Rakouský kancléř Kurz chce, aby fond obnovy pomohl nejchudším členům EU

Rakouský kancléř Sebastian Kurz © EPA

Rakousko chce uzpůsobit chystaný unijní fond obnovy tak, aby větší podíl pomoci dostali nejchudší členové EU. Peníze by pak měly směřovat do oblastí, jako jsou výzkum, digitální infrastruktura nebo ochrana klimatu.

V rozhovoru s německým nedělníkem Frankfurter Allgemeine Sonntagszeitung to řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz.

Rakousko patří ve vztahu vůči balíku obnovy, který má pomoci překonat důsledky koronavirové krize, spolu s Nizozemskem, Dánskem a Švédskem k zemím takzvané úsporné čtyřky. Ta prosazovala, aby fond poskytoval jen půjčky, a nikoli záruky.

Evropská komise však navrhuje fond v objemu 750 miliard eur (téměř 20 bilionů korun), z nichž dvě třetiny by činily záruky. Lídři EU doufají, že detaily dopracují na summitu příští pátek. Kurz už neodmítá záruky zcela, ale chce ještě diskutovat o celkovém mixu.

„Podle návrhu Bruselu by nejvíc profitovaly Itálie, Španělsko nebo Polsko. My ale v EU máme mnohem chudší země. Můj smysl pro spravedlnost mi říká: když v EU bereme do rukou tolik peněz, pak by měly proudit především k těm nejchudším z chudých. Pokud berou jako kritérium nezaměstnanost z let po roku 2015, jak nyní navrhují, pak to nemá s výzvami koronavirové situace nic společného,“ kritizuje návrh Kurz.

Poslanci vyzvali premiéra Babiše, aby podpořil fond obnovy

Sněmovna dnes podpořila postoj české vlády k plánu Evropské komise na podporu oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby plán i jeho financování v závěrečném hlasování na Evropské radě podpořil.

Kritérium nezaměstnanosti z let 2015 až 2019 pro rozdělení peněz z fondu na pomoc evropským ekonomikám považuje za nespravedlivé i český premiér Andrej Babiš. Premiér minulý týden v reakci na kompromisní návrh předsedy Evropské rady Charlese Michela ČTK sdělil, že „rozhodně nechce bránit dohodě“, ale chce „vybojovat maximum“ pro Českou republiku.

Kurz v rozhovoru s německým listem nejmenoval konkrétní chudé země, které by podle něj měly získat větší podíl. Podle Eurostatu jsou však nejchudšími zeměmi EU z hlediska HDP na hlavu Lotyšsko, Rumunsko, Řecko, Chorvatsko a Bulharsko. Rakousko přitom má velmi těsné vztahy se zeměmi západního Balkánu.

Podle Kurze by peníze z fondu měly být přidělovány více podle dopadu pandemie na hospodářský výkon zemí a měly by plynout do oblastí jako výzkum a vývoj v souvislosti s rozvojem digitální infrastruktury, nebo na ochranu klimatu.

Kromě toho má být alokace podmiňována například reformami, odbouráváním byrokracie nebo bojem proti daňovým podvodům. „Podmíněnost je nutná, aby peníze nesloužily jen k zacpávání děr v rozpočtu,“ zdůraznil Kurz.

Michel přišel před blížícím se summitem s kompromisním návrhem rozpočtu EU, chce snížit jeho objem

Předseda Evropské rady Charles Michel dnes navrhl snížit objem příštího sedmiletého rozpočtu Evropské unie z 1,1 bilionu eur (téměř 30 bilionů Kč), který plánuje Evropská komise (EK), o dvě desítky miliard eur. Fond obnovy ekonomik spojeného s rozpočtem plánuje zachovat ve výši 750 miliard eur.