Průzkum: Drtivá většina Čechů považuje sucho za problém

© Pixabay

Obavy ze sucha se stupňují, situací se už začíná zabývat vláda. Vzniká dokonce moderní systém pro předpověď sucha.

Česká republika má za sebou další extrémní léto. Sucho zasáhlo v podstatě celé území, přičemž nejhůře na tom byla severní část jižní Moravy. Všimli si toho nejen zemědělci a vodohospodáři, ale i česká veřejnost. Upozornil na to průzkum Katedry environmentálních studií Masarykovy univerzity, podle kterého považuje sucho za závažný problém až 79 % Čechů.

„Sucho pro českou veřejnost není jen hrozbou do budoucna, pociťují ho ve svém běžném životě už dnes,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Jan Krajhanzl.

„Jak jsme zjistili, se suchem se setkává 90 % lidí při procházkách přírodou, 91 % majitelů zahrad a pozemků a 73 % uživatelů studní,“ upřesnil odborník.

Obavy přitom nevyplývají pouze z letošních veder. Průzkum totiž výzkumníci prováděli již na přelomu roku. „Kdybychom výzkum dělali dnes, bylo by znepokojení suchem ještě výraznější,“ vysvětlil Krajhanzl.

Situaci by podle většiny respondentů měl řešit stát, zejména pak Ministerstvo životního prostředí. Svůj díl odpovědnosti by ale měla nést i správa povodí či Ministerstvo zemědělství.

Instituce se přitom skutečně snaží problém sucha řešit. Koncem srpna kvůli tomu dokonce vznikla Národní koalice pro boj se suchem složená z politiků, odborníků i podnikatelů.

Dále se připravuje protierozní vyhláška a národní dotace, které by podpořily vznik tůní, mokřadů, rybníků a dalších přírodních prvků, které by mohly pomoci v řešení problému sucha a nedostatku srážek. Odborníci také vyvíjejí nový předpovědní systém označovaný zkratkou HAMR. Ten by měl od roku 2020 pomoci předvídat stav a vývoj sucha až na 2 měsíce dopředu.

„Základní aplikaci spustíme už letos, plně funkční bude pak v roce 2020,” prohlásil ministr životního prostředí Richard Brabec. Systém by podle něj v budoucnu mohli využívat úřady, zemědělci, zahrádkáři, ale i provozovatelé vodních elektráren nebo vodáci.

Dopady sucha se ale snaží řešit nejen český stát. Problém totiž tíží celý kontinent. Evropská unie se kvůli němu již opakovaně rozhodla poslat zemědělcům o měsíc dříve dotace ze svých fondů. Dokonce zmírnila požadavky své společné zemědělské politiky týkající se vysazování takzvaných meziplodin a upravila i další opatření, která mají přispívat k ochraně životního prostředí. Evropské dotace pro zemědělce jsou totiž vyplácené jen těm, kteří dodržují alespoň základní principy šetrného hospodaření.

Článek původně vyšel v Brněnském deníku v rámci projektu Proměny českého zemědělství, který společně realizují EURACTIV.cz a vydavatelství Economia s podporou Evropské komise.