Půl bilionu korun z EU pro Česko. Na čistou dopravu, digitalizaci a snad i integraci Ukrajinců

Vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš ve Strakově akademii, 17. května 2022. | © Úřad vlády

Česko v nadcházejících šesti letech dosáhne na půl bilionu korun z tzv. kohezních fondů. Peníze poputují zejména do regionů – na budování infrastruktury anebo řešení sociálních otázek. K těm se nyní nutně patří i ukrajinští uprchlíci. Nejde však o peníze na řešení současných krizí, ale o dlouhodobou rekonstrukci. Tu má za cíl i nadcházející české předsednictví.

Česku se jako šesté zemi v EU podařilo získat od Evropské komise zelenou pro Dohodu o partnerství pro období 2021–2027. Ta by měla určit směr, kterým se Česká republika v nadcházejících letech vydá.

Pro Česko to znamená zejména přístup k více než 550 miliardám korun z kohezních fondů. Ty jsou z evropského rozpočtu připraveny pro takové investice, které by měly přibližovat životní úroveň obyvatel napříč kraji i celou EU.

I když je čerpání fondů spojené s nežádoucí byrokracií, velká část veškeré obsluhy v ČR je zajištěná právě díky financím EU. Evropské dotace tvoří zhruba 40 procent veřejných investic v zemi.

„Podařilo se nám dosáhnout zásadního milníku, který nám umožní ještě na začátku léta otevřít množství výzev,“ řekl po konferenci o Směřování politiky soudržnosti a možnosti evropských fondů v období 2021–2027 Ivan Bartoš (Piráti), místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj.

„Více než o dohodu mezi Evropskou komisí a Českou republikou se jedná o dohodu mezi českou vládou a regiony i jejich obyvateli,“ řekla v úterý na tiskovém briefingu eurokomisařka pro soudržnost a reformy Elisa Ferreiraová.

Dotace i na řešení současné krize

Prováděné investice z těchto fondů by měly přispívat k postupné transformaci regionů i státu. Přesto některé členské státy volají po tom, aby došlo ke změně legislativy upravující víceletý finanční rámec v reakci na konflikt na Ukrajině. A dotklo by se to právě i kohezních fondů. To znamená jediné – moci použít tento balík i na aktuální problémy, nikoliv jen ty dlouhodobé.

I toto by mohlo být tématem pro ČR předsednické země. Sice by v rámci předsednictví neměla primárně prosazovat své národní zájmy, mohla by ale tlačit na to, aby peníze z kohezního fondu byly k dispozici co možná nejdříve.

Nelze se dívat s vizí, že válka skončí, uvedl na konferenci Bartoš. Je proto podle něj nutné hledat řešení a vynaložit nemalé finanční prostředky na to, aby dočasná integrace proběhla v pořádku.

„Vnímáme, že evropský rozpočet není nafukovací. A Česká republika nemůže čekat, že každou krizi za nás vyřeší evropský rozpočet,“ pronesl na konferenci Jan Šnaidauf z ministerstva zahraničních věcí. Kohezní politika má navíc své jasné cíle a ČR by neměla počítat s tím, že vyčerpá celý půlmiliardový balík „na Ukrajinu“.

Ferreiraová sice již dříve oznámila, že zajistí, aby peníze z kohezních fondů mohly být použity na podporu ukrajinských uprchlíků, nepůjde však o žádné peníze navíc. Státy by jen dostaly možnost použít kohezní fondy na projekty, se kterými se doposud nepočítalo, jako je například snadnější integrace uprchlíků.

„Bavíme se o možnosti použití těch peněz jiným způsobem a v širším horizontu,“ vysvětlil Bartoš. Vše, co pokrývají různé nástroje fondové politiky, podle něj souvisí i s řešením nových 300 tisíc lidí na území České republiky. Univerzálnost peněz tak sama pomáhá situaci řešit a kohezní fondy jsou schopny reagovat i na náhlé události, dodal.

Pokud tedy stát investuje peníze z fondů do postavení nové školy nebo opravy školky, kterých je nedostatek, dělá to zejména kvůli navýšení kapacit, uvedl Bartoš. Zároveň tím ale pomůže řešit akutní problémy spojené s příchodem ukrajinských matek s dětmi.

EU chce přidat v digitalizaci. Státy si musí splnit úkoly v pokrytí 5G či vzdělávání

Dvacet milionů „ajťáků“, kompletní pokrytí vysokorychlostním internetem 5G nebo on-line přístup ke všem úřadům. Právě takových cílů chce Evropa dosáhnout do roku 2030. Týkat se to bude i Česka, které bude muset v digitalizaci šlápnout na plyn.

Boj se suchem i rozvoj železnice

Dlouhodobý plán ale zůstává neměnný: digitální, ekologické a inkluzivní Česko. Takové by mělo podle chystaných výzev být. Významná část peněz bude putovat například do čisté mobility.

Peníze bude Česko moci čerpat hned z několika fondů: Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu pro spravedlivou transformaci, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu a Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu.

Ve městech a jejich okolí z nich budou často vznikat dobíječky pro elektroauta a čistá hromadná doprava, na větší vzdálenosti se dočká podpory často skloňovaná železnice. Právě ta by se měla stát páteří udržitelné dopravy, což bude pro Česko nemalá výzva – historicky sice patří k jedné z nejhustěji tratěmi prorostlou zemí, ale co se týče kvality, kapacity, rychlosti a bezpečnosti, má k dalším „nej-“ daleko.

Obce a regiony také dostanou příležitost využít evropské peníze na aktuální boj se suchem nebo podporu obnovy přírodních stanovišť. Podpory by se měla dočkat i mitigační opatření proti povodním nebo projekty zaměřené na oběhové hospodářství.

Digitalizace – a ti, kdo s ní budou umět pracovat

Výzvou bude také digitalizace. Fondy by měly podpořit zavádění inovací a výzkum, pro většinu Čechů bude hrát roli hlavně zlepšení dostupnosti vysokorychlostního internetu. S nástupem digitalizace také evropské fondy motivují k tomu připravit se na nový a „digitální“ pracovní trh.

Samostatnou položkou mezi podporovanými projekty proto tvoří dostatek kvalifikovaných pracovníku, kterých je zejména v oblasti IT nedostatek. Současní pracovníci by tak díky podporované rekvalifikaci měli být lépe schopní připravit se na hospodářskou transformaci – a být odolnější na nově vznikajícím pracovním trhu.

Jedněmi z hlavních cílů by měly být i genderová rovnost na pracovním trhu a zlepšení životní úrovně lidí ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením.

Podcast: Stereotypy v IT přetrvávají, firmy ale ženy chtějí, říká ředitel Czechitas Čejka

Budoucnost je v IT. Možná více pro muže než ženy – ty tvoří mezi pracovníky oboru IT jen 10 procent. Jak to změnit? A jak s celoživotním vzděláváním může pomoci EU? V podcastu odpovídá Ondřej Čejka, výkonný ředitel Czechitas.