrojů nazvaný InvestEU, kterým chce zjednodušit a zefektivnit unijní financování investičních projektů ve veřejném zájmu. Program je založený na principu garančního schématu, díky němuž může dojít k mobilizaci velkého množství soukromých i veřejných finančních zdrojů.

Tato „vlajková loď“ Komise bude součástí víceletého finančního rámce EU pro období 2021–2027, který ale stále není dojednaný a s příchodem koronavirové krize se nyní mění k nepoznání. Dosud se nepředpokládalo, že by se právě InvestEU v rámci vyjednávání ještě nějak významně měnil. Předmětem diskusí mezi institucemi a státy byly spíše jeho dílčí parametry, teď se však v rámci tzv. plánu obnovy zasahuje i do jeho hrubých obrysů – objemu a rozsahu.

InvestEU: Česká příležitost, jak se odpoutat od „pohodlných“ dotací

Dotací z kohezních fondů Evropské unie, na které Česká republika tradičně hodně spoléhá, postupně ubývá. Za rohem ovšem čeká šance, jak zmodernizovat české nakládání se zdroji pro veřejné účely. Jmenuje se InvestEU.

Nová palebná síla programu InvestEU

Komise argumentuje tím, že právě InvestEU představuje nejvhodnější cestu k „nakopnutí“ evropské ekonomiky, protože dokáže poskytnout dlouhodobé financování a vhodně podpořit unijní politiky a jejich priority. Důkaz podle ní představuje úspěch „předchůdců“ programu včetně Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při řešení finanční krize v minulosti.

Klíčový aspekt InvestEU podle unijní exekutivy spočívá ve schopnosti snížit riziko projektů v očích soukromých investorů, kteří jsou vzhledem k současné krizi opatrní. Nová podoba programu má zvýšit kapacitu Evropské investiční banky (EIB) a dalších bank přijímat taková rizika, a zajistit tak mobilizaci významného objemu soukromých investic potřebných pro ekonomickou obnovu.

Objem garancí v programu se má nyní podle eurokomisaře pro hospodářství Paola Gentiloniho téměř zdvojnásobit z 38 na 75 miliard eur. „Odhadovali jsme, že se 38 miliardami dokážeme zmobilizovat 650 miliard eur [investic]. Se zárukami 75 miliard je náš odhad okolo 1 bilionu eur,“ poznamenal Ital s tím, že se jedná o konzervativní předpoklad. Takový objem investic by se pravděpodobně podařilo zajistit v následujících deseti letech, to je totiž časový horizont, který zmiňoval už bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Původní návrh programu počítal se čtyřmi tematickými „okny“, ze kterých bude možné využít prostředky. Jedná se o kapitoly inteligentní infrastruktura; výzkum, vývoj, inovace; malé a střední podniky; a sociální podnikání a záležitosti. Kapitola zaměřená na inteligentní infrastrukturu se nyní zdvojnásobí na 20 miliard eur, což podle Gentiloniho napomůže naplnění cílů Zelené dohody pro Evropu a podpoří vytváření nových pracovních míst například ve stavebnictví.

Na cestě z koronavirové krize: Co obsahuje evropský plán obnovy?

S úderem koronavirové pandemie se Evropa ocitla nejen v krizi zdravotní, ale také v krizi ekonomické. Redakce EURACTIV.cz přináší detailní popis plánu, který by měl pomoci ekonomiku EU opětovně nastartovat.

Páté investiční „okno“

Úplnou novinku v návrhu Evropské komise pak představuje tzv. facilita pro strategické investice, která vznikne jako páté tematické „okno“ pod programem InvestEU. S garancí v objemu 31,5 miliardy euro se má jednat o zdaleka největší kapitolu.

Díky prostředkům ve výši 15 miliard euro, které sem budou vloženy z Next Generation EU, tedy z nového unijního plánu obnovy, dokáže prý uvolnit investice ve výši 150 miliard euro. „Ty budou využity na investice do posílení naší odolnosti a strategické autonomie ve všech klíčových technologiích a hodnotových řetězcích,“ píše Komise v návrhu.

Pandemie podle unijní exekutivy odhalila zranitelnost Evropy například s ohledem na přílišnou závislost na jednom zahraničním dodavateli. Peníze z pátého „okna“ by měly směřovat zejména do odvětví spojených s ekologickou a digitální transformací.

„Posílení [strategické autonomie] nabývá po krizi na důležitosti, protože některé členské země nemusí disponovat dostatečnou finanční kapacitou, aby mohly takové projekty financovat skrze státní podporu. Mnoho z těchto projektů má navíc přeshraniční charakter a vyžaduje tedy evropský přístup,“ přibližuje Komise.

Pokud jde o technickou stránku nových zdrojů InvestEU, kromě 15 miliard eur pro pátou kapitolu dorazí z Next Generation EU do již existujících „oken“ dalších 15,3 miliardy – celková alokace se tedy vyšplhá na 30,3 miliardy eur. Právě to umožní zmíněnou garanci v hodnotě 75 miliard. Konečná podoba veškerých navrhovaných nástrojů však bude ještě otázkou dlouhých debat mezi evropskými institucemi a vládami členských států.

InvestEU představuje podle ekonoma Petra Zahradníka pro Českou republiku ohromnou příležitost. „Především pro to, abychom se konečně odchýlili od tradičního, konzervativního vnímání koheze – které je pro nás velmi pohodlné, neboť nám zaručuje velké národně určené částky – směrem k modernímu nakládání s finančními zdroji pro veřejné účely,“ uvedl pro EURACTIV.cz člen analytického týmu České spořitelny loni v prosinci.

Ministři financí se neshodují na plánu obnovy. Česko nachází v některých otázkách spojence

Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit.