Reforma společné zemědělské politiky EU dostává nové obrysy. Řeší jí i europoslanci

© Pixabay

Radikální změna. Právě tímto termínem označila španělská europoslankyně návrh Evropské komise týkající se reformy společné zemědělské politiky EU.

Esther Herranz Garciová má v zemědělském výboru Evropského parlamentu na starosti zprávu, která pojednává o plánu Komise přenést více rozhodovacích pravomocí při rozdělování zemědělských dotací směrem na členské státy.

„Návrh reformy společenské zemědělské politiky od Evropské komise představuje radikální bezprecedentní změnu paradigmatu,“ uvedla Herranz Garciová ve své zprávě k projednávané legislativě.

Úloha Komise by totiž měla nově spočívat ve sledování toho, zda členské státy plní předem stanovené a schválené cíle.

Konkrétně by se země měly postarat o zajištění spravedlivého příjmu zemědělců, zvýšení konkurenceschopnosti zemědělského sektoru, nastavení vyvážených vztahů v potravinovém řetězci, ochranu kvality jídla a podporu generační obměny. Dále by se měly zaměřit na boj s klimatickými změnami, péči o životní prostředí, zachování krajiny a biodiversity a také podporu venkovských oblastí.

Vzniká další opatření proti agroholdingům. Zemědělské dotace mají dostávat jen skuteční farmáři

Zavedení jednotné definice skutečného zemědělce by mohlo zamezit velkým agropodnikům čerpat zemědělské dotace z evropských fondů. Změna ale může přinést další byrokracii těm, kterým má pomoci.

Paradoxní návrh

Evropská zemědělská politika se tak soustředí zejména na výsledky a plnění zmíněných devíti cílů. Způsob, jakým jich členské státy dosáhnout, již bude záležet na nich.

Změnu navrhla Komise proto, aby se zemědělská politika stala pružnější a méně byrokratickou. Kritici návrhu se ale obývají opačného efektu a také opětovného „znárodnění“ společné zemědělské politiky.

„Je paradoxní, že Evropská komise na jednu stranu navrhuje vytvořit zjednodušenou politiku, a na druhou stranu předkládá nový model, který přinejmenším v prvních letech přináší více složitosti,“ uvedla na adresu návrhu europoslankyně Herranz Garciová.

Členské státy totiž budou muset Evropské komisi předkládat strategické plány, podle kterých budou dosahovat společných unijních cílů. Samotné vypracování strategií ale nemusí být pro členské státy zrovna jednoduchá záležitost.

„V prvních letech se budou strategické plány určitým způsobem podobat pilotním projektům, které by měly být pravděpodobně časem vylepšeny,“ vysvětlila dále španělská europoslankyně.

Cesta k zemědělským dotacím vede přes haldy papíru. Změna je zatím v nedohlednu

Čerpání ze zemědělských fondů EU není snadné ani pro farmáře, ani pro úředníky, kteří platby administrují a proplácejí. Ministerstvo zemědělství vidí chybu především na evropské úrovni. 

Národní úřady by navíc měly každý rok předávat Komisi zprávu o výkonnosti, aby exekutiva mohla ověřit, zda jsou evropské finance využívány skutečně tak, jak by měly.

Právě tento bod je ale pro české ministerstvo zemědělství problematický.

„Oceňuji, že jsme se v diskuzi o nové společné zemědělské politice posunuli, stále však nejsem přesvědčený o tom, že nová pravidla budou jednodušší. Například povinnost zpracovat výkonnostní zprávu vždy do poloviny února je pro národní platební agentury téměř nesplnitelná,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman poté, co o změnách zemědělské politiky jednal v Bruselu.

„Pokud by se zpráva nemusela předkládat každý rok, mohlo by to být řešení. Platební agentury by se pak mohly soustředit na to podstatné. Tedy na to, aby zemědělci včas dostali vyplacené podpory,“ dodal. České ministerstvo zemědělství tedy zastává názor, že návrhy předložené Evropskou komisí přinesou spíše vyšší administrativní zátěž.

Herranz Garciová je však optimistická v tom, že ve výsledku se uleví od byrokracie samotným zemědělcům. Snížení administrativní zátěže pro zemědělce bude totiž pro členské státy zřejmě povinným úkolem. Šanci vidí ve sběru dat přes satelit, což může ulevit farmářům od evidenčních povinností a kontrol.

Kontrol na farmách by v budoucnu mělo být méně. Nahradí je drony

Malé rodinné farmy, které čerpají evropské dotace, by měly v budoucnu čelit kratším kontrolám. Více by se naopak měli monitorovat ti, co skutečně porušují podmínky, shodují se čeští agrárníci a doporučují takové opatření Evropské komisi.

Nerovnoměrný dopad zastropování

V návrhu své zprávy se německá europoslankyně vyjadřuje i k problematice zastropování dotací pro velké agrární podniky. Podobně jako české ministerstvo zemědělství si myslí, že omezení dotací není vhodné, neboť „nezohledňuje různé výrobní struktury, které v členských státech existují“. Zastropování by tak podle ní mělo na jednotlivé členské země nerovnoměrný dopad.

Příkladem je právě Česká republika, pro kterou jsou velké agrární podniky typické. Dopad na místní zemědělství by tak byl mnohem větší než ve státech, kde převažují drobní zemědělští podnikatelé.

Zpráva Herranz Garciové však pro budoucnost společné zemědělské politiky není rozhodující. Nejdříve ji musí schválit zemědělský výbor Evropského parlamentu a následně i plénum. Pak se budou moci europoslanci podílet na vyjednávání společně se zástupci Komise a členských států.

Europoslanci si slaďují pozice s českými agrárníky. Chtějí v Bruselu hájit jejich zájmy

Europoslanci nevědí, jaká je pozice ČR k budoucí společné zemědělské politice, Evropský parlament ale bude mít rozhodující hlas v konečném hlasování.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.