Rozpočet na kohezní a zemědělskou politiku se snížit nesmí, shodly se chudší státy EU

© Shutterstock

Unijní rozpočet na politiku soudržnosti i na zemědělskou politiku na roky 2021 až 2027 by měl být zachován na úrovni stávajícího sedmiletého rozpočtového rámce. Zástupci patnácti zemí ze skupiny Přátel koheze se na tom shodli na jednání v Bratislavě.

Českou republiku na dnešním jednání zastupoval premiér Andrej Babiš. Evropská komise navrhla pro oblast koheze a zemědělství v budoucím rozpočtu krácení peněz, což Babiš označil po schůzce za nepřijatelné.

„Kohezní politika potřebuje dostatek zdrojů k podpoře a udržení sbližování, růstu, investic a konkurenceschopnosti napříč EU a EU na globálním trhu,“ píše se ve společné deklaraci premiérů nebo jejich zástupců zúčastněných zemí.

Schůzky se zúčastnil také zástupce Rumunska, které se k prohlášení nepřipojilo z důvodu nadcházejícího předsednictví v Radě EU.

Čeští podnikatelé si stěžují, že dotace křiví trh, o finanční nástroje ale zájem nemají

Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.

Jedním hlasem

„Vystoupení, které jsme tady slyšeli, zní jedním hlasem. Máme velmi kritický názor na návrh rozpočtu pro příští programové období. Tradiční pozice, které nás zajímají, koheze a zemědělství, klesají, pro nás je to nepřijatelné,“ řekl novinářům Babiš.

Babiš už dnes ráno uvedl, že kromě přidání peněz na kohezi ve finančním rámci chce  konkrétně Česko usilovat o to, aby mělo větší volnost při nakládání s nimi. Za prioritní oblast označil investice, zejména do dopravní infrastruktury.

Peníze pro politiku soudržnosti by chtěl Babiš nalézt úsporami v jiných kapitolách víceletého finančního rámce. „Já tam kritizuji náklady evropských struktur, které se navyšují o 23 %. Jsou tam některé položky, které si myslím, že jsou nové a nemusely by se navyšovat,“ řekl ráno.

Víceletý finanční rámec pro období 2021–2027

Příští víceletý rozpočet má reagovat na nové priority EU. Zemědělská politika či politika soudržnosti získají méně financí a více prostředků poputuje na migraci a správu hranic. Novinkou je mechanismus, který má propojit čerpání peněz s dodržováním zásad právního státu.

Plánovaná změna spolufinancování

Zástupci zúčastněných zemí na jednání podle Babiše kritizovali rovněž návrh Evropské komise, který počítá se zvýšením národního podílu spolufinancování projektů, na které státy čerpají peníze z evropských fondů. Babiš řekl, že z nynějších 15 % by se spolufinancování mělo zvýšit na 30 až 60 % v závislosti na vyspělosti krajů.

„Za období 2014-2020 nás bude kofinancování stát 90 miliard, v návrhu Komise na 2021-2017 by to za stejné období sedmi let bylo 200 miliard (korun),“ uvedl Babiš. Česku se podle premiéra nezamlouvá ani navrhované rozdělení peněz mezi jednotlivé oblasti, Praha by uvítala peníze na školy, školky, zdravotnictví, kulturu či silnice nižších tříd.

Dostatek zdrojů je podle chudších zemí Unie potřeba i v oblasti zemědělství. Zástupci se rovněž shodli v tom, že jak politika soudržnosti, která slouží ke sbližování životní úrovně, tak společná zemědělská politika by měly být zjednodušeny.

Unijní rozpočet by podle prohlášení měl zajistit rovněž dostatečné financování spolupráce také v oblasti bezpečnosti a obrany, boje proti terorismu, výzkumu a vývoje či digitalizace.

Unijní rozpočet a velké ambice Moravskoslezského kraje

Česká republika se bude muset přizpůsobit novému rozpočtu EU. Příkladem jí může jít Moravskoslezský kraj, který si stanovil ambiciózní cíle. Jeho zástupci ale ví, že kromě dalších změn to nepůjde ani bez větší reprezentace přímo v Bruselu.