Půda čelí degradaci. Pomoci může precizní zemědělství

© Shutterstock

Stav půdy v EU ohrožuje vodní a větrná eroze, zhutnění, kontaminace, úbytek organické hmoty, desertifikace a další půdní procesy. Proto je ochrana půdy a životního prostředí jedním z cílů SZP po roce 2020.

Půda je jedním z nejdůležitějších přírodních zdrojů, zásobuje rostliny nezbytnými živinami a poskytuje přírodní prostředí pro živočichy, rostliny i člověka. V současné době ale vyvolává její stav závažné obavy. Absorbuje totiž všechny důsledky lidské přítomnosti, jako je třeba používání těžké techniky nebo pesticidů.

To je důvod, proč nabírá na důležitosti ochrana půdy na základě řady povinných a dobrovolných opatření v novém návrhu společné zemědělské politiky (SZP). Právě péče o životní prostředí, opatření v oblasti změny klimatu, zachování krajiny a biodiverzity a ochrana kvality potravin a zdraví patří mezi hlavní cíle SZP po roce 2020.

9 cílů společné zemědělské politiky po roce 2020. Zdroj: Evropská komise.

Zemědělskou půdu ohrožuje eroze a zhutnění

Nedávné studie odhadují, že přibližně 11,4 % území EU je postiženo mírnou až silnou vodní erozí (více než 5 tun na hektar za rok). Tento odhad je nižší ve srovnání s předchozími odhady, že erozí je postiženo až 17 % půdní plochy EU. Je to především díky zavedení nových způsobů hospodaření s půdou, jako je např. orba po vrstevnicích, vysazování krycích plodin apod.

Reforma společné zemědělské politiky EU dostává nové obrysy. Řeší jí i europoslanci

Radikální změna. Právě tímto termínem označila španělská europoslankyně návrh Evropské komise týkající se reformy společné zemědělské politiky EU.

S vodní a větrnou erozí se potýká i Česko, přičemž například na Břeclavsku a Kyjovsku se střetávají oba typy. „Svažité oblasti jsou zde stále obhospodařovány v obrovských celcích, což má za následek eskalaci erozních projevů. Velké půdní bloky umožňují využití velké a těžké techniky. Zúžené osevní postupy a absence organické hmoty podporují utužení půdy,“ okomentovala problematiku Jana Podhrázská z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy a Ústavu aplikované a krajinné ekologie na Mendelově univerzitě v Brně.

„K situaci přispívá hlavně monokulturní pěstování energetických plodin, jako je řepka či kukuřice, a nedostatek statkových hnojiv kvůli redukci živočišné výroby,“ dodala.

Jedním z řešení může být střídání plodin, které může výrazně snížit ztráty půdy v důsledku vodní eroze. Další možností jsou tzv. meziplodiny neboli krycí plodiny, které zabraňují odtoku živin a pesticidů a snižují riziko eroze půdy. Půdu chrání brzy na jaře po sklizni letních plodin.

Významným řešením eroze je i orba po vrstevnicích, která snižuje potenciál eroze tím, že snižuje rychlost odtoku vody. Zvýšená drsnost povrchu totiž poskytuje dešťovým srážkám více času pro vsáknutí.

Podle Vojtěcha Koteckého, analytika think-tanku Glopolis, lze řešit erozi právě způsobem hospodaření na orné půdě a rozčleněním polí zelenými plochami, které budou sloužit jako bariéry odtoku půdy. „Půdě by prospěl návrat organické hmoty, která pomáhá zachycovat vodu. Její nedostatek přispívá k úbytku půdní fauny důležité pro úrodnost,“ uvedl dále Kotecký. „Organická hmota zároveň slouží jako lepidlo, které drží půdní částice u sebe. Pokud tedy v půdě chybí, významně to přispívá k erozi,“ dodal.

Degradace půdy ohrožuje planetu, do třiceti let může způsobit masovou migraci

Pokud se nepřijmou okamžité kroky proti degradaci půdy, bude to mít vážné následky pro celé lidstvo, upozorňuje nová vědecká studie.

Dalším problémem je i utužení půdy. Evropská komise zjistila, že přibližně 23 % analyzované plochy (viz obrázek níže), má kriticky vysokou hustotu půdy. Částečně za to mohou těžké stroje používané od šedesátých let minulého století.

Relativní normalizovaná hustota (RNH) > 1 může být považována za hustou půdu.
(Bílá místa na mapě ukazují místa, kde nebylo možné určit hustotu.)
Zdroj: Evropská komise.

Podle Zprávy o stavu životního prostředí v ČR, bylo v roce 2016 ohroženo zhutněním přes 33 % české zemědělské půdy. „Problém utužení půdy lze do určité míry řešit zmenšením výměry pozemků osázených monokulturami a s tím spojeného používání obří zemědělské mechanizace, a také šetrnějším přístupem uživatelů půdy v podobě omezení přejezdů pozemků zemědělskou technikou, obzvláště v době sklizně,“ navrhl předseda Asociace soukromých zemědělců ČR (ASZ ČR) Josef Stehlík.

Mnozí odborníci ale v těžké technice problém nevidí. „Pracují s mnohem většími záběry a větší záběr znamená méně přejezdů na poli,“ uvedla tisková mluvčí Zemědělského svazu ČR Jana Sixtová. Za problematické však považuje časté a někdy i zbytečné přejezdy těžkou technikou po poli, které ale zemědělci řeší používáním speciálních pneumatik s proměnlivým tlakem nahuštění, využíváním nových technologických postupů a optimalizací tras přejezdů po poli.

„V některých případech se okraje polí zatravňují. Jednak jako ochrana před vodní erozí, jednak pro snížení poškození půdy na úvratích, kde je koncentrace přejezdů nejvyšší. Dalším řešením utužení půd je používání vhodných technologií zpracování půdy,“ dodala Sixtová.

Precizní zemědělství jako řešení

Precizní zemědělství je nová koncepce hospodaření, která využívá moderních technologií a je díky tomu velmi přesná, šetrná k přírodě, snižuje náklady na hnojiva a vede k vyšší kvalitě sklizně. Zemědělci nejčastěji využívají GPS, dálkový průzkum země (DPZ) a geografický informační systém (GIS), aby získali maximální možné informace a stavu a kvalitě půdy a na základě daných dat mohli aplikovat potřebné množství hnojiva, vody a živin.

Díky menšímu zhutnění horní vrstvy půdy se zlepšuje stav vody a vzduchu v půdě. Výnosy z plodin jsou stabilnější během období sucha a silných srážek. Aktuální výsledky testů potvrzují, že precizní zemědělství přizpůsobené místním podmínkám může udržitelně zlepšit účinnost ochrany půdy a rostlinné výroby v Evropě.

Investovat do zemědělství se v budoucnu vyplatí. Eurokomisař Hogan vysvětlil proč

Po roce 2020 bude evropské zemědělství méně byrokratické, více zaměřené na nové technologie a životní úroveň zemědělců se zvýší. Právě to jsou tři hlavní důvody, proč by měli evropští zemědělci do sektoru investovat, myslí si eurokomisař Phil Hogan.

Využívání precizního zemědělství je přínosné pro životní prostředí. Při jeho zavádění a využívání budou ale menší zemědělci potřebovat pomoc od státu. Většina zemědělců totiž postrádá důležité nástroje pro zisk a analýzu údajů o vlastní půdě.

Dalším problémem je nedostatečný přístup k rychlému širokopásmovému připojení ve venkovských oblastech a nedostatečná digitální gramotnost. To by mohlo vést k velkému digitálnímu rozdílu mezi velkými a malými zemědělci. Proto je velmi důležité mít nezávislé poradenské služby s nutnými znalostmi a přístupem k údajům, které pomohou minimalizovat tento rozdíl.

Článek vyšel v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.

Souvislosti

Ohrožení půdy

Zdravá a úrodná půda je jádrem potravinové bezpečnosti. Její ohrožení znamená přímou hrozbu pro dostupnost potravin. Na seznamu hrozeb figuruje například:

  • Eroze půdy, ke které dochází hlavně kvůli nevhodnému hospodaření s půdou a nesprávným postupům. Vodní eroze půdy je jednou z nejrozšířenějších forem degradace půdy v České republice i v EU.
  • Úbytek organické hmoty v půdě ovlivňující strukturu půdy, zadržování vody, biologickou rozmanitost a získávání živin rostlin.
  • Úbytek biodiverzity půdy, tedy úbytek rozmanitosti organismů žijících v půdě.
  • Utužení (zhutnění) půdy, což je výsledkem intenzivního hospodaření a používání těžké techniky. Zhutněné půdy jsou méně schopné absorbovat dešťové srážky, čímž se zvyšuje možnost vodní eroze, zatímco růst kořenů a pronikání vzduchu do půdy jsou omezeny.
  • Kontaminace půdy, která pramení z průmyslové činnosti, těžby a z rozšířeného používání chemických látek na zemědělské půdě, jako jsou pesticidy.
  • Zasolování půdy vyplývající z lidských zásahů, jako jsou nevhodné zavlažovací postupy, ale i ze změn vlastností podzemní vody nebo srážek.
  • Zábory půdy, tedy destrukce nebo zakrytí půdy budovami, konstrukcemi a vrstvami zcela nebo částečně nepropustného umělého materiálu (asfalt, beton atd.).
  • Desertifikace půdy, která se odehrává v suchých oblastech a vyplývá z kombinace klimatických změn (např. dlouhotrvající sucho a nepravidelné srážky) a lidské činnosti (např. neudržitelné zemědělské postupy). Projevuje se snížením nebo ztrátou biologické nebo ekonomické produktivity pozemku.