Rumunské farmy jsou nejmenší v EU, kolektivizaci navzdory

© Shutterstock

Průměrná rozloha českých farem je nejvyšší z celé Evropské unie. Může za to období kolektivizace, kdy se drobní zemědělci museli vzdát svých statků ve prospěch velkých zemědělských družstev. Ani po třiceti letech od pádu komunistického režimu se však struktura českého zemědělství nezměnila.

Českou půdu dnes ovládají velké zemědělské farmy, zatímco drobní farmáři se dělí o zbývající hektary. Svědčí o tom i statistiky, podle kterých má ČR v průměru největší rozlohu farem v celé EU, a to 133 hektarů.

Na opačném konci žebříčku se nachází Rumunsko, kde má průměrná farma rozlohu 3,6 hektarů. Rumunsko si přitom stejně jako ČR prošlo komunistickým režimem, což se projevilo i na jeho zemědělství. V druhé polovině minulého století zde vznikaly obrovské kolektivně vlastněné zemědělské podniky, které později v 90. letech začaly být privatizovány.

Dnes se v Rumunsku nachází třetina z celkového počtu zemědělských podniků v EU. Podíl malých farem s rozlohou menší než 5 hektarů zde dosahuje až 92 %, čímž překonává všechny unijní státy. V ČR je podíl takto malých farem na celkovém počtu zemědělských podniků pouze 50 %.

Rumunské rodiny se totiž na rozdíl od českých vrátily po roce 1990, kdy jim byl navracen dříve kolektivizovaný majetek, ke svému tradičnímu rodinnému zemědělství. Navrácená hospodářství na venkově pro ně totiž mnohdy představovala jedinou možnost živobytí. Vyplývá to ze studie rumunské nevládní organizace ADEPT.

Rumunsko jako český spojenec?

I přes společnou historii se rumunské a české zemědělství od sebe zásadně liší. To jim však nebrání v tom, aby zaujaly podobné pozice při vyjednávání společné zemědělské politiky EU po roce 2020. O té v současné době jednají členské státy EU. Hledání potřebného kompromisu má přitom nyní na starosti právě Rumunsko, které až do konce června předsedá Radě EU.

Česko i Rumunsko dosud společně usilovaly zejména o to, aby EU neomezila dotace pro velké zemědělské podniky. Jak ale píše tajemník české Agrární komory Jan Doležal pro časopis Agrobase, Rumunsko se od české pozice odchýlilo.

„Podle posledních informací navrhuje Rumunsko po nátlaku Francie zastropování na úrovni 100 tisíc euro s tím, že by se omezení plateb týkalo pouze základní platby BISS, tedy současného SAPSu (jednotná platba na plochu ve výši cca 130 euro za hektar),“ uvádí Doležal. Farmy by si navíc od této limitní částky mohly odečíst osobní náklady. Země se navíc budou moci povinnému zastropování dotací vyhnout, a to tím, že zvýší platbu na první hektary, čímž podpoří zejména drobnější podniky.

Evropská komise navrhla zastropování dotací s cílem ušetřit peníze z unijního rozpočtu. Více peněz by podle ní naopak mělo jít na podporu mladých začínajících zemědělců, rodinných farem nebo na ochranu životního prostředí.

Zemědělský výbor EP chce omezit dotace pro velké podniky

Stropy pro dotace a více peněz na ekologická opatření. Právě tak si zemědělský výbor Evropského parlamentu představuje zemědělskou politiku EU po roce 2020.

V současné době se dotace z Evropské unie vyplácejí za každý obhospodařovaný hektar. Velké společnosti tak mají výraznou finanční motivaci k rozšiřování svých podniků. Dotační prioritou EU jsou přitom nikoli koncerny, ale malé a střední podniky. Čerpání peněz z evropských fondů je však pro drobné farmáře mnohdy nesnadný úkol. Důvodem je zejména náročná administrativa, která řadu z nich odradí.

Ochránci životního prostředí navíc varují, že některé velké zemědělské koncerny drancují půdu a poškozují českou krajinu. „Právě velké podniky jsou místem, kde je celý fenomén degradace zemědělské půdy a eroze nejsilnější,“ uvedl již dříve v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký z institutu Glopolis.

Vojtěch Kotecký: Velkopodnikový model českého zemědělství vážně poškozuje půdu

Velkofarma je pro většinu lidí v Česku synonymem devastace a často tomu tak skutečně je. Na druhou stranu se ale farmáři začínají zajímat o to, jak svou půdu lépe chránit, říká v rozhovoru pro EURACTIV.cz Vojtěch Kotecký.

Velké zemědělské podniky podobná nařčení odmítají. Ohrazují se tím, že dodržují zásady správné zemědělské praxe, kterými je podmíněné vyplácení evropských dotací. Zároveň tvrdí, že jen díky nim je české zemědělství konkurenceschopné.

Hrozba zahraničních investorů

Negativní dopady velkých podniků ale začínají pociťovat i v Rumunsku, kde se struktura zemědělství začíná vlivem dotační politiky EU postupně měnit. Tvrdí to rumunský agrární expert Mugur Jitea z klužské zemědělské univerzity (USAMV). „Nejchudší lidé žijí ve vesnicích s největšími farmami,“ vysvětluje.

Dalším problémem je podle něj příchod zahraničních investorů, kteří začínají rumunskou zemědělskou půdu skupovat. Podle jeho informací je v zahraničním vlastnictví více než 40 % půdy. Podobnému problému čelí i čeští zemědělci. Cena za zemědělskou půdu tak postupně roste a drobní rolníci začínají být vytlačování velkými zemědělskými podniky. Farmářská generace navíc postupně stárne a mladí se do zemědělství příliš nehrnou. Rumunský odborník Jitea se proto obává, že evropské zemědělství čekají těžké časy. Zapotřebí je podle něj změna přístupu politiků a reforma společné zemědělské politiky, která by mohla současný neblahý trend zvrátit.

Půda jako byznys. Zemědělci čelí překupníkům, cena za hektary roste

Komu patří český venkov? Právě na tuto otázku se pokusili odpovědět účastníci kulatého stolu, který se konal v prosinci v Hradci Králové.

Článek vznikl v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.