Roboti nepotřebují pauzu na oběd

© Shutterstock

„V současném zemědělství je třeba se zaměřit na využívání nových technologií a robotů,  kteří dokážou výrazně ulehčit a zefektivnit náročnou práci,“ říká majitel rodinné farmy v Peršíkově Jan Frühbauer.

Krávy na rodinné farmě Frühbauerových nedojí lidé, ale robot. Když si zvířata pravidelně chodí pro jídlo, automaticky je podojí. Navíc dokáže sledovat různé údaje o dojnicích včetně toho, kolik mléka nadojily či v jaké fázi laktace se nachází. Takoví roboti jsou v kravíně dva a během 20 minut se u nich vystřídá desítka dojnic. To vše, aniž by to musel kdokoliv kontrolovat.

„Průměrně nadojí jedna kráva díky novým technologiím asi 33 litrů mléka denně. Pokud bychom se museli obejít bez robotů a dojili bychom ručně, bylo by toho výrazně méně, a navíc by to v tomto množství nebylo možné ve dvou lidech časově zvládnout,“ říká Jan Frühbauer.

Kravín 4.0

V malé vesnici Peršíkov na Vysočině žijí čtyři desítky lidí. Rodina Frühbauerových, která ve vlastním kravíně chová dvě stovky krav a mladých býků, mezi nimi zaujme na první pohled. Zhruba sedmisetkilové dojnice nadojí každý den přes 2000 litrů čerstvého mléka, které putuje do mlékáren k dalšímu zpracování nebo na stůl jejich sousedů.

Na rodinné farmě zaměstnávají pouze jednoho člověka a občas pár brigádníků. Jinak veškerou práci dělají sami, někdy jim ještě pomáhají jejich rodiče a děti. „Můžeme si dělat, co chceme, a o všem si rozhodujeme sami, což má své velké výhody. Zároveň ale když se něco nepodaří, tak si všechno odneseme,“ vysvětluje Markéta Frühbauerová.

Jejich kravín spíš připomíná zavedenou IT firmu, kde většinu věcí dělají roboti a nové technologie. Jen místo vývojářů a IT specialistů jsou zde hlavními aktéry dojnice. Při prohlídce nás doprovází další robot, který shrnuje skotu stravu, aby na ni dokázal dosáhnout. Jiný přístroj zase připomíná velký kartáč, jejž navíc používají samy dojnice tak, že do něj hlavou strčí a on je poškrábe po hřbetě.

Jako moderní zemědělci se Frühbauerovi snaží nových technologií využívat. Právě investice do inovací jim výrazně ulehčují práci, bez nich by farmu podobné velikosti nebylo vůbec možné provozovat. Navíc pomocí nich mohou práci zvládnout sami a nemusí hledat nové zaměstnance, což je podle manželů v dnešní době velký problém.

Farmaření prochází digitální revolucí. Roboti pomáhají na poli i v kravínech

Hospodaření založené na moderních technologiích přináší zemědělcům méně nákladů a více výnosů. Češi patří v tomto směru ke světové špičce.

Klíčové jsou investice

Se zemědělstvím začali už rodiče Jana Frühbauera, kteří hospodařili na stejném pozemku v Peršíkově. Kvůli kolektivizaci ovšem o majetek přišli, a tak po roce 1989, když jim byl vrácen, museli začít znovu. „Dnes už je farma tak rozšířená, že v podnikání budeme pokračovat dál. Navíc jsme vázáni dotacemi, které využíváme,“ přibližuje Markéta Frühbauerová.

Na pořízení nových robotů a další moderní techniky rodina využívá dotací, z vlastních zdrojů by to prý nebylo téměř možné. Kvůli složitosti administrativy zaměstnávají ještě dalšího člověka, který se věnuje účetnictví. Žádosti o dotace jim podává specializovaná společnost. Podle Frühbauerových by bylo dobré zastropování dotací, které by mohlo pomoci menším zemědělcům. „Menší farmy dbají mnohem více na ekologické a šetrné zemědělství, jsou lepší variantou oproti velkým podnikům, jež se věnují zejména intenzivnímu zemědělství a ničí půdu,“ tvrdí Jan Frühbauer.

„Abychom se uživili a posunuli dál, je potřeba investovat do technologií, jinak vás to semele. Pomocí nich jsme výrazně efektivnější a máme bezpochyby mnohem jednodušší práci než naši předkové. Většinu příjmů máme z mléka, jehož můžeme mít díky robotům daleko více. Roboti přece jen nepotřebují pauzu na oběd,“ směje se zemědělec. Techniku využívají i na svých pozemcích, kde pěstují plodiny na výkrm dobytka, tedy pícniny, seno a luskoobilné směsi.

S investicemi rodina nekončí. V nejbližší době Frühbauerovi chtějí pořídit další stroj, který dokáže připravit stravu pro skot, zároveň ji namíchá ve správném poměru a zvířatům ji podá. Do budoucna zároveň plánují rozšířit chov skotu o drůbež, ovce nebo kozy a přidat rovněž prodej mléčných výrobků, jako jsou sýry nebo jogurty. Zatím ovšem mají podle svých slov dost práce s novým kravínem a současným množstvím skotu. „Romantiku budeme vytvářet později,“ říká Jan Frühbauer.

Důležité jsou pro Frühbauerovy dobré vztahy se sousedy a s lidmi z okolních obcí. Ti sem na statek nedaleko Havlíčkovy Borové chodí nakupovat čerstvé mléko a zároveň se podívat na to, jak se dobytku v kravíně žije nebo jak se vůbec mléko vyrábí. Zájem o návštěvu farmy mají i školy, které sem pravidelně přijíždějí. „To považujeme za důležité. Chtěli bychom přitáhnout k zemědělství více mladých lidí a ukázat jim, že v dnešní době je to zajímavá práce s novými technologiemi a roboty. Snad se nám podaří jednou předat naši farmu zase o generaci dál,“ doufá Markéta Frühbauerová.

Článek původně vyšel v magazínu Hospodářských novin Budoucnost venkova v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.