Průzkum: Češi podporují provázání fondů EU s dodržováním právního státu nejméně z celé EU

© Pixabay

Více než tři čtvrtiny obyvatel zemí Evropské unie podporují myšlenku, aby unijní instituce spojily čerpání společných peněz s dodržováním principů právního státu. Nejnižší podporu ze všech států má tato podmíněnost u Čechů. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil Evropský parlament.

Většina obyvatel unijních zemí si podle sondáže provedené společností Kantar myslí, že by „sedmadvacítka“ měla mít v době hospodářské krize způsobené covidem-19 ve společném rozpočtu více peněz.

Evropský parlament v současnosti vyjednává s členskými státy o tom, zda a jak bude spojeno čerpání z budoucího sedmiletého rozpočtu a fondu pokrizové obnovy ekonomik s dodržováním principů demokracie a právního státu. Europoslanci usilují o co nejpřísnější podmíněnost, zatímco velká část členských zemí je pro volnější verzi. Maďarsko a Polsko, s nimiž vedou unijní orgány řízení kvůli porušování evropských hodnot, naproti tomu hrozí vetem celého balíku o objemu přes 1,8 bilionu eur (více než 50 bilionů korun), pokud podmínka zcela nezmizí.

Podle vůbec prvního průzkumu, který si EP nechal na toto téma vypracovat, spojení hodnot a peněz podporuje celkově 77 procent obyvatel EU. V každé z unijních zemí včetně Maďarska a Polska je pro nejméně 70 procent. Výjimku tvoří pouze Česko, kde je „určitě či spíše pro“ 59 procent lidí.

Kdo nebude dodržovat principy právního státu, nesmí čerpat evropské fondy, volají europoslanci

Evropský parlament nehodlá ustoupit v požadavku na co nejtěsnější spojení kvality právního státu v členské zemi a jejího přístupu k penězům ze společných fondů Evropské unie.

Online průzkum se uskutečnil v unijních státech na přelomu září a října na vzorku téměř 25.000 lidí. Mírná většina – 54 procent – respondentů souhlasí s názorem, že by EU měla mít větší společný rozpočet na dobu, kdy se bude vyrovnávat s následky pandemie. Více než dvoutřetinovou podporu má tento postoj v jihoevropských státech nejvíce zasažených jarní vlnou pandemie. Naopak ve státech tradičně vyznávajících přísnější fiskální přístup, jako je Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země, by bylo pro posílání dalších peněz do unijní kasy pouze okolo třetiny lidí. V Česku je poměr mezi zastánci a odpůrci zvětšování rozpočtu EU podle průzkumu zcela vyrovnaný.