Projekty dotované z evropských fondů nemají dobrou pověst. Mnohdy zbytečně

© Pixabay

Tento článek je součástí Special reportu: Evropské fondy v Kraji Vysočina

Získání dotací je složitý i kontrolovaný proces. Přesto někdy dochází k situaci, kdy miliony z evropských fondů nejsou využity dvakrát efektivně.

Ne každý projekt financovaný z fondů Evropské unie zcela naplní svůj potenciál. Přesvědčil se o tom i Kraj Vysočina.

Média již dříve poukázala na projekty, které lze označit jako méně úspěšné – například proto, že nesplnily svůj účel, anebo se zkrátka nepovedly. Jedním z příkladů může být vybudování průhledů pod náměstím v Jihlavě. Ty ve své době získaly hanlivé označení „pařeniště“.

Přestože prvotní záměr radnice se nesl v duchu pozitivní rétoriky, část projektu zdaleka nenaplnila očekávání, ba naopak. Představa průhledů, které měly pozorovateli nabídnout pohled pod povrch náměstí, zněla atraktivně. Výsledek však přinesl pohled buď na zamlžené sklo, anebo betonovou šachtu.

Nechvalně proslulé průhledy tak byly ve výsledku odstraněny. Vedení města současně nevidělo důvod k navrácení dotace. „Vracení dotací ale v tomto případě nehrozí,“ reagoval tehdy Vratislav Výborný, bývalý náměstek primátora.

Nutno však podotknout, že nepovedené průhledy byly součástí většího projektu, na který město dostalo dotaci z Evropské unie. V rámci této dotace tak byla opravena část hradeb a schody u kostela svatého Jakuba. Dále vzniklo například hřiště pro děti nebo došlo k obnovení kaple Olivetská hora na Jakubském náměstí. Celkové náklady si vyžádaly 6,3 milionu korun.

Čeští podnikatelé si stěžují, že dotace křiví trh, o finanční nástroje ale zájem nemají

Po roce 2020 získá ČR méně finančních prostředků určených na kohezi. Může za to fakt, že postupně konverguje k průměru EU. Finance ale muže získat zapojením do centrálně řízených programů a využíváním finančních nástrojů. V tom však ČR značně pokulhává.

Vášně budící kiosek na náměstí v Havlíčkově Brodě

Svoji zkušenost s nenaplněným potenciálem dotací si zažil i Havlíčkův Brod. Rekonstrukce tamního náměstí vyvolávala vášně i dlouho poté. Ta se na jedné straně setkala s uznáním a pochvalami, na druhé se však střetla s kritikou z řad veřejnosti. Zda příspěvek ve výši 40 milionů z Evropské unie naplnil očekávání, zůstává otázkou.

Inovací, která se stala terčem kritiky, byl kiosek s občerstvením. Ten na havlíčkobrodském náměstí vydržel pouze krátce. Záměrem architekta Aleše Buriana bylo oživení středu náměstí a snaha nabídnout lidem prostor pro odpočinek či občerstvení.

Ohniskem sváru se stala podoba kiosku, a to tak silná, že došlo k vytvoření petice, která volala po jeho odstranění. Podepsána byla stovkami občanů. Následující sezonu tak byl kontroverzní kiosek přesunut.

Cena za vybudování kiosku, společně s posezením a slunečníky se vyšplhala na 1,5 milionu korun.

S částečně nepříznivým ohlasem se setkaly i záměrně zrezlé sloupky, na kterých byly chemicky vyleptány citáty Karla Havlíčka Borovského. I ty byly součástí rekonstrukce náměstí a vznikly poblíž morového sloupu. Efekt rzi byl však podle ohlasů nejprve příliš slabý, po čase naopak zesílil. V obou případech tak bylo zamezeno pohodlnému přečtení autorových citátů.

S nepřízní osudu se setkala i dlažba na náměstí, která je součástí přechodů pro chodce. Dlaždice hůře odolávají projíždějícím automobilům a dochází k jejich uvolňování, což si vyžaduje jejich opětovné upevňování.

Jihlavská karta

Tzv. Jihlavská karta měla představovat příjemnější variantu pro občany, ať už si chtěli zajít na hokej, do zoo, nebo se svézt městskou dopravou. Přestože si náklady spojené se zavedením této karty v Jihlavě vyžádaly přibližně 20 milionu korun, o efektivním nástroji hovořit nelze. Z dvacetimilionové částky pocházelo 16 milionů korun z příspěvku Evropské unie.

Hlavní překážkou toho, aby se z karty stal multifunkční nástroj, byla politická neochota, domnívá se vedení dopravního podniku. Politická reprezentace města prý nakonec dospěla k závěru, že k multifunkčnosti karty nedojde. Hlavním důvodem byly již existující systémy správy, které by karta musela nahradit.

Karta tak nakonec funguje pouze jako alternativa k jízdenkám v městské hromadné dopravě.

Na projekt Jihlavské karty a sérii dalších neúspěšných projektů upozornila již před dvěma lety MF Dnes. Veřejnost ale pamatuje i na další „zbytečnosti“ financované z fondů EU. V této souvislosti bývá zmiňována například výstavba golfových hřišť, cyklostezek vedoucích odnikud nikam nebo asfaltování obecních silniček, které končí uprostřed polí. Takové projekty ale tvoří menšinu.

Neúspěšnost projektů nelze přímo specifikovat, říká ministerstvo

Významnou úlohu při rozdělování peněz z evropských fondů sehrává Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (MMR ČR). Na dotaz redakce týkající se počtu neúspěšných projektů ale nedokázalo jasně odpovědět.

„Národní orgán pro koordinaci ESIF (Evropské strukturální a investiční fondy – pozn. red.) neeviduje ‚neúspěšné projekty‘, respektive není zřejmé, co se myslí termínem ‚neúspěšné‘. Některé projekty samozřejmě nejsou nakonec dokončeny či zrealizovány, přesto takové projekty není možné a priori považovat za neúspěšné,“ vysvětlil Vilém Frček, vedoucí tiskového oddělení MMR ČR.

Současně dodal, že daný „nepovedený“ projekt nakonec mohl být zrealizován z jiných zdrojů nebo se mohla změnit například ekonomická situace příjemce, který se tak rozhodl od projektu upustit.

„Podpora projektu z ESIF je navázána na úspěšné dokončení projektu, projekt tedy musí plnit svůj účel i po stanovenou dobu po ukončení jeho realizace,“ upřesnil Frček.

Kritika Čechů však mnohdy poukazuje na nerozumné využití čerpaných dotací a za plýtvání peněz na nepotřebné projekty. Dotace také často bývají spojovány s korupcí a zneužíváním veřejných peněz pro obohacení určitých osob.

Čerpání peněz z EU by nemělo být cílem samo o sobě, upozorňují auditoři

Evropský účetní dvůr zveřejnil v září výsledky svého šetření. Analýza dvaceti operačních programů odhalila dva hlavní problémy v čerpání dotací. Pomalý start operačních programů a velký objem financí, který zbývá na konci období dočerpat.

Získání dotace se neobejde bez kontrol

Získání dotace však není svévolným procesem a podléhá mnoha kritériím. Na počátku stojí žadatel dotace zpravidla v podobě firmy či obce, který musí přijít s promyšleným návrhem konkrétního projektu. Ten musí být ve všech případech přínosným. Například po stránce zvýšení konkurenceschopnosti, zaměstnanosti, inovací nebo zlepšení životního prostředí.

Ve chvíli, kdy je projekt schválen příslušnými orgány, dochází k jeho realizaci. Schválení projektu však není doprovázeno okamžitým poskytnutím financí. Ty jsou naopak často vypláceny ex post – tedy po dokončení daného projektu. Jeho realizování je dále doprovázeno mnoha termíny a v neposlední řadě i kontrolami ze strany příslušných orgánů.

Po obdržení plateb musí tvůrce projektu ve většině případů dodržet lhůtu 5 let, během kterých je zavázán k tomu, aby nadále pokračoval v dotované činnosti.

Kontroly jsou prováděny nejen Evropskou komisí či Ministerstvem financí ČR, ale i Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ). Ten vydává každoročně zprávu o tom, jak Česká republika hospodařila s penězi poskytovanými z rozpočtu Evropské unie.

Ve zprávě za rok 2017 NKÚ informoval o nízkém stavu čerpání evropských peněz. Současně během tohoto roku prověřil téměř 100 subjektů. Kontroly odhalily přibližně 600 zjištění, které poukazovaly na nedostatky spojené s hospodárností, efektivitou vynaložených peněz či porušením zákonných norem.